Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Je bílá srst baribalů výhodou při lovu?

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 277, 2010/5

Ačkoli severoamerický medvěd baribal bývá většinou tmavě – často černě – zbarvený, známe i baribaly s bílou srstí. Ti se ale vyskytují pouze na několika lesnatých ostrovech u západního pobřeží Kanady, a i zde jejich počet dosahuje „jen“ 10–25 % zdejších baribalů (poddruh Ursus americanus kermodei). Už léta vrtá řadě badatelů hlavou, proč se bílé zbarvení udržuje, neboť se dá čekat, že se bílí jedinci snáze stanou kořistí jiných šelem (medvědů hnědých, vlků), nebo že si neuloví dost potravy. Udržení barvy se vysvětluje buď genetickým driftem (selekcí založenou na náhodě) v ostrovních podmínkách, nebo dokonce (podle vyprávění původních etnik) tím, že bílí baribalové jsou pozůstatkem medvědů, kteří žili v poslední době ledové v blízkosti ledovců. Jedno takové glaciální refugium už nejnovější molekulárně-fylogenetické výzkumy potvrdily, ovšem za bílým zbarvením může stát i jeho recesivní povaha (projeví se, jen když je zděděno zároveň od matky i otce) nebo třeba nové zjištění, že je to pro život baribalů výhodné. Bílá srst může být výhodou při lovu lososů během dne, protože ji – na rozdíl od typické tmavé srsti baribalů – lososi neodliší od rozbouřené bílé vody. Jak zjistili autoři studie, při nočním lovu měli tmaví i bílí baribalové stejné lovecké skóre, ve dne byli bílí o 30 % úspěšnější. Autoři tento předpoklad ověřili i pokusem s bílým a tmavým oblečením. Je zvláštní, že bílí baribalové nepřesunuli svou loveckou aktivitu právě mimo noc, ale jak autoři uvádějí, možná jen lovili někde jinde. Výzkum izotopů z medvědích chlupů také ukázal, že bílí baribalové jsou oproti tmavým vázanější právě na lov lososů. Vzhledem k propadu početních stavů lososů nevěstí toto zjištění bílým baribalům zrovna jistou budoucnost. (Biological Journal of the Linnean Society 98, 479–488, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné