Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Záhada meteoritu Tagish

 |  8. 9. 2011
 |  Vesmír 90, 477, 2011/9

Dne 18. ledna 2000 v 8.43 ráno místního času se nad obzorem v blízkosti kanadského jezera Tagish objevila jasně zářící čára – bolid. Způsobil ji meteoroid, který před několika málo okamžiky vstoupil do zemské atmosféry. Jeho váha před vstupem do atmosféry byla odhadnuta na 200 000 kg, ale rychle se rozpadl na několik set kusů, jejichž zbytky dopadly na zamrzlou hladinu jezera. Později část z nich sesbíral vědec a dobrodruh Jim Brook. Vzorky se dostaly do vědeckých laboratoří, kde je prozkoumal tým geologů a chemiků (Science 290, 320–325, 2000). Již prvé analýzy ukázaly, že mineralogické složení vzorků a poměr izotopů kyslíku řadí tyto meteority do skupiny uhlíkatých chondritů, a naznačily, že bolid od jezera Tagish může být jeden z nejprimitivnějších materiálů sluneční soustavy, které kdy byly studovány.

Ve značném množství byly v meteoritech nalezeny četné organické sloučeniny rozpustné ve vodě, jako např. mono- a dikarboxylové kyseliny, pyridin-karboxylové kyseliny, dikarboximidy a sulfonové kyseliny, a z látek ve vodě nerozpustných pak alifatické a aromatické uhlovodíky (Science 293, 2236–2239, 2004). Celkový obsah uhlíku ve vzorcích se pohyboval od 4 do 5 %, ale každý kousek tohoto meteoritu měl poněkud jiné chemické složení. Neobyčejný způsob, jak byl meteorit zachován, nabídl chemikům jedinečnou příležitost studovat složení a procesy v různých částech původně jednolitého tělesa. To u ostatních meteoritů neznáme. Obvykle je k analýze odebírán jen jeden vzorek a výsledky analýzy jsou považovány za platné pro celé těleso. Analýza pomocí EPR (elektronové paramagnetické rezonance) také prokázala, že nalezené organické látky nejsou důsledkem pozemské kontaminace, ale že chemické procesy, které vedly k vytvoření organických sloučenin, probíhaly již v mateřském asteroidu (Spectrochim. Acta A Mol. Biomol. Spectrosc. 60, 1349–2239, 2001). A probíhaly velmi nerovnoměrně. Některé úlomky meteoritu byly například až 100krát bohatší na obsah aminokyselin než úlomky jiné.

Studium chemického složení meteoritů je již po dlouhou dobu v centru pozornosti vědců, kteří se zajímají o původ života na Zemi. Nejnovější výzkumy meteoritů Tagish ukázaly, že koloidní krystaly z feromagnetických částic vznikly před 4,6 miliardy let a jsou tedy mnohem starší než přírodní koloidní krystaly na Zemi, jako jsou opály, které vznikly asi před 100 miliony let (J. Am. Chem. Soc. 133, 8782–8785, 2011). Komplex organických materiálů v meteoritu Tagish se proto pravděpodobně tvořil již v mezihvězdném prostoru nebo ve slunečním protoplanetárním disku, i když byl možná následně upraven v mateřské planetce, odkud meteorit pocházel (Science 332, 1304–1307, 2011). Meteorit Tagish zůstává pro vědce stále záhadou. Nedávným důkazem je i stanovení poměru izotopů chromu, který je zcela odlišný od jiných známých uhlíkatých chondritů. (Astrophys J. 736, 2011, doi: 10.1088/0004-637X/736/1/23)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
„Prohráli jsme na covid, protože jsme uvěřili našim odborníkům […] a bohužel, na místě je omluva za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...