Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Báňská záchranná služba v podmínkách státního podniku Palivový kombinát Ústí

aneb Jak se báňští záchranáři podílejí na zahlazování následků hornické činnosti
11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 176, 2010/3
komerční prezentace

Státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ) zabezpečuje širokou škálu činností spojených se zahlazováním následků těžby vyhrazených nerostů. Řeší ekologickou zátěž po povrchové těžbě hnědého uhlí v lokalitách Chabařovice a Most-Ležáky, kde ještě neskončily rekultivační práce a napouštějí se zbytkové jámy bývalých povrchových dolů. Dokončuje likvidaci hlubinného dolu Kohinoor. Zahlazuje následky hlubinné těžby černého uhlí na Kladensku a ve Východočeském uhelném revíru, kde dokončuje likvidaci a zajištění hlavních důlních děl souvisejících s předchozí hlubinnou těžbou a pracuje na sanaci a rekultivaci odvalů. V souvislosti s ukončením těžby v těchto revírech kontroluje PKÚ několik stovek opuštěných důlních děl – jam, šachtic a štol. V poslední kapitole své činnosti PKÚ likviduje ekologickou zátěž vzniklou těžbou ropy a zemního plynu v odpovědnosti státu na území jižní Moravy. Zahrnuje to i likvidaci, popř. opakovanou likvidaci nedostatečně či nevhodně zlikvidovaných ropoplynových sond.

Likvidace důlních děl a likvidace ropoplynových vrtů jsou hornické činnosti, které se řídí báňskou legislativou. Ta v některých případech přímo stanovuje, že při vykonávané činnosti musí mít organizace, která práce provádí, zajištěnu báňskou záchrannou službu. Proto PKÚ dále provozuje v Malých Svatoňovicích–Odolově Závodní báňskou záchrannou stanici (ZBZS), jež je součástí střediska Východočeské uhelné doly. Činnost ZBZS se řídí Služebním řádem. Podle něj je vymezen obvod působnosti ZBZS Odolov tak, aby stanice mohla plnit povinnosti podle ustanovení vyhlášky Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě pro pracoviště PKÚ při výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na jednotlivých střediscích PKÚ v Ústeckém, Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. Úkolem báňské záchranné služby podle vyhlášky o báňské záchranné službě je provádět práce a rychlé a účinné zásahy k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první pomoci v podzemí, zdolávání havárií a odstraňování jejich následků. Kromě těchto úkolů vykonává báňská záchranná služba i činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální a rizikové práce, např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Nedílnou součástí činnosti je také kontrola podzemních prostor podle platné vyhlášky ČBÚ. Podle smlouvy uzavřené s Hasičským záchranným sborem zajišťuje ZBZS i činnost pro integrovaný záchranný systém. ZBZS Odolov má k dispozici záchranný sbor celkem 26 vyškolených záchranářů včetně dvou lékařů a disponuje dostatečným množstvím záchranářské techniky, která zahrnuje dýchací přístroje, plynové detektory, vyprošťovací techniku, zdravotnické vybavení, zásahová a sanitní vozidla včetně vozidel terénních.

Důlní prostředí je velmi specifické a činnost v podzemí klade mnoho bezpečnostních a profesních požadavků. Ještě náročnější jsou podmínky v opuštěných důlních dílech (podle báňské legislativy jsou opuštěná ta díla, kde se již nepracuje, ale existuje dosud původní provozovatel nebo jeho právní nástupce), jejichž stav již nesplňuje požadavky kladené na důlní dílo vyhláškou ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti v podzemí. Proto musí být nezbytně nutné práce v tomto prostředí (například kontroly nebo zajišťovací či likvidační práce) vykonávány báňskými záchranáři formou plánovaných nehavarijních zásahů. Kvalifikace báňských záchranářů (profese báňského záchranáře vždy patřila mezi nejkvalifikovanější profese na provozovaných dolech) proto zahrnuje používání dýchacích přístrojů, lezecké techniky pro práce ve výškách nebo nad volnou hloubkou, vyprošťovací techniky nebo profese zdravotníka. Báňský záchranář je vlastně důlním hasičem a zdravotnickým záchranářem v jedné osobě.

ZBZS, která disponuje sanitními vozidly, smluvně spolupracuje s dispečinkem zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje a zajišťuje – ve spolupráci s Asociací samaritánů ČR – dopravní zdravotní službu. Činnost pro integrovaný záchranný systém ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem se osvědčila při likvidaci následků povodní v letech 1997 a 2002. Ke spolupráci s IZS a k využití schopností báňských záchranářů došlo i při řešení menších nehod, například při zajišťování staticky narušených průmyslových objektů následkem výbuchu, jako tomu bylo r. 1998 v textilní továrně PAJA v Trutnově, nebo letos při nehodě v továrně AVON Automotive v Rudníku. Na sklonku roku 2006 zasahovali báňští záchranáři na základě požadavku HZS Trutnov při zahoření odvalu bývalého dolu Ignác v Markoušovicích u Trutnova. Mezi komerční činnosti lze rovněž zařadit práce ve výškách (např. při čištění sil a zásobníků na sypké hmoty), práce při průzkumech a sanacích podzemních kolektorů, kanalizací, velkoprůměrových potrubí ap. Při všech těchto činnostech se rozvíjí a dále zdokonalují zkušenosti, dovednosti a návyky báňských záchranářů – poskytování první pomoci při úrazech, práce ve výškách, v podzemních a stísněných prostorech, práce při odstraňování havarijních stavů ve stresujících podmínkách – tedy přesně to, co musí každý záchranář pravidelně podstupovat, aby si udržel svou záchranářskou kvalifikaci.

PKÚ využívá i skutečnost, že členy ZBZS jsou také potápěči a je vybavena potřebnou technikou. Potápěči průběžně monitorují zatápěné zbytkové jámy povrchových hnědouhelných dolů Chabařovice a Most-Ležáky a podílejí se na průzkumu vodní flóry i fauny a ověřování kvality vody ve vznikajících vodních nádržích.

Nejčerstvější specializací báňských záchranářů PKÚ je zajišťování báňské záchranné služby při činnostech spojených s likvidací nebo opakovanou likvidací nedostatečně nebo nevhodně zlikvidovaných ropoplynových sond. Na území jižní Moravy jde o téměř 600 nezajištěných nebo nedostatečně zlikvidovaných sond včetně znečištěné zeminy a podzemní vody v jejich okolí. Sondy ohrožují životní prostředí a jejich stav je v rozporu s báňskými požadavky na způsob likvidace sond.

Z výše uvedených důvodů rozhodla vláda ČR usnesením č. 713 z roku 2007 o začlenění činností spojených s likvidací ekologické zátěže po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy do působnosti státního podniku Palivový kombinát Ústí. Pro záchranáře ZBZS Odolov to znamenalo osvojit si novou profesi. Po dohodě s vedením Hlavní báňské záchranné stanice v Hodoníně, která zajišťuje metodické řízení báňských záchranných stanic na pracovištích, kde se provádějí vrtné práce při těžbě ropy a plynu, musel být zpracován nový služební řád, který respektoval nově zavedenou problematiku ropoplynových sond. Záchranáři absolvovali stáže na jihomoravských vrtných pracovištích a na Hlavní báňské záchranné stanici v Hodoníně. Samostatně již zajišťují monitoring plynu tam, kde zpřístupňují ústí vyhledávaných ropoplynových sond, určených opět k likvidaci (resp. relikvidaci). Další práce provádějí ve spolupráci se záchranáři HBZS a pod jejich dozorem.

Činnost báňské záchranné služby při relikvidaci sond začíná vyhledáním nedostatečně likvidovaného vrtu a kontrolním měřením plynu při odkrytí ústí. Navazuje rekonstrukce ústí vrtu – musí být ověřen současný stav sondy a zjištěn tlak v pažnicových kolonách. Starý pahýl pažnicové kolony je uříznut, začištěn a jsou k němu navařeny nové základní příruby tak, aby mohly být další práce bezpečně provedeny soupravou pro podzemní opravy sond. Dalším důvodem přítomnosti báňských záchranářů u ropoplynových sond je únik plynu nebo pochybnost o technickém stavu nedostatečně zlikvidovaných sond. Tehdy nastupují báňští záchranáři, kteří zajistí třeba i nepřetržitý monitoring plynu, aby nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že báňští záchranáři mají ve státním podniku Palivový kombinát Ústí ještě mnoho povinností a že jejich role je v mnoha směrech nezastupitelná.

www.pku.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné