Společenstvo ptačího volete

Podivnému jihoamerickému opeřenci bylo věnováno mnoho pozornosti. Google nabízí skoro sedmdesát tisíc odkazů, nadšenci hoacinovi založili i webovské stránky (http://hoatzin. catec.upr.edu/index.html – ale „nic moc“).¹⁾ Hoacin chocholatý dělal a dělá problémy se zařazením do ptačího systému, jímž slušně putoval. O tom na stránkách Vesmíru již referoval J. Chalupský (Vesmír 75, 386, 1996/7). Práce z devadesátých let minulého století analyzovaly ribozomální RNA několika ptačích druhů a zdálo se, že by hoacin mohl náležet do příbuzenstva kukaček. Rozvoj analýz DNA mu však dal příležitost k dalším přeletům. O necelých deset let později někteří autoři upozorňovali, že výsledek velmi záleží na použité analýze. Do blízkosti hoacina se dostali třeba – když problematiku hodně zjednodušíme – sokoli,²⁾ holubi, trogoni, kalousové, turakové ad. Inu, „jsme všichni jedné krve“. Nejbližší žijící příbuzní se stále hledají – že by to snad byli holubi, jak naznačují některé práce?

Hoacinové se téměř výhradně živí stromovým listím, které skoro nikomu jinému nechutná. Této potravě je dobře přizpůsoben jejich zažívací aparát. Obrovské vole má svalnatou stěnou, rohovité lišty a pestrou společnost mikroorganismů pomáhající trávit celulózu a vše, co listí obsahuje. Skupina badatelů ze Spojených států a Venezuely³⁾ popsala vývoj mikrobiálního společenstva z volete hoacinů od třídenních holátek až po dospělce. Bakteriální sukcesi sledovali pomocí DNA-mikročipu, který mohl určit okolo 8400 bakteriálních taxonů podle sekvencí genu pro 16S rRNA. Našli okolo 1400 taxonů ze 40 kmenů. Nejčetnější jsou kmeny Firmicutes a Bacteroidetes. U mláďat převládají bakterie čeledí Flavobacteriaceae, Clostridiaceae a Lachnospiraceae, chybí kmeny DSS1, Deferribacteres a některé „termití“ bakterie. Během života se společenstvo samozřejmě mění podle potravy.

Domorodci občas sbírají vejce hoacinů a vzácně loví i dospělce, ale prý páchnou a nechutnají dobře. I když hoacinům ubývá prostředí, jsou na řadě míst zatím hojní.