Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Mezi minulostí a budoucností

Ad Vesmír 89, 705, 2010/11
 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 5, 2011/1

Po přečtení článku prof. J. Pánka si mnoho čtenářů vydechne… konečně. Když o této problematice začal mluvit před několika lety van Gogh a nazval reálná fakta pravými jmény, vysloužil si kulku do hlavy. Když o tom letos začal mluvit Thilo Sarassin, byl vyštván z místa člena bankovní rady. Když o tom ale promluvila kancléřka Merkelová, zatím se nikdo neodvážil ji tvrdě napadnout a obvinit z rasismu apod., jak se dělo dosud. Že by se přeci jen situace měnila?

Nyní článek ve Vesmíru od renomovaného historika. Leckdo může namítnout, že je to problematika, která se nás v naší zemi netýká, a už vůbec to není téma přírodovědeckého časopisu. Možná že se nás netýká dnes, ale vzhledem k problémům v sousedních státech se nás brzy týkat bude.

Zrovna tak nelze říci, že se to netýká vědy vůbec a přírodních věd speciálně. Bohužel z politiky a „kultury“ (mám tím na mysli zpolitizované kultury), pronikají autodestrukční mechanismy i do vědy. Každá poctivá snaha o falsifikaci hypotéz je v mnoha případech odmítána jako hřích proti politické korektnosti, o platnosti hypotéz se hlasuje (jak můžeme vidět v současné „klimatologii“). V rámci různých kvót a afirmativních akcí se špičkové vzdělání a různé důležité pozice nedostanou těm nejlepším, ale těm, kteří měli zrovna to štěstí, že patřili k nějaké zrovna protežované menšině, atd. atd. Nutno uznat, že u nás to v tomto směru není zatím tak zlé, ale tyto věci se velmi rychle šíří.

Evropskou specialitou je jistý historický masochismus. Pokud někde provedou islamisté nějaký masakr, slyšíme mnohé hlasy: „To jsme si zavinili sami, to jsou následky evropského kolonialismu, patří nám to.“ Nevím, proč se k takovému přístupu hlásí lidé ze zemí, které nikdy žádné kolonie neměly, ale to je na delší úvahu.

To, že má mnoho lidí v Evropě pocit posledních dnů říše římské nebo předvečera druhé světové války, zachycuje jednou větou Joseph A. Tainter v knize Kolapsy složitých společností: „Ze všech změn, které přineslo 20. století, žádná nesahá hloub než právě zmizení oné nezpochybnitelné víry v budoucnost a hodnotu naší civilizace, jež byla dominantním prvkem 19. století.“

To bylo zvláště patrné v době „belle epoque“, na kterou nostalgicky vzpomínala většina Evropanů 20. století. Možná že žijeme, nebo jsme v posledních letech žili, v podobné době. To si velmi dobře uvědomuje odcházející generace, která zažila druhou světovou válku a léta komunismu a je velmi citlivá na projevy appeasmentu, jímž začala většina potíží života jejích příslušníků. Svým způsobem je snaha o „multi- kulti“ za každou cenu takovým appeasmentem. Je velkou odvahou prof. J. Pánka proti tomu vystoupit a zrovna tak odvahou Vesmíru takový článek publikovat. Není to jediný článek s podobnou tematikou. Autoři se ale většinou omezují na konstatování, jaký je stav, a svým způsobem lamentaci nad tímto stavem. Významným přínosem článku prof. Pánka je to, že se neomezuje na popis současného stavu a chmurné perspektivy stavu budoucího, ale nabízí řešení, jak lze těmto chmurným výhledům čelit. Dík za to.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Petr Vysoký

Doc. Ing. Petr Vysoký, CSc., (*1939) vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Po kratším působení v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV přešel roku 1964 na katedru řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT. Zabýval se adaptivním řízením, obecnou teorií systémů a kybernetikou, biomedicínským inženýrstvím a fuzzy logikou. V letech 1996–2000 vedl laboratoř inženýrsko-medicínské diagnostiky Centra biomedicínského inženýrství ČVUT, kde byl zahájen výzkum vlivu únavy na lidského operátora-řidiče. V současné době se touto problematikou zabývá na Dopravní fakultě ČVUT.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné