Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bajka o mravenci a pojištění

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 323, 2011/6
 |  Seriál: Zákony a DNA, 8. díl (PředchozíNásledující)

Na světlé výšině na kraji smrkového lesa, jen kousek od starého pařezu, stálo vysoké a upravené mraveniště. Spokojený život společenství žijícího v této kupě jehličí a větviček závisel na prodeji knih o dobrodružstvích jednoho jejich významného člena. Všichni si uvědomovali, co by pro mraveniště znamenalo, kdyby jim jejich chlebodárce například sezobl drozd, a tak vymýšleli, jak se zabezpečit pro případ podobné tragédie. Starý mravenec František nejprve o žádných preventivních opatřeních nechtěl slyšet. Tvrdil, že je díky knížkám pro děti nesmrtelný, ale nakonec se na nátlak své rozvětvené rodiny konečně rozhoupal k tomu, aby se začal zajímat o uzavření komerčního životního pojištění, ze kterého by se v případě jeho náhlého úmrtí pokryly náklady na provoz mraveniště spolu s hypotékou za pozemek. Hrdina se šátkem na krku se tedy vydal do blízké vesnice, kde se u venkovního stolku místního hostince setkal s obchodním zástupcem pojišťovny. Ferda si objednal sklenku medovice čerstvě vymačkané ze mšic, obchoďák popíjel minerálku a probírali všechny možnosti, jak finančně zabezpečit mraveniště pro případ, že by se milovaný živitel odebral do věčných lovišť. S přibývajícím množstvím medovice zpracované kusadly mravence se rozhovor stočil i do intimnějších oblastí a Ferda na sebe například prozradil, kam poslal vzorky DNA, když chtěl zjistit, zda má Beruška malá hmyzáčata s ním nebo jiným pytlíkem. Nakonec se dohodli, že pojišťovna si prověří sdělené údaje, Ferda se zastaví na prohlídku u svého obvodního mravodoktora (to je ten, co píše recepis a hladí po čelíčku) a následně pojišťovna tak během 4 týdnů připraví a odešle návrh smlouvy. Vše proběhlo dle dohody. Když se však nakonec dostal Ferdovi návrh smlouvy do nohou (mravenci totiž nemají ruce), tak se mu z požadované částky životního pojištění zamotala tykadla, zabodl si žihadlo do chodidla, orosilo se mu temeno, hlavohrudí mu projela ostrá bolest a bylo po něm. Mravenci se jali tesknit, ale královna se okamžitě jala vyšetřovat okolnosti, jež způsobily úhyn žádaného dárce ejakulátu do její spermatéky. Celkem rychle se zjistilo, že Ferdovi způsobil smrt pohled na částku, jež by měl měsíčně zasílat na účet pojišťovny. Zatímco jiní mravenci byli na stejnou cílovou částku pojištěni za stokoruny, po Ferdovi požadovali 250 000 měsíčně, prý s odvoláním na jeho nepříliš vyhovující zdravotní stav. Při kontrole zdravotní dokumentace u mravodoktora se ale nezjistilo nic, co by mohlo vést k závěrům o špatném zdravotním stavu pojištěnce. Co se tedy stalo? Kde pojišťovna vyšťárala informace, jež neznal ani sám Ferda či jeho ošetřující mravodoktor? Případ nakonec vyšetřil soukromý mravodetektiv. Pojišťovna se totiž obrátila na paternitní genetickou laboratoř Genomrav, která za účelem určení otcovství vzhledem k potomkům Berušky zpracovávala Ferdův vzorek. Genomrav si totiž vzorky zákazníků schovává a finanční kompenzace za poskytnutí části vzorku hrdiny dětských knížek byla zajímavým stimulem pro porušení všech myslitelných pravidel a zákonů. Podvodným způsobem získaný vzorek si pak následně pojišťovna nechala analyzovat u další laboratoře zaměřené na medicínské aplikace. Výsledky ukazovaly na Ferdovy genetické predispozice k náhlému úmrtí, a proto pojišťovna požadovala nezvykle vysoké měsíční pojištění. Díky zjištěním o neoprávněném nakládání s biologickým materiálem cizí osoby nakonec došlo k potrestání statutárních zástupců pojišťovny i podvodné laboratoře Genomrav, Ferdu to už ale bohužel do mraveniště nevrátí a částka, přisouzená soudem jako odškodné, byla spíše symbolická. Smutné na tom je, že k tomuto příběhu vůbec nemuselo dojít, kdyby existovala odpovídající DNA legislativa.

Jaké plyne z tohoto příběhu ponaučení?

Vzorky vaší DNA, které se dostanou do nesprávných rukou, mohou být zneužity ke zjištění citlivých osobních údajů, například o vašem zdravotním stavu. Nemusí se jednat jen o případné problémy s pojištěním. Informace o vašich potenciálních geneticky podmíněných onemocněních v rukou neoprávněného subjektu mohou například způsobit vaše propuštění z pracovního poměru (samozřejmě bez udání pravého důvodu) nebo být příčinou neúspěchu při výběrovém řízení. V této souvislosti je určitě namístě zmínit, že v USA byl v listopadu 2009 schválen zákon známý pod zkratkou GINA (The Genetic Information Nondiscrimination Act). Tento zákon zakazuje, aby byl jakýkoli zaměstnavatel či uchazeč o zaměstnání diskriminován na základě informací o jeho genetických dispozicích.

Z bajky o nepojištěném mravenci zároveň plyne ponaučení, že legislativa pro regulaci nakládání s DNA by měla stanovit striktní pravidla pro subjekty, jež s tímto typem vzorků nakládají. S ohledem na efektivnost kontroly dodržování zákona o DNA by se měl dále zřídit úřad pro dohled nad DNA laboratořemi, který by nejen uděloval laboratořím a institucím licenci k provozování služeb testování DNA, ale zároveň by prováděl u licencovaných subjektů kontroly a vedl registr zjištěných pochybení.

K seriálu Zákony a DNA viz též diskusi v tomto čísle Vesmíru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etika
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Daniel Vaněk

RNDr. Daniel Vaněk, PhD., (*1965) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Deset let pracoval v DNA laboratoři Kriminalistického ústavu Praha, následně v rámci humanitární mise v Bosně a Hercegovině tři roky identifikoval oběti z masových hrobů. Nyní se ve Forenzním DNA servisu zabývá hlavně archeogenetikou, znaleckou činností v odvětví genetika a aplikovaným výzkumem v oblasti forenzních identifikací. Na PřF UK a 2. LF UK přednáší forenzní genetiku.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné