Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Vůně oceánu

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 275, 2010/5

Kdo jednou stanul na břehu moře nebo oceánu, dobře zná jeho charakteristickou vůni, nepodobající se žádné jiné. Tvoří ji desítky a možná stovky těkavých látek (odorantů), na jejichž produkci se podílejí prakticky všechny mořské organismy, ať již živé nebo odumírající. Jejich nejvýznamnějším producentem jsou vedle bakterií zejména chaluhy, hnědé mořské řasy (Phaeophyceae), eukaryotické organismy z říše Chromalveolata. Žijí ve všech mořích a dokážou díky své schopnosti fotosyntézy vyprodukovat obrovské množství biomasy (J. Eukar. Microbiol. 52, 399, 2005/5). Kromě toho, že ve svých pletivech akumulují spoustu jodu, produkují také množství nízkomolekulárních těkavých sloučenin (obr. 1). Právě tyto látky se rozhodujícím způsobem podílejí na typické vůni oceánu. Jednu skupinu látek tvoří organické sloučeniny síry – dialkylsulfidy, disulfidy a trisulfidy – látky, které ve vyšších koncentracích nevoní zrovna příjemně. Čichový práh pro dimethyldisufid je pouhých 0,002 ppm. Druhou skupinou látek, podílejících se na typickém pachu oceánu, jsou látky terpenické povahy. Mnohé z nich lze nalézt i v jiných přírodních zdrojích. Např. cubenol je obsažen v silici japonského jehličnanu kryptomerie japonské (Cryptomeria japonica). Tento seskviterpen inhibuje indukovatelnou syntázu oxidu dusnatého a má protizánětlivé účinky u bakteriálních infekcí (Biochem. Biophys. Res. Commun. 391, 1687, 2010/4). Možná právě díky němu je pobyt na mořském břehu spojován s ozdravnými účinky.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Organická chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....