Nová antibiotika

Rezistence mikrobů na antibiotika je vážným problémem, některé kmeny bakterií (Mycobacterium tuberculosis, Staphylococcus aureus) jsou rezistentní na většinu antibiotik. Zavádění nových antibiotik do klinické praxe není dost rychlé. Medicína má pro testování nových léků stále přísnější kritéria, a proto je jejich vývoj čím dál dražší.

V poslední době se zdroje nových antibiotik nehledají jen mezi mikroskopickými houbami (mikromycetami), zdrojem biologicky aktivních látek jsou například mořské organismy.

Pozornosti neunikl ani aligátor americký (Alligator mississippiensis), který patří spolu s krokodýly, kajmany a gaviály mezi nejmohutnější sladkovodní predátory. Při způsobu života, který aligátoři vedou, se často poraní. Na jejich těle lze spatřit velké a hluboké rány, které se přesto nezanítí. Na následky infekce umírají jen výjimečně, přestože žijí v teplých bahnitých vodách, jež jsou pro bakterie rájem. V krvi aligátorů kolují látky s antibiotickou aktivitou, podobně jako je tomu u většiny obojživelníků. Pracovníci Louisianské univerzity v Baton Rouge si všimli, že aligátorova krev spolehlivě ničí všech 23 zkoumaných bakteriálních kmenů (včetně těch rezistentních) a také virus HIV. Zjistili, že účinnými látkami s antibakteriální a antivirovou aktivitou jsou malé peptidy. Při pokusech in vitro se ukázalo, že lidské sérum působí baktericidně pouze na 9 z testovaných bakterií, zatímco aligátorovo sérum ničí všech 23 testovaných kmenů včetně „zlatého stafylokoka“, který je rezistentní na methicillin. Autoři výzkumu se domnívají, že do 7 až 10 let by se mohl na trhu objevit krém či tablety s aligátořími peptidy.

Výroba peptidových antibiotik by přitom nemusela být drahá. Metody syntézy peptidů na pevné fázi již byly dávno zautomatizovány, opustily laboratoře a nastěhovaly se do výrobních hal. Výhodou jsou rovněž poměrně levné suroviny (aminokyseliny dostupné z přírodních zdrojů) a ekologická výroba.