Integrovaná ochrana půdy a jakosti vody
| 9. 9. 2010Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., v oblasti integrované ochrany půdy a vody se svým rozsahem řešení problematiky integrované ochrany půdy a vody řadí na čelné místo v České republice, kde za podpory vyvinutých a datově relevantních geografických informačních systémů vytváří aplikovatelné komplexní výstupy s definovanými podmínkami jejich užití.
Tato výzkumná a expertizní činnost ústavu se začala rozvíjet již na počátku sedmdesátých let minulého století, kdy ústav řešil problémy jakosti vod v souvislosti s probíhající výstavbou vodárenských nádrží, plošné zemědělské znečištění, dusičnany v drenážních vodách a transport erozních smyvů v povrchových vodách. Tato problematika se v devadesátých letech stala součástí výzkumných záměrů aplikovaného charakteru. Na základě získaných poznatků jsou projektována ochranná pásma vodárenských nádrží pro Povodí Vltavy, s. p., která jsou založena na principu diferencované ochrany půdy a vody v povodích s předpokladem využívání trvalých travních porostů v těchto lokalitách. Ústav navrhuje systémy ochrany vody a půdy v ochranných pásmech vodárenských nádrží a v povodí. Systém diferencované ochrany je zásadním a ověřeným a současně i aplikovaným výzkumným poznatkem.
V minulém období oddělení ochrany vod ústavu rozpracovalo i problematiku určení potenciálních kritických zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištění mělkých a hlubokých podzemních vod v povodích a katastrálních územích pro potřeby komplexních pozemkových úprav.
V současné době řešíme problematiku zdrojových oblastí, lokalizaci míst tvorby rychlé složky odtoku a cest toku této rychlé složky do drenážních systémů pramenných vod. Významným výzkumným poznatkem byly informace o změnách teploty drenážní vody a pramenných vývěrů ve svahových oblastech ve vazbě na zvýšení průtoku. Na této problematice dále pracujeme za pomoci izotopových sledování. Pokud se prokáže, že zvýšený průtok a s ním spojená změna teploty vody pramenů a drenážních systémů ovlivňuje jakost vody, bude to znamenat významný posun ve výzkumu zdrojových (infiltračních) oblastí v oblasti krystalinika na našem území s přímou aplikací výsledků do praxe mnoha vodárenských společností.
Na tyto poznatky navazuje modelování srážkových odtokových procesů a jakosti vody v malých zemědělských povodích ve vazbě na využití půdy, vyhodnocení a návrh optimalizace bodového a kontinuálního monitoringu jakosti povrchových a podzemních vod se zaměřením na plošné zemědělské zdroje znečištění, experimentální ověření způsobu využití půdy v povodí a speciálně vlivu zdrojových a transportních oblastí na vývoj jakosti povrchových a podzemních vod.
Významnou oblastí výzkumu je řešení problémů ochranných funkcí trvalých travních porostů a intenzivní a extenzivní způsoby využití trvalých travních porostů v různých stanovištních podmínkách s ohledem na půdu a jakost vody.
Expertizní a poradenská činnost se zaměřuje zejména na využívání půdy a jejího vlivu na jakost vody, vyhodnocování monitoringu jakosti vody, určování potenciálních kritických zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištění, odborné školení pracovníků státní správy a samosprávy a dalších institucí v ochraně vod před plošnými zdroji znečištění, na tvorbu legislativních a právních podkladů v této oblasti s užitím objektivních vědeckých podkladů pro uplatnění Rámcové směrnice o vodách, Nitrátové směrnice a GAEC.
V tomto období jsou definované a předpokládané potřeby řešení integrované ochrany půdy a vody výzkumnými metodami zahrnuty do od roku 2009 řešeného výzkumného záměru ústavu „Integrované systémy ochrany a využití půdy, vody a krajiny v zemědělství a rozvoji venkova“, kdy předmětem jeho řešení jsou způsoby ochrany a využívání nejcennějších přírodních zdrojů – půdy, vody a krajiny v zemědělském a venkovském prostoru. To vše jako soubor souvisejících výzkumných aktivit, kdy součinnost výzkum aktivit podporuje možnosti celkových syntéz ve směru naplnění cílů záměru a současně i jednoznačně definovaných možných aplikací pro další využití v praxi.
Ideový návrh výzkumného záměru vycházek z obecně nezpochybňovaného vědomí o vzájemném propojení půdy, vody a krajiny. Kvalita vody bezprostředně souvisí s kvalitou půdy a se systémy hospodaření na půdě. Kvalitní půda s optimální zásobou půdní organické hmoty a odpovídající vlhkostí snižuje riziko eroze a vyplavování živin, zvyšuje infiltraci vody do půdy a příjem živin rostlinami a tak přispívá k lepšímu hospodaření s vodou v krajině. Krajina je pak vytvářena mimo jiné i interakcemi mezi vodou a hospodařením na půdě. Jeho řešení zohledňuje dopady mimořádných meteorologických událostí (povodní a sucha) a zahrnuje i objasnění ekonomického i ekologického významu integrované ochrany půdy, vody a krajiny, které by mělo sloužit k definování priorit rozvoje venkovského prostoru. Záměr je odpovědí na společenskou objednávku s cílem optimalizovat způsoby využívání půdy ve vazbě na ochranu množství a jakosti vody, využít předpovědních modelů v managementu odtoku vody malých povodí, optimalizovat způsoby monitoringu jakosti vody v malých povodích a stanovit vhodné způsoby predikce stavů jakosti vody v nemonitorovaných povodích, nalézt optimální řešení při veřejné diskusi o vhodnosti či nevhodnosti stavby navrhovaných přehradních nádrží a dostatečné či nedostatečné účinnosti alternativních organizačních, biotechnických a technických opatření za různých hydrologických stavů, podpořené ekonomickou analýzou vybraných opatření v oblasti ochrany půdy, vody a krajiny, uplatnitelnosti a efektivnosti vložených nákladů na ochranu půdy, vody a krajiny. Dále poskytnout spolehlivé podklady pro dlouhodobě úspěšnou a udržitelnou realizaci Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky, pro agendu související s ochranou půdy, pro naplnění Evropské úmluvy o krajině, zhodnotit socioekonomické parametry navržených opatření a vlivu změny využívání krajiny na rozvoj venkovského prostoru a vypracovat legislativní podklady pro tvorbu územního plánu a pozemkových úprav, zohledňující potřeby ochrany půdy a jakosti vody, stanovené nikoliv politickými, ale výzkumem podloženými poznatky.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [222,62 kB]