Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Bratrství ve jménech

 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 255, 2011/5

Bratřej, Bratrštán, Bratrovec, Bratroňky, Bratronice, Bratříkov, Bratřešín… Je s podivem, v kolika toponymech se vyskytuje bratr, ať už jako sourozenec nebo jako člen jednoty bratrské (tyto dvě skupiny bratrů patří k jmenotvorně nejplodnějším).

Jména podle bratra-sourozence se zpravidla vztahují k společnému vlastnictví či společnému obhospodařování půdy, ale zhusta také k sourozeneckému konfliktu neřku-li bratrovraždě. „Bratrův kámen“ zpravidla neoznačuje místo neškodného sourozeneckého pošťuchování. Například kámen Bratružel v Třešovicích na Strakonicku připomíná nejen pozdní bratrovrahův žal, ale i jeho následnou sebevraždu. Výjimečně se ovšem najdou i kameny připomínající nelehké bratrské usmíření po dlouhotrvajícím sporu. Některé příběhy se, jak už to tak bývá, postupně zveličují a rozvětvují. Známý karlštejnský Dub sedmi bratří byl snad původně jen Dub bratří, obyčejný hraniční strom s rozdvojeným vrcholem, z nějž „jako bratři“ vyrůstaly dva stejné kmínky. Později se z dvou bratrů v ústním podání příběhu stalo sedm loupežníků, kteří se údajně právě pod tímto stromem dělívali o kořist.

Odlišný charakter mají jména podle českých bratří z doby pobělohorské. Ponejvíce jsou spojena s místy, kde se bratři ukrývali (Bratrský les), kam chodívali pro vodu (Studánka českých bratří) nebo kde přenocovali (Sluj českých bratří). Bratrskou lípu v Kunvaldu u Žamberka prý bratři vysadili, když opouštěli vlast. Přesněji řečeno nevysadili jeden strom, ale tři proutky symbolizující víru, naději a lásku, které pak srostly. Od roku 1930 má lípa místo tří kmenů už jen dva, není však známo, který z nich tenkrát vichřice zničila. (Jana Steinerová, Bratr v pomístních jménech v Čechách, Acta onomastica IL, 308–313, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné