Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Mravenci a antibiotika

 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 131, 2011/3

Že některé druhy mravenců vynalezly zemědělství dávno před člověkem a pěstují houby, je dost široce známo. Ostatně nejen oni, ale např. i někteří termiti či brouci. Méně známé je, že mravenci používají také antibiotika k tomu, aby v pěstovaných kulturách nebujely nežádoucí houby a bakterie. M. I. Hutchings se spolupracovníky studovali mravence druhu Acromyrmex octospinosus, kteří se vyskytují v Jižní a Střední Americe a na jihu Spojených států. Tvoří mnohamilionové kolonie, mraveniště si vystýlají kousky listů a květů a pěstují stopkovýtrusnou houbu Leucoagaricus gongylophorus. Ta je napadána řadou jiných hub, mezi nimiž je nejnebezpečnější nekrotrofická houba rodu Escovopsis. Ví se, že pěstovaný kultivar sám produkuje antibiotika na svou obranu. Ale starají se i mravenci. Nejenže „plejí“, ale také ošetřují pěstované kultury antibiotiky, která pro ně vyrábějí bakterie rodu Pseudonocardia. Biology pochopitelně zajímala otázka, jakže se takové soužití vyvinulo. Vedle původního předpokladu, že se bakterie vyvíjely souběžně s mravenci a samice je vertikálně předávaly spolu s kultivarem, další hypotéza tvrdí, že aktinomycety produkující fungicid přenášejí též horizontálně samci. Pro farmakology bylo na tomto výzkumu zajímavé, že objevený fungicid je velice blízký klinicky důležitému antibiotiku nystatinu. (doi: 10.1186/1741-7007-8-109)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné