Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

„Noemova archa“ pod Araratem

Pohled geologa
 |  4. 10. 2012
 |  Vesmír 91, 583, 2012/10

Útvar nazývaný a někdy považovaný za Noemovu archu se nalézá ve východním Turecku u vesnice Telceker zhruba 2 km od íránské hranice. Leží v obrovském proudovém sesuvu, který je asi 3 km dlouhý, až 400 m široký a sestupuje zhruba o jeden výškový kilometr. Útvar byl odkryt velkým trojnásobným zemětřesením v roce 1948 a od té doby je předmětem řady výzkumů a spekulací. Je to jedna ze slavných „záhad“ této části světa. Podloží sesuvu je tvořené směsí hornin, převážně křídových až paleogenních jílovců. Sesuv je dodnes aktivní, protože je sycen tavnými vodami ze zimních sněhů. Útvar podobný lodi vznikl jako oboustranná rozevřená puklina, která byla později vyplněna jiným, poněkud odolnějším materiálem a opět exhumována nedávnou erozí. Jde tedy sice o pozoruhodný, ale přece jen přírodní útvar, který v každém případě stojí za návštěvu, a to nejlépe chvíli před východem slunce, než se vrchol Araratu zahalí do mraků vzniklých kontaktem teplého vzduchu ohřátého sluncem a firnu podchlazeného za jasné noci.

Vznik útvaru i novodobé legendy o arše můžeme nejlépe popsat sérií obrázků:

1. Na novinovém výstřižku z roku 1960 vidíme skupinu tureckých vojáků, kteří se vracejí z průzkumu „archy“, kde se pomocí náloží snažili, ovšem bezvýsledně, dostat k archeologickým pokladům.1)

2. Tento snímek, který pravděpodobně pochází z výzkumu teologického dobrodruha Rona Wyatta z roku 1977, není příliš čitelný, protože příliš dlouho ležel v turecké expozici. Nicméně na něm jasně vidíme útvar podobný lodi a rovněž detaily proudového sesuvu, který je zatím velmi čerstvý. Při podrobnějším zkoumání odhalíme drobnou manipulaci. Na ploše „archy“ je vysekána tráva takovým způsobem, aby se středem lodi táhl pruh, který vytváří dojem symetrie.1)

3. Pravděpodobně to byl Ron Wyatt, který se s trávou naučil pracovat téměř uměleckým způsobem. Symetrie travních linií nutí oko vidět symetricky i obrys lodě. Nahoře je interpretace dolního snímku. Podstatné je, že předložený důkaz je jen optický. V prostoru lodi nebyl nalezen žádný archeologický materiál, který by loď potvrzoval. Údajné dřevo buď dřevem vůbec není, nebo jde o třetihorní fosilie. Několik nalezených střepů je v tomto kraji osídleném již od neolitu běžným nálezem.1)

4. „Noemova archa“ v srpnu 2011. Ostré kontury sesuvu jsou zhlazeny erozí. Mezitím vyrostly stromy, kterými po třech tisíciletích bezlesí začíná zarůstat celá Anatolie. Napravo od „lodi“ si všimněte podobné, ale jenom jednostranně vyvinuté struktury. Celá spodní část údolí je tvořena sesuvem, který se uvolnil až z horského vápencového hřebene na obzoru. Načervenalá plocha vlevo na kopci je ledovcový ohlaz z konce poslední doby ledové, kdy údolí bylo vyplněno menším údolním ledovcem. Materiál sesuvu – hlína a kameny – mají svůj původ v ledovcové moréně.

5. V levé části snímku vidíte mladý erozní zářez. Podobný najdete i na druhé straně „archy“. Nad ním se zvedá poloobloukovitá struktura (na předešlém snímku vpravo od „archy“) a teprve nad ní je západní bok „lodi“. Tyto struktury vznikají tak, že do erozní rýhy sjíždí bok sesuvu. Vznikají otevřené pukliny, které zde nacházíme dodnes. Tyto zhruba metr široké rozsedliny jsou vyplněny mladšími splachy poněkud jiného složení. Po nějaké době se výplň puklin zpevní natolik, že je odolnější než okolní materiál. Selektivní erozí je pak výplň rozsedliny vypreparována z okolního sesuvu.

6. Když si projdeme sesuvné území, narazíme na celou síť podobných půlobloukovitých struktur. Jen v některých případech, jako zde v drobném sesuvném mokřadu asi 300 m od „archy“, se setkáme se symetrií podobnou půdorysu lodi. „Noemových arch“ bylo ve skutečnosti nalezeno v okolí Araratu několik. Výjimečnost „našeho“ útvaru spočívá v náhodném symetrickém protnutí dvou sesuvných rozsedlin, kdy ke gravitačnímu pohybu dochází do dvou paralelních údolíček na obou stranách „archy“.

7. Jediným „archeologickým“ nálezem v širším prostoru „archy“ se stal z hlíny vymodelovaný sen zdejších kurdských dětí – plný stůl a mobilní telefon. Je to stejně výmluvné jako dojemné.

Co by se stalo, kdyby se nakonec přece jen ukázalo, že tento útvar je skutečnou lodí a že třeba na jednom břevnu nese Noemovo jméno? Pak bychom se octli ve velkých věroučných problémech, protože bychom museli říct, že bible se mýlí. Loď neleží na Araratu, ale o dvacet kilometrů dál, a neuvízla na špičce hory, ale skoro o tři kilometry níž. Takže zaplaťpánbů za to, že tato Noemova archa nemá s Noem nic společného!

Poznámky

1) Snímky 1–3 pocházejí z Durupinar Centre.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné