Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Je bílá srst baribalů výhodou při lovu?

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 277, 2010/5

Ačkoli severoamerický medvěd baribal bývá většinou tmavě – často černě – zbarvený, známe i baribaly s bílou srstí. Ti se ale vyskytují pouze na několika lesnatých ostrovech u západního pobřeží Kanady, a i zde jejich počet dosahuje „jen“ 10–25 % zdejších baribalů (poddruh Ursus americanus kermodei). Už léta vrtá řadě badatelů hlavou, proč se bílé zbarvení udržuje, neboť se dá čekat, že se bílí jedinci snáze stanou kořistí jiných šelem (medvědů hnědých, vlků), nebo že si neuloví dost potravy. Udržení barvy se vysvětluje buď genetickým driftem (selekcí založenou na náhodě) v ostrovních podmínkách, nebo dokonce (podle vyprávění původních etnik) tím, že bílí baribalové jsou pozůstatkem medvědů, kteří žili v poslední době ledové v blízkosti ledovců. Jedno takové glaciální refugium už nejnovější molekulárně-fylogenetické výzkumy potvrdily, ovšem za bílým zbarvením může stát i jeho recesivní povaha (projeví se, jen když je zděděno zároveň od matky i otce) nebo třeba nové zjištění, že je to pro život baribalů výhodné. Bílá srst může být výhodou při lovu lososů během dne, protože ji – na rozdíl od typické tmavé srsti baribalů – lososi neodliší od rozbouřené bílé vody. Jak zjistili autoři studie, při nočním lovu měli tmaví i bílí baribalové stejné lovecké skóre, ve dne byli bílí o 30 % úspěšnější. Autoři tento předpoklad ověřili i pokusem s bílým a tmavým oblečením. Je zvláštní, že bílí baribalové nepřesunuli svou loveckou aktivitu právě mimo noc, ale jak autoři uvádějí, možná jen lovili někde jinde. Výzkum izotopů z medvědích chlupů také ukázal, že bílí baribalové jsou oproti tmavým vázanější právě na lov lososů. Vzhledem k propadu početních stavů lososů nevěstí toto zjištění bílým baribalům zrovna jistou budoucnost. (Biological Journal of the Linnean Society 98, 479–488, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné