Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Nová antibiotika

Nová antibiotika Ad Vratislav Schreiber, Vesmír 89, 11, 2010/1
 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 141, 2010/3

Rezistence mikrobů na antibiotika je vážným problémem, některé kmeny bakterií (Mycobacterium tuberculosis, Staphylococcus aureus) jsou rezistentní na většinu antibiotik. Zavádění nových antibiotik do klinické praxe není dost rychlé. Medicína má pro testování nových léků stále přísnější kritéria, a proto je jejich vývoj čím dál dražší.

V poslední době se zdroje nových antibiotik nehledají jen mezi mikroskopickými houbami (mikromycetami), zdrojem biologicky aktivních látek jsou například mořské organismy.

Pozornosti neunikl ani aligátor americký (Alligator mississippiensis), který patří spolu s krokodýly, kajmany a gaviály mezi nejmohutnější sladkovodní predátory. Při způsobu života, který aligátoři vedou, se často poraní. Na jejich těle lze spatřit velké a hluboké rány, které se přesto nezanítí. Na následky infekce umírají jen výjimečně, přestože žijí v teplých bahnitých vodách, jež jsou pro bakterie rájem. V krvi aligátorů kolují látky s antibiotickou aktivitou, podobně jako je tomu u většiny obojživelníků. Pracovníci Louisianské univerzity v Baton Rouge si všimli, že aligátorova krev spolehlivě ničí všech 23 zkoumaných bakteriálních kmenů (včetně těch rezistentních) a také virus HIV. Zjistili, že účinnými látkami s antibakteriální a antivirovou aktivitou jsou malé peptidy. Při pokusech in vitro se ukázalo, že lidské sérum působí baktericidně pouze na 9 z testovaných bakterií, zatímco aligátorovo sérum ničí všech 23 testovaných kmenů včetně „zlatého stafylokoka“, který je rezistentní na methicillin. Autoři výzkumu se domnívají, že do 7 až 10 let by se mohl na trhu objevit krém či tablety s aligátořími peptidy.

Výroba peptidových antibiotik by přitom nemusela být drahá. Metody syntézy peptidů na pevné fázi již byly dávno zautomatizovány, opustily laboratoře a nastěhovaly se do výrobních hal. Výhodou jsou rovněž poměrně levné suroviny (aminokyseliny dostupné z přírodních zdrojů) a ekologická výroba.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné