Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak se plave v písku

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 315, 2011/6

Písečná ryba Scincus scincus není ryba ale ještěr. Když ji na písečné duně vyplašíte, v mžiku zmizí v písku. Na místě, kde zmizela, ji však nenajdete. Saharský písek není průhledný a tak biomechanikům dosti dlouho vrtalo hlavou, jakže se tato ještěrka v písku pohybuje. Pomohla jim až rychlá kamera s X-paprsky, které pískem pronikají. Zjistili, že ještěrka pod povrchem nepoužívá končetiny, ale že se v písku vlní – prohne se do tvaru písmene S a ta vlna postupuje od hlavy k ocasu zhruba dvojnásobnou rychlostí, než je rychlost ještěrky v písku. Zatímco let ptáků stejně jako plavání ryb dokáží biomechanici popsat Navierovou-Stokesovou rovnicí, pohyb v písku nebo v bahnitém prostředí představuje problém. Písek může téci jako kapalina, ale také může představovat prostředí značně nepoddajné. Protože simulovat reálný saharský písek a reálnou ještěrku by trvalo měsíce i výkonným počítačům, hledali nějaké zjednodušení. K tomu využili pozorování ještěrek nikoli v písku, ale v prostředí složeném ze skleněných kuliček. Rychlost, s jakou se ještěrky zanořily, právě tak jako další parametry byly stejné, ať už experimentovali se skleněnými kuličkami od průměru 0,1 mm až po průměr 3 mm. To jim pomohlo zjednodušit počítačové simulace a najít, při kterém poměru mezi amplitudou vlny a délkou vlny by se měla ještěrka pohybovat nejrychleji. Nepřekvapí, že dospěli k poměru 0,2 – ke stejné hodnotě jak se skutečně scink v písku pohybuje. Má to i zřejmý biologický význam: utíká-li ještěrka před predátorem, je rychlost důležitější, než nejefektivnější vynaložení energie. (Science 325, 314, 2009; J. R. Soc. Interface doi: 10.1098/rsif.2010.0678)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné