Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Rodí se dnes těžší děti?

Váha – ukazatel zdravotního stavu
 |  6. 4. 2010
 |  Vesmír 89, 224, 2010/4

„Narodil se nám Vítek, 4,3 kg, 53 cm.“ Typická zpráva o narození dítěte. Před lety by prý udivila, takový cvalda nebyl běžným jevem.

Informace o hmotnosti následuje ve zprávě o narození zpravidla hned za jménem dítěte. Na první pohled to zní až nemístně materialisticky. Vždyť se narodil nový člověk, bytost s osobitými vlohami. Copak je opravdu tak důležité, kolik má kilo?

Váha je ovšem primárním ukazatelem zdravotního stavu dítěte. Pokud ji ve zprávě o narození neuvedete, příjemci mohou mít obavy, zda je dítě v pořádku. Porodní hmotnost pod 2,5 kg představuje nejsilnější rizikový faktor novorozenecké úmrtnosti a souvisí také s řadou nemocí v dětství i dospělosti (riziková je však i váha nad 4 kg). Souvislost s nízkou porodní hmotností byla vysledována například u hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění a diabetu. Řada studií se věnuje chování dětí a jejich školnímu prospěchu. I ten bývá u dětí s nízkou porodní váhou horší, ovlivněna je jak verbální, tak nonverbální inteligence a schopnost soustředění. Tyto děti jsou také méně průbojné a mají větší sklon k depresím. A to nemluvíme o dětech s extrémně nízkou porodní hmotností.

Průměrně 3,3 kg

V našich krajích je průměrná porodní váha přibližně 3,3 kg. Proč to není třeba o půl kila více?

Mláďata kopytníků se v několika minutách po narození stavějí na nohy a mláďata nekrmivých ptáků si téměř hned po vylíhnutí začínají sama hledat potravu. Novozélandský kiwi přitom snáší vejce o čtvrtině hmotnosti samice, kdežto novorozené dítě váží pouze dvacetinu hmotnosti matky a je zcela závislé na její péči. Nevyspělé je i oproti mláďatům lidoopů, jako by se proti nim rodilo nedonošené. Čím to?

Jednou příčinou jsou naše velké mozky a s nimi související velké hlavičky novorozenců, druhou vzpřímená chůze a s ní související užší pánev. Aby děti prošly porodními cestami, musejí přicházet na svět méně vyvinuté, než by se rodily, kdyby jejich matky skákaly po stromech a nebyly schopné počítat kvadratické rovnice.

Velikost novorozenců je tedy limitována na jedné straně matčinou potřebou bez úhony porodit, na druhé straně potřebou dítěte obstát ve vnějším světě (malí novorozenci mají horší vyhlídky na přežití). Zdravá lidská novorozeňata tak váží zhruba mezi 2,5 a 4 kilogramy. Hmotnost konkrétního dítěte je pak ovlivněna ještě dalšími faktory.

Vitaminy pro těhotné

V současné době se objevila řada zpráv o zvyšování porodní hmotnosti v naší společnosti. Hovoří o ní lékaři i porodní asistentky, Lidové noviny přinesly zprávu o 200 gramech za posledních 30 let (v citaci předního českého porodníka). To je skutečně velký rozdíl. Že by i proto tak rapidně stoupalo množství císařských řezů? (V roce 1990 u nás rodilo „císařem“ necelých 8 % žen, dnes téměř 20 %.)

Ostatně proč by se průměrná porodní váha v populaci neměnila? Existuje řada faktorů, které ji uvnitř uvedených mantinelů posouvají. Například bílí Američané nebo Irové se rodí v průměru o 150 až 200 g těžší než české děti, Indové zase téměř o 0,5 kg lehčí.

Ze zvyšující se porodní váhy je u nás podezříváno množství bílkovin, které těhotné ženy konzumují, a hlavně multivitaminové přípravky. V hledáčku lékařů se ocitl vitamin D a vitaminy řady B.

Na velikost plodu mají vliv genetické i environmentální faktory. Menší bývají děti ve vysokých nadmořských výškách a v teplých krajích. Větší děti se rodí vyšším a hmotnějším ženám. Záleží i na váhovém přírůstku v těhotenství (zejména u drobných žen).

Vliv výživy na velikost plodu zkoumala řada studií. Efekt potravinových vylepšení se potvrdil, ovšem spíše u jinak nedostatečně stravovaných žen ve třetím světě. Je sice pravda, že „dítě si vezme, co potřebuje, i na úkor matky“, avšak pouze do určité míry. Pokud matka strádá výrazně, strádá i plod. Jasně to ukázaly hladomory, například známý leningradský (od srpna 1941 do ledna 1943). Průměrná váha novorozenců byla v nejhorším období nižší o více než 0,5 kg. Nizozemský hladomor za druhé světové války snížil váhu novorozenců zhruba o 300 gramů. Váhově přitom utrpěly pouze děti, jejichž matky hladověly v posledním trimestru těhotenství, pokud hladověly dříve, na váze novorozenců se to neprojevilo (i když ti utrpěli zase jiné újmy).

Kdo může za malé černoušky?

Genetické a environmentální vlivy je těžké rozmotat, navíc se ovlivňují navzájem. Jsou lehčí novorozenci v Indii dílem genů jejich rodičů? Nebo za nimi stojí to, co mívají Indky na talíři? Či snad pracovní nasazení? Těžká fyzická práce matek snižuje váhu novorozenců. Jestliže se snažíme rozmotat genetické a environmentální vlivy, není od věci podívat se do Ameriky. Afroameričané se totiž rodí v průměru o čtvrt kilogramu lehčí nežli bílí Američané. Běžně je tento jev interpretován jako důsledek odlišné rasy. Tmavé děti vycházejí lehčí i tehdy, když je odfiltrován efekt socioekonomické skupiny a fyziotypu. Grazyna Jasienska však nedávno uveřejnila jinou teorii. Podle ní je nízká váha Afroameričanů důsledkem epigenetických změn, které v jejich genomech vznikly v období otroctví, v generacích chudě živených a těžce fyzicky pracujících. Ve prospěch její teorie hovoří i skutečnost, že v oblastech, odkud předkové amerických černochů pocházejí, jsou novorozenci stejně těžcí jako bílí Američané.

Když rodičky stárnou

V Čechách se však v průběhu posledních desetiletí znatelně nezměnil genofond ani nadmořská výška. Jediné, co by mohlo způsobovat nárůst porodní váhy českých novorozenců, je snad lepší výživa současných matek, ukazuje se ovšem, že vitaminy pro těhotné jsou v tomto směru v našich podmínkách přeceňovány. Po revoluci v roce 1989 se však výrazně změnily demografické a socioekonomické faktory. Například o více než čtyři roky stoupl průměrný věk rodiček. Výrazně ubylo zejména velmi mladých matek, které rodí děti s mnohem nižší porodní hmotností než zralé ženy. Na základě toho bychom tedy mohli očekávat vyšší průměrnou porodní hmotnost. Stoupl však též počet rodiček nad 35 let, jimž se opět rodí spíše menší děti. Proměna věkové struktury s sebou tedy nese dva trendy – klesající podíl velmi mladých matek průměrnou porodní hmotnost zvyšuje, zatímco rostoucí podíl matek nad 35 let působí opačně.

Nevýhoda potomků starších matek je ovšem výrazně menší (maximálně desítky gramů) než znevýhodnění dětí matek velmi mladých (ve většině studií rozdíl přesahuje 100 gramů). Věk matek se tedy skutečně může podílet na zvyšování váhy českých novorozenců.

Další demografické změny pravděpodobně působí zase opačně. Například snížený počet porodů na jednu ženu a s ním související zvýšené zastoupení jedináčků. Studie totiž ukazují, že druhorození bývají o 80–90 gramů těžší než jejich starší sourozenci, a třetí v pořadí obvykle váží ještě více. Větší zastoupení jedináčků tak znamená celkově lehčí děti.

Podobnou roli může hrát zvyšující se množství vícečetných porodů, průměrná váha novorozeného dvojčete je pochopitelně nižší. Zatímco v roce 1991 činil podíl vícečetných porodů 0,9 %, v roce 2007 to bylo 2,1 %. Tento jev je způsoben vyšším množstvím umělých oplodnění a také věkem matek.

Pro zvyšování porodní váhy však hovoří zvyšování životní úrovně českých matek. Například se jasně ukazuje, že se v průměru těžší děti rodí ženám s lepším socioekonomickým zázemím. Jestliže se zvýšila životní úroveň, měla se zvýšit i porodní váha, tedy pokud má vliv absolutní výše socioekonomického statusu a nikoli výše relativní. To je ovšem těžké určit, neboť studie prokazující tento efekt jsou standardně dělány jako průřezové, nikoli dlouhodobé.

Též zdravější životní styl by mohl mít tento efekt. Jenže kdo si troufne odhadnout všechny relevantní proměnné a odpovědět na otázku, zda žijí dnešní matky zdravěji? Dále lze uvažovat změny fyzické aktivity.

Rozčarování

V době, kdy jsem se zamýšlela nad faktory, které by mohly zvyšovat porodní váhu novorozenců, a probírala se řadou odborných studií na toto téma, sílila též moje potřeba dopídit se, jak se tato hodnota skutečně změnila. Vyhledala jsem proto příslušná data na Českém statistickém úřadě a v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Průměrné porodní váhy novorozenců v ČR lze nalézt od roku 1986 do roku 2007.

V roce 1989 byla v ČR průměrná porodní hmotnost 3308 g, poté klesla na 3276 g v roce 1991. Následně rostla až do roku 1999, kdy dosáhla hodnoty 3339 g, pak ovšem zase klesala a v roce 2007 dosáhla 3289 g.

Od revoluce tedy porodní váha nestoupla, ale spíše poklesla. Jak je to možné? Nárůst porodní váhy je přece fakt. Nebo ne? Kde je zakopán pes? Statistika by snad mohla být zkreslena tím, že současná medicína zachraňuje více hodně maličkých dětí, a tak i když cvalíků se rodí více, průměr zůstává stejný. Vyhledala jsem tedy počty dětí v jednotlivých váhových kategoriích pro vybrané roky od poloviny minulého století (viz obr. 1). Zjistila jsem, že ačkoli se podíl velmi malých dětí mírně zvýšil, není toto vysvětlení zcela relevantní. Největší zastoupení opravdu velkých dětí u nás totiž bylo v roce 1950. Úvahu, proč tomu tak bylo, si můžete zkusit jako zajímavé intelektuální cvičení. V každém případě váha českých novorozenců neroste.

Literatura

Jasienska G.: Low Birth Weight of Contemporary African Americans: An Intergenerational Effect of Slavery? American Journal of Human Biology 21, 16–24, 2009

Martorell R., Gonzalez-Cossio T.: Maternal Nutrition and Birth Weight, Yearbook of physical anthropology 30, 195–220, 1987

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavla Koucká

Mgr. Pavla Koucká (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK a psychologii na Filozofické fakultě UK, je redaktorkou časopisu Psychologie dnes a doktorandkou na Přírodovědecké fakultě UK.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné