Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě:

nejenom užitečný pohled ke kořenům Magdalena Beranová, Antonín Kubačák: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě Libri, Praha 2010, 431 stran, doporučená cena 990 Kč, ISBN 978-80-7277-113-4
 |  8. 9. 2011
 |  Vesmír 90, 504, 2011/9

Vydání této publikace je záslužným počinem nakladatelství Libri, neboť monografie obdobného rozsahu s tak precizním a názorným obrazovým materiálem u nás doposud citelně chyběla, což bych v úvodu rád zdůraznil, bez ohledu na některé mé kritické připomínky.

Jednou z předností publikace je, že (navzdory svému názvu) nás přiměřeně seznamuje s vývojem zemědělství prakticky celého světa: Mezopotámie, Egypta, Číny, Indie, Řecka, Říma, Jižní a Střední Ameriky, Afriky, Tichomoří, Anglie, Německa, Francie, Švýcarska, Balkánu ad. Pokud autor označuje území historickými názvy (např. Frísko, Flandry, Livonsko…), lze to jistě v historické publikaci tohoto druhu plně akceptovat. Za méně vhodné (a snad ještě méně adresné nežli u uvedených příkladů historických zeměpisných pojmenování) považuji upřesňování geografické polohy typu: v přilehlé oblasti někdejšího Sovětského svazu apod.

Po formální stránce je kniha rozčleněna na dvě hlavní části: Dějiny zemědělství od pravěku po středověk (s. 11–199) a Dějiny zemědělství od středověku po současnost (s. 201–412). Otázkou je, které období je chápáno jako středověk, když zemědělství od husitství do Bílé hory je již zařazeno do druhé části knihy.

Informačně velice solidní publikace, podložená více nežli 650 tituly použité literatury, popisuje počátky zemědělství, vývoj obdělávání půdy, přílohové zemědělství, úhorové a střídavé hospodaření, pěstované polní a zahradní plodiny, sklizňové práce, ovocnářství, vinařství, chmelařství, chov domácích zvířat, rybníkářství, včelařství, mlynářství, rozvoj zemědělské techniky, pozemkové úpravy, meliorace, sociální a právní postavení zemědělců, nástup kapitalismu do zemědělství, agrární hnutí, zemědělské školství a zemědělský výzkum, násilnou kolektivizaci, která probíhala v několika etapách, i tzv. socialistickou koncentraci výroby po roce 1975.

Rozpaky budí nevyrovnanost odborného zpracování jednotlivých oddílů, popřípadě dílčích pasáží. Některé okruhy jsou v knize zpracovány skvěle a nabízejí obrovské množství faktografického materiálu. Jiné se potýkají s kompilační povrchností a povšechností, nebo v knize dokonce chybějí. S tím bezprostředně souvisí i existence zjevných drobnějších terminologických chyb. Když jsem se ve vysvětlení základních použitých pojmů dočetl, že harka je dvou až tříradličný pluh, poněkud mne to překvapilo při vzpomínce na to, kolik jsem se – jako selský synek – kdysi naoral s harkou šestiradličnou (harka je víceradličný pluh pro mělké zpracování půdy). V knize se lze např. dále dočíst, že bagoun patří k vepřům s kadeřavou srstí, který vznikl křížením s vepřem mongolským a yorkshirským – ačkoliv „vepř“ je název pro vykleštěného kance nebo kanečka, nebo že luštěniny jsou důležité rostliny, z nichž jedny se pěstují jako lidská potrava, jiné slouží jako pícniny, přičemž správně jsou luštěniny jen semena některých bobovitých rostlin, která mají význam v potravinářství a v krmivářství, či že bahnice je březí ovce – správně by mělo být uvedeno, že to je pohlavně dospělá samice ovce, která se již bahnila (= odborný výraz pro porod u ovce), a je tedy schopná plemenitby. V jiném případě je uvedeno, že obiloviny jsou kulturní druhy rostlin z čeledi lipnicovitých, ačkoliv k obilovinám se řadí např. také pohanka obecná z čeledi rdesnovitých, atd. Celkově lze konstatovat, že úroveň odborné zemědělské terminologie publikace obsahově nepřekračuje dobově determinovanou náplň hesel Sitenského Hospodářského slovníku naučného z let 1905–1924. Bohužel i se všemi nepřesnostmi. Prakticky tedy zůstala neovlivněna moderními soudobými terminologickými normami, které určují základní odborné názvy a jejich definice v oboru zemědělství. Podobné terminologické nepřesnosti se ve srovnatelných německých publikacích nevyskytují a nenalezneme je ani v Dejinách poĺnohospodárstva na Slovensku z roku 2001. Jistě i proto, že se na tvorbě slovenské monografie podílelo celkem dvacet jedna odborně specializovaných autorů.

A jako vysokoškolský učitel musím vyslovit ještě jednu kritickou připomínku. Kniha jako velmi obsáhlé kompendium a bohatý zdroj informací bude jistě náležet k základním studijním dílům, v němž značná část zájemců bude mít snahu občas vyhledávat potřebné údaje. Pro tyto způsoby používání odborné literatury je nepsaným imperativem zařazení rejstříků. Absence obligátního věcného, zeměpisného a jmenného rejstříku značně komplikuje praktickou využitelnost knihy. Potřebná data a údaje v Dějinách zemědělství v Čechách a na Moravě autorů Magdaleny Beranové a Antonína Kubačáka jistěže jsou, ale při systematické studijní práci si s námi budou hrát tak trochu na schovávanou…

Literatura

Fišer K. (překlad Jana Barnera): Knihy hospodářské I.–II. 1705–1706

Beranová M.: Zemědělství starých Slovanů. Academia, Praha 1980, 396 s.

Demo M. a kol.: Dejiny poĺnohospodárstva na Slovensku. SPU, Nitra 2001, 662 s.

Pleiner R.: Pravěké dějiny Čech. Academia, Praha 1978, 872 s.

Podborský Vl.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné. MU v Brně, Brno 2001, 326 s.

Vašků Z.: Vývoj základních systémů exploatace krajiny. Soil and Water: Scientific Studies RISWC, Praha 2002/1

Není zaměstnání, které by se svým významem mohlo přirovnat k zemědělství, ku produkci potravin pro lidi i pro zvířata. V něm spočívá základ blahobytu, vývoje lidského pokolení, základ bohatství státu; ono je také základem veškerého průmyslu.

Justus Freiherr von Liebig, významný německý chemik, zakladatel agrochemie

V celém složitém souboru přírody neexistuje nic významnějšího a důležitějšího, nežli je půda. Žádná jiná jsoucnost tohoto světa si nezasluhuje větší péče a pozornosti člověka. To půda nám umožňuje získávat potraviny a zásobovat se jimi. Téměř vše živé na této planetě bytostně závisí na půdě. Nemůže být pochyb ani o tom, že půda je nezastupitelnou podmínkou vzniku lidské civilizace. A je to právě půda – „matka živitelka“, prostřednictvím které se jednotlivé části tohoto světa stávají naším přátelsky blízkým prostředím a přeměňují se na domov, otčinu a vlast…

Frédéric Alfred de Falloux, významný francouzský myslitel, politik a zemědělský reformátor

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem a J. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné