Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Mravenci a antibiotika

 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 131, 2011/3

Že některé druhy mravenců vynalezly zemědělství dávno před člověkem a pěstují houby, je dost široce známo. Ostatně nejen oni, ale např. i někteří termiti či brouci. Méně známé je, že mravenci používají také antibiotika k tomu, aby v pěstovaných kulturách nebujely nežádoucí houby a bakterie. M. I. Hutchings se spolupracovníky studovali mravence druhu Acromyrmex octospinosus, kteří se vyskytují v Jižní a Střední Americe a na jihu Spojených států. Tvoří mnohamilionové kolonie, mraveniště si vystýlají kousky listů a květů a pěstují stopkovýtrusnou houbu Leucoagaricus gongylophorus. Ta je napadána řadou jiných hub, mezi nimiž je nejnebezpečnější nekrotrofická houba rodu Escovopsis. Ví se, že pěstovaný kultivar sám produkuje antibiotika na svou obranu. Ale starají se i mravenci. Nejenže „plejí“, ale také ošetřují pěstované kultury antibiotiky, která pro ně vyrábějí bakterie rodu Pseudonocardia. Biology pochopitelně zajímala otázka, jakže se takové soužití vyvinulo. Vedle původního předpokladu, že se bakterie vyvíjely souběžně s mravenci a samice je vertikálně předávaly spolu s kultivarem, další hypotéza tvrdí, že aktinomycety produkující fungicid přenášejí též horizontálně samci. Pro farmakology bylo na tomto výzkumu zajímavé, že objevený fungicid je velice blízký klinicky důležitému antibiotiku nystatinu. (doi: 10.1186/1741-7007-8-109)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...