Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jak se plave v písku

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 315, 2011/6

Písečná ryba Scincus scincus není ryba ale ještěr. Když ji na písečné duně vyplašíte, v mžiku zmizí v písku. Na místě, kde zmizela, ji však nenajdete. Saharský písek není průhledný a tak biomechanikům dosti dlouho vrtalo hlavou, jakže se tato ještěrka v písku pohybuje. Pomohla jim až rychlá kamera s X-paprsky, které pískem pronikají. Zjistili, že ještěrka pod povrchem nepoužívá končetiny, ale že se v písku vlní – prohne se do tvaru písmene S a ta vlna postupuje od hlavy k ocasu zhruba dvojnásobnou rychlostí, než je rychlost ještěrky v písku. Zatímco let ptáků stejně jako plavání ryb dokáží biomechanici popsat Navierovou-Stokesovou rovnicí, pohyb v písku nebo v bahnitém prostředí představuje problém. Písek může téci jako kapalina, ale také může představovat prostředí značně nepoddajné. Protože simulovat reálný saharský písek a reálnou ještěrku by trvalo měsíce i výkonným počítačům, hledali nějaké zjednodušení. K tomu využili pozorování ještěrek nikoli v písku, ale v prostředí složeném ze skleněných kuliček. Rychlost, s jakou se ještěrky zanořily, právě tak jako další parametry byly stejné, ať už experimentovali se skleněnými kuličkami od průměru 0,1 mm až po průměr 3 mm. To jim pomohlo zjednodušit počítačové simulace a najít, při kterém poměru mezi amplitudou vlny a délkou vlny by se měla ještěrka pohybovat nejrychleji. Nepřekvapí, že dospěli k poměru 0,2 – ke stejné hodnotě jak se skutečně scink v písku pohybuje. Má to i zřejmý biologický význam: utíká-li ještěrka před predátorem, je rychlost důležitější, než nejefektivnější vynaložení energie. (Science 325, 314, 2009; J. R. Soc. Interface doi: 10.1098/rsif.2010.0678)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné