Podvodníci podvádějí sami sebe

Podvodné chování vede často k zisku podvádějícího na úkor oběti. Bohužel ne vždy bývá podvodník potrestán. Malou útěchou čestným lidem tak alespoň může být výsledek nového výzkumu, který ukázal, že podvodníci kromě ostatních klamou i sami sebe.

Pro studium podvádění a sebeklamu vymyslela čtveřice výzkumníků nový experimentální postup. V rámci něj pokusné osoby obdržely krátký vědomostní test. Polovina z nich měla na konci testu uvedené správné odpovědi. Druhá polovina sloužila jako kontrolní skupina a obdržela stejný test bez správných odpovědí. Po vyplnění testu měli účastníci výzkumu svůj test sami vyhodnotit. Podvádění v testu se projevilo tím, že skupina, která měla možnost nahlížet do odpovědí, odpověděla více otázek správně než skupina bez této možnosti. Tento rozdíl byl vidět jak v případě, kdy byli účastníci odměňováni za počet správných odpovědí, tak v případě, kdy byla odměna na výsledku v testu nezávislá.

Pro ověření sebeklamu dali výzkumníci pokusným osobám krátce k nahlédnutí druhý test s podobnými otázkami, tentokrát však u obou skupin bez uvedených správných odpovědí. Následně měly pokusné osoby odhadnout svůj výsledek v tomto testu. Sebeklam se projevoval tím, že účastníci výzkumu ze skupiny, která měla v prvním testu možnost nahlížet do správných odpovědí, mnohem více přeceňovali svůj očekávaný výsledek než ti ze skupiny druhé. Jejich skutečné výsledky se však nelišily. Toto přeceňování se projevovalo i v případě, že přesný odhad počtu správných odpovědí vedl k vyšší peněžní odměně. To ukazuje, že chyba odhadu nebyla způsobena pouze nedostatečnou motivací k přesnému odhadu. Skupina s podvodníky dokonce kvůli špatnému odhadu obdržela za výzkum průměrně nižší peněžní odměnu než kontrolní skupina, a to i přesto, že si finančně polepšila vyšším nahlášeným výkonem v prvním testu.

Výzkumníci taktéž ověřovali, zda může být sebeklam prohlouben, pokud je nečestný výkon odměněn společenským uznáním. V jednom z experimentů dostala náhodně vybraná polovina pokusných osob certifikát za dobrý výkon v prvním testu. Tento certifikát neměl výrazný vliv na odhad výsledku v druhém testu u kontrolní skupiny. U skupiny se správnými odpověďmi se však vlivem certifikátu nadhodnocení očekávaného výsledku v druhém testu ještě zvýraznilo.

Podvádějící mohou svůj nečestný čin zdůvodňovat různými spletitými způsoby ve snaze, aby si sami před sebou zachovali tvář. Zde popsaný výzkum ukazuje, že tato snaha může vést dokonce k budoucímu přeceňování vlastních schopností. (Chance Z., Norton M. I., Gino F. & Ariely D.: Temporal view of the costs and benefits of self-deception. PNAS 108, 15655–15659, 2011)