Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Léčba HIV transplantací kostní dřeně

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 326, 2011/6

V článku o slepicích odolných vůči ptačí chřipce (Vesmír 90, 264, 2011/5) píše prof. Petr, že virus HIV využívá ke vstupu do buňky chemokinový koreceptor CCR5 a že defekt tohoto proteinu brání vniknutí viru do cílové buňky. To je pravda, ale situace je komplikovanější.

Přichycení HIV na povrch buňky a jeho následné splynutí s ní je složitý proces. Virus se nejprve přichytí na povrchu cílové buňky na receptor CD4 prostřednictvím svého vlastního glykoproteinu gp120 a následně se musí ještě „zajistit“ spojením tohoto glykoproteinu s další buněčnou „kotvou“, proteinem známým jako chemokinový receptor. Tím může být již zmíněný koreceptor CCR5, který využívají M-tropní kmeny viru. Jiné kmeny viru (T-tropní) ale využívají koreceptor CXCR4.

Jak již bylo uvedeno v článku prof. Petra, v populaci se vyskytují jedinci, kteří mají defektní gen pro koreceptor CCR5. Tento genetický defekt (Δ32 delece) se vyskytuje zvláště v severoevropské populaci a zřejmě svým nositelům poskytoval zvýšenou odolnost proti pravým neštovicím. Osoby s jedním defektním genem (heterozygoti) jsou díky nižší expresi funkčního koreceptoru CCR5 méně vnímaví k infekci M-tropními kmeny, a když se přeci jen nakazí, probíhá u nich onemocnění obvykle významně pomaleji. Homozygoti s delecí Δ32 jsou pak k infekci viry s příslušným tropismem prakticky nevnímaví. Nejsou ovšem chráněni proti případné infekci T-tropními kmeny, které vyžadují koreceptor CXCR4.

Prof. Petr se zmiňuje o známém případu berlínského HIV-pozitivního pacienta s leukeémií, kterému byla díky brilantnímu nápadu jeho sečtělého ošetřujícího lékaře k transplantaci vybrána kostní dřeň od Δ32 homozygotního dárce. Pacient je dnes zřejmě skutečně vyléčen z infekce HIV. Pacienti a studenti se nás často ptají, proč se tedy tato metoda nepoužívá v rutinní léčbě? Důvodů je hned několik. Bohužel transplantace kostní dřeně je stále ještě velmi náročným zákrokem spojeným s řadou závažných komplikací a poměrně vysokou mortalitou. Druhým problémem je obtížné vyhledávání vhodných dárců – homozygotů s Δ32 delecí se v populaci vyskytuje jen kolem 1 % – a to výrazně snižuje šanci na nalezení vhodného dárce.

Pro pacienta s leukemií je transplantace kostní dřeně jedinou šancí na záchranu, ale u „pouze“ HIV pozitivního pacienta by tento postup představoval zřejmě příliš vysoké riziko. V současné době již máme pro léčbu infekce HIV k dispozici přes třicet různých virostatik (to je více než pro všechny ostatní virové choroby dohromady), která mohou pacientovi nabídnout naději až na několik desítek let aktivního života. Riskantní a velmi drahou léčbu pomocí transplantace kostní dřeně tedy v podstatě nepotřebujeme. A na závěr se ještě jednou můžeme vrátit ke koreceptoru CCR5 – posledním antiretrovirotikem uvedeným do klinické praxe je lék maraviroc, který blokuje právě vazbu HIV na koreceptor CCR5.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jan Konvalinka

Ladislav Machala

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné