Aktuální číslo:

2021/12

Téma měsíce:

Jeskyně

Dialog?

 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 251, 2011/5

Komunikace s veřejností není módou několika posledních let. Stal se z toho malý průmysl, živí řadu agentur, má dokonce své profesory a odborné konference. Místo o původním modelu „shora-dolů“ (kdy šlo především o to, aby odborníci seznámili laickou veřejnost s vědeckými či technickými fakty) se začalo mluvit spíše o dialogu.

Dialogu koho s kým?

Jedna strana toho dialogu je v našem případě poměrně jasná – jde o odbornou komunitu.

Kdo je druhá strana dialogu? Tady je obraz komplikovanější.

Wellcome Trust je největší nevládní britská organizace založená roku 1936 dotačním vkladem 13 miliard liber sterlingů. Podporuje především výzkum v biomedicíně. Zde ji zmiňuji proto, že tato organizace financovala rozsáhlý sociologický výzkum o vztahu britské veřejnosti k vědě a domnívám se, že jeho závěry kvalitativně můžeme vztáhnout i na českou veřejnost, neboť Evropa je hodnotově poměrně homogenní.

Podle odpovědí na balík téměř padesáti otázek týkajících se vědy a techniky se britská veřejnost rozdělila do šesti výrazných socioekonomických klastrů. Na schématu jsou tyto skupiny vyneseny ve dvou osách. Jednu tvoří osa zájem—nezájem o vědu a techniku, druhou osu tvoří důvěra—znepokojenost (nedůvěra) vyvolaná vědou či technikou. Odstíny šedé zachycují ještě třetí rozměr – důvěru v regulační opatření státu. Podívejme se detailněji na charakteristiky jednotlivých skupin:

přesvědčení (17 %) — pozitivně orientovaná skupina, lidé sebevědomí, vidí přínosy vědy k životní úrovni společnosti, má důvěru v regulační opatření státu a věří, že může ovlivnit vládu; přesvědčení jsou středního věku, vzdělaní;

technofilové (21 %) — sebevědomá skupina, provědecká, vědecky gramotná, skeptická vůči politikům, členové této skupiny se domnívají, že si dovedou najít potřebné informace, o fungování regulačních opatřeních vlády se potřebují opakovaně ujišťovat;

podpůrci (17 %) — tato spíše věkově mladší skupina je vědou, inženýrstvím a technologií nadšena; je přesvědčená, že je schopna se vyrovnat s rychlými změnami; věří, že vláda má věci pod kontrolou;

znepokojení (13 %) — v této skupině převažují ženy, mají realistický a pozitivní vztah k životu, ale velkou skepsi vůči autoritám; sociální status, příjem i vzdělání jsou spíše trochu pod průměrem; příslušníci tohoto klastru si jsou vědomi významu vědy (zejména pro jejich děti);

nejistí (17 %) — v této skupině je nejnižší příjem, nejnižší vzdělání; nízký sociální status, jejich postoj je spíše neformován (ani provědecký, ani protivědecký – patrně proto, že v jejich životní úrovni se výsledky vědy příliš neprojevují);

„to není pro mne“ (15 %) — skupina obecně s nízkým sociálním statusem, nezajímají ji ani vědecké, ani politické problémy; přes to všechno oceňuje přínos vědy pro budoucnost a pro mladé lidi.

Uveďme ze zprávy1) několik postřehů. Z hlediska socioekonomického statusu se jednotlivé skupiny liší také tím, odkud čerpají informace (skupiny s nízkým statusem čerpají informace téměř výhradně z televize a z rozhlasu).

Pro komunikaci s veřejností podle modelu shora-dolů je důležitým výsledkem zmiňovaného sociologického průzkumu zjištění, že cosi, čemu se říká „vědecká gramotnost veřejnosti“, zůstává stále nízká a příliš se nemění.

Jak v souvislosti s jadernou energií, tak v souvislosti s biotechnologiemi se koncem minulého století začalo mluvit o krizi důvěry veřejnosti ve veškerou autoritu, nejen vládní a korporátní, ale dokonce i v autoritu vědy. Demokratické společnosti nemají jinou možnost než vést dialog. Jak jakákoli vláda, tak korporace mají na dialog s veřejností omezené prostředky. Zdá se, že z hlediska dialogu s veřejností je téměř nejdůležitější osa důvěra — znepokojenost. Je malá naděje, že ovlivníme skupiny „nejistí“ a „to není pro mne“. Pro které z uvedených skupin je časopis Vesmír, jehož první číslo vyšlo před 140 lety, určen?

Poznámky

1) Science and the Public. A Review of Science Communication and Public Attitudes to Science in Britain. Wellcome Trust 2000

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Roboti z laboratoře: malí, ale šikovní

Ondřej Vrtiška  |  6. 12. 2021
Jak dopravit lék na přesné místo v organismu a uvolňovat ho v takovém množství, aby pomáhal bojovat s nemocí a nezatěžoval zbytečně tělo...
České objevy v jeskyni Sulfur

České objevy v jeskyni Sulfur uzamčeno

Marek Audy  |  6. 12. 2021
Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...
Olomoucké výrečkobraní

Olomoucké výrečkobraní uzamčeno

Tomáš Grim  |  6. 12. 2021
Četba je zpravidla bezpečný koníček. Až do chvíle, než se jejím prostřednictvím stanete osobně aktéry detektivního příběhu. Pak vám v žilách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné