Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak se plave v písku

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 315, 2011/6

Písečná ryba Scincus scincus není ryba ale ještěr. Když ji na písečné duně vyplašíte, v mžiku zmizí v písku. Na místě, kde zmizela, ji však nenajdete. Saharský písek není průhledný a tak biomechanikům dosti dlouho vrtalo hlavou, jakže se tato ještěrka v písku pohybuje. Pomohla jim až rychlá kamera s X-paprsky, které pískem pronikají. Zjistili, že ještěrka pod povrchem nepoužívá končetiny, ale že se v písku vlní – prohne se do tvaru písmene S a ta vlna postupuje od hlavy k ocasu zhruba dvojnásobnou rychlostí, než je rychlost ještěrky v písku. Zatímco let ptáků stejně jako plavání ryb dokáží biomechanici popsat Navierovou-Stokesovou rovnicí, pohyb v písku nebo v bahnitém prostředí představuje problém. Písek může téci jako kapalina, ale také může představovat prostředí značně nepoddajné. Protože simulovat reálný saharský písek a reálnou ještěrku by trvalo měsíce i výkonným počítačům, hledali nějaké zjednodušení. K tomu využili pozorování ještěrek nikoli v písku, ale v prostředí složeném ze skleněných kuliček. Rychlost, s jakou se ještěrky zanořily, právě tak jako další parametry byly stejné, ať už experimentovali se skleněnými kuličkami od průměru 0,1 mm až po průměr 3 mm. To jim pomohlo zjednodušit počítačové simulace a najít, při kterém poměru mezi amplitudou vlny a délkou vlny by se měla ještěrka pohybovat nejrychleji. Nepřekvapí, že dospěli k poměru 0,2 – ke stejné hodnotě jak se skutečně scink v písku pohybuje. Má to i zřejmý biologický význam: utíká-li ještěrka před predátorem, je rychlost důležitější, než nejefektivnější vynaložení energie. (Science 325, 314, 2009; J. R. Soc. Interface doi: 10.1098/rsif.2010.0678)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...