Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Podivuhodná diverzita suchozemských druhů

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 612, 2011/11

Všeobecně je známo, že počet druhů žijících na pevnině je mnohem vyšší než počet druhů žijících v oceánech. Přestože oceány zabírají více než 70 % zemského povrchu, skrývají pouze 5 až 15 % celkového množství druhů (mikroorganismy pomíjíme). Tento nepoměr v druhové pestrosti mezi oceány a soušemi je přinejmenším zvláštní.

Bylo tomu tak vždycky? Opravdu se žije na souši o tolik lépe? Co stojí za neuvěřitelně vysokou rozmanitostí suchozemských druhů?

Podle evolučních biologů Vermeije a Grosberga1) se odpověď na tyto otázky ukrývá v kombinaci hned několika faktorů. Mezi nejdůležitější patří: fyzikálně-chemické a geomorfologické podmínky na Zemi a vzájemné vztahy mezi druhy.

Fyzikálně-chemické vlastnosti obou životních prostředí, tedy rozdíly mezi vodou a vzduchem jsou pro makroorganismy klíčové. Aktivně se pohybující jedinec musí překonávat překážky, přičemž viskozita a hustota životního prostředí určují jeho orientaci v prostoru. To co ve vodě snadno obepluje, zdolává na souši mnohem obtížněji. Suchozemský reliéf je navíc daleko členitější než mořské dno a představuje pro šíření organismů výrazné bariéry. Vlastnosti terénu spolu s obtížným pohybem ve vzduchu (pokud neumí létat) mohou vést k prostorové izolaci druhu. Jedinci izolované populace se poté s novými podmínkami musí co nejlépe vypořádat a s trochou štěstí se u nich může vyvinout nějaká nová vlastnost. Pokud je tato evoluční novinka pro organismus výhodná a je schopen si ji udržet, může postupem času dojít ke speciaci, tedy k vývoji nového druhu. Stávající druhy jsou ke speciaci taktéž tlačeny rozvojem dalších organismů na úrovni kompetitorů a predátorů. Tito vysoce specializovaní jedinci se objevili v období křídy (~140 milionů let). V křídě se na souši začaly šířit krytosemenné (obzvláště dvouděložné) rostliny doprovázené pravými hmyzími opylovači. Odrazovým můstkem pro toto zvýšení primární produkce na pevnině (v moři taktéž, ale pomaleji) byla vulkanická činnost probíhající na Zemi. Autoři se kloní k hypotéze, která předpokládá, že právě náhlý příliv živin z erupcí mohl být impulsem pro zvýšení produkce a následně pro vznik nových druhů.

Přidáme-li k probíhajícímu boji o nový životní prostor teplé klima křídy a vlídné zázemí v podobě živin, dostaneme koktejl, který už snad mohl život na Zemi namíchat v podobné pestrosti, jakou známe dnes.

Poznámky

1) Vermeij G. J., Grosberg R. K.: The Great Divergence: When Did Diversity on Land Exceed That in the Sea? Integr. Comp. Biol. 50, 675–682, 2010/4 (DOI: 10.1093/icb/icq078).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Eva Hojerová

 

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné