Úspěch časopisu Journal of Applied Biomedicine

Ve vědeckých časopisech jsou zveřejňovány výsledky vědecké práce, a jsou proto významným médiem pro šíření nových vědeckých poznatků. Kvalita vědeckých časopisůje však různá. Používaným měřítkem kvality vědeckých časopisů je tzv. impact factor (IF). Je jedním z nejvýznamnějších koeficientů citační analýzy (Vesmír 77, 605, 1998/11). IF je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu článků. IF je zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) a v současné době zásadním způsobem ovlivňuje hodnocení vědecké publikační činnosti. Pokud autor publikuje v časopise s vysokým IF, jeho práce je lépe hodnocena v rámci evaluace vědecké a publikační činnosti. Autoři se proto snaží publikovat své práce v časopisech s vysokým IF a časopisy s nízkým IF nebo bez IF ignorují. Vznikne-li nový vědecký časopis, je pro něj velmi obtížné dostat se mezi ty impaktované. Aby IF získal, musí zveřejňovat kvalitní práce vysoce erudovaných odborníků. Ti ale nemají zájem své kvalitní práce publikovat v „nekvalitním“ časopise bez IF. Je to začarovaný kruh.

V této situaci se ocitnul i časopis Journal of Applied Biomedicine (JAB), který začala v roce 2003 vydávat Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Editor časopisu prof. Berger spolu se svými koeditory a redakční radou časopisu stál před nelehkým úkolem. Přesto se podařilo, osm let po vydání prvého čísla, že časopis byl zařazen mezi impaktované. A nejen to. Velikost jeho IF = 1,689 jej řadí hned na druhé místo mezi celkem 32 českými časopisy s IF. JAB tak předběhl řadu časopisů s dlouholetou tradicí, jako je např. Physiological Research, Folia Microbiologica, Collection of Czechoslovak Chemical Communications nebo Chemické listy (viz tabulku).