Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Vůně oceánu

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 275, 2010/5

Kdo jednou stanul na břehu moře nebo oceánu, dobře zná jeho charakteristickou vůni, nepodobající se žádné jiné. Tvoří ji desítky a možná stovky těkavých látek (odorantů), na jejichž produkci se podílejí prakticky všechny mořské organismy, ať již živé nebo odumírající. Jejich nejvýznamnějším producentem jsou vedle bakterií zejména chaluhy, hnědé mořské řasy (Phaeophyceae), eukaryotické organismy z říše Chromalveolata. Žijí ve všech mořích a dokážou díky své schopnosti fotosyntézy vyprodukovat obrovské množství biomasy (J. Eukar. Microbiol. 52, 399, 2005/5). Kromě toho, že ve svých pletivech akumulují spoustu jodu, produkují také množství nízkomolekulárních těkavých sloučenin (obr. 1). Právě tyto látky se rozhodujícím způsobem podílejí na typické vůni oceánu. Jednu skupinu látek tvoří organické sloučeniny síry – dialkylsulfidy, disulfidy a trisulfidy – látky, které ve vyšších koncentracích nevoní zrovna příjemně. Čichový práh pro dimethyldisufid je pouhých 0,002 ppm. Druhou skupinou látek, podílejících se na typickém pachu oceánu, jsou látky terpenické povahy. Mnohé z nich lze nalézt i v jiných přírodních zdrojích. Např. cubenol je obsažen v silici japonského jehličnanu kryptomerie japonské (Cryptomeria japonica). Tento seskviterpen inhibuje indukovatelnou syntázu oxidu dusnatého a má protizánětlivé účinky u bakteriálních infekcí (Biochem. Biophys. Res. Commun. 391, 1687, 2010/4). Možná právě díky němu je pobyt na mořském břehu spojován s ozdravnými účinky.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Organická chemie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné