Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Alfred Russel Wallace, housenky a Červená Karkulka

 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 202, 2011/4

Aposematismus je celkem neznámé slovo pro celkem známý jev, kdy jsou živočichové (a někdy i rostliny) obdařeni až zhýrale nápadnými barvami, jejichž účelem je výstraha predátorům, signalizující „nesnaž se mě ulovit, jsem nebezpečný“. Princip je jednoduchý: potenciální večeře se může před lovcem buď schovat (tento jev se označuje jako krypse), nebo mu dát jednoznačně na srozuměnou, že by měl zkusit štěstí jinde. Nejznámějším příkladem mohou být obyčejné vosy, jejichž vzhled nenechá nikoho na pochybách, že hmyz s takovým „ohozem“ bude neradno dráždit. Výstražné zbarvení je v přírodě velmi rozšířené především u bezobratlých, ale vyskytuje se i u obratlovců, zvláště u některých ryb, obojživelníků a plazů. Zvídavým čtenářům nelze než doporučit knihu Stanislava Komárka Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (Dokořán, 2004), která podává obsáhlý výklad tohoto úžasného fenoménu včetně historických souvislostí. A že nejsou tak úplně nezajímavé.

Za všechno mohly přímo neslušně pestré housenky mnoha motýlů, s nimiž si Darwin prostě nevěděl rady. Umělecky ochlupená, křiklavě zbarvená kroutící se nedospělá stadia motýlů mohla jen stěží vděčit za svůj zvláštní vzhled pohlavnímu výběru - marná sláva, na sex mají housenky ještě příliš brzy. Pro koho je tedy jejich „krása“ určena, když ne pro opačné pohlaví? Darwin se nerozpakoval a napsal si o pomoc Alfredu R. Wallaceovi, který problém skutečně vyřešil a brzy nato formuloval teorii aposematického zbarvení. Problematika optické signalizace a funkčního zbarvení organismů může na první pohled vypadat jako čistě akademická libůstka, ale každý, kdo měl na sobě někdy maskáče, ví, že tomu tak zdaleka není. Pro pěkné příklady aposematismu nemusíme chodit daleko, můžeme je najít v každém lepším rodokapsu nebo filmu s indiánskou tematikou, a dokonce - světe div se - i v pohádce. Protože u Červené Karkulky je vzhledem k jejímu věku stejně jako u housenek vyloučena interpretace rudé barvy jako znaku sexuálního, měl vlk tušit, že jde o znak výstražný, aposematický, který říká: „nesnaž se mě ulovit, jsem nebezpečná“. Vlk postupoval metodou pokus–omyl a zmýlil se. Jak ale známo, jiný vlk se už o tutéž pošetilost nepokusil - a přesně takhle aposematismus funguje.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné