Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ani kdybyste mi za každý sáh dříví dali jeden zlatý…

aneb Přizpůsobení Nežárky a Lužnice k plavbě dřeva
 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 138, 2010/3

Vše způsobila větrná smršť, která se na sv. Annu, 26. července 1822, přehnala nad jemčinskou oborou hrabat Černínů a v několika minutách vyvrátila všechny porosty, které se jí postavily do cesty.

Do té doby bylo jemčinské panství Černínů, nacházející se v malebné krajině jižních Čech poblíž Stráže nad Nežárkou, vyhlášené pořádáním parforsních honů.1) Vichřice jim však učinila přítrž a dvanáct oddílů bývalé chlouby Černínů leželo vyvráceno a přelámáno.

Dodnes jsou v porostech bývalé obory na Jemčině patrné prohlubně po vyvrácených stromech – tzv. vývratové kupy. „Ani kdybyste mi za každý sáh2) dříví dali 1 zlatý, ani tehdy bych to dříví nechtěl,“ tak nějak se vyjádřil jeden z obchodníků, jemuž syn Jana Rudolfa Černína, hrabě Evžen, nabízel dříví z několika hektarů lesa popadaného po vichřici z července 1822. Otázkou totiž bylo, jak dříví z rozvrácených porostů dostat. Blízká řeka Nežárka nebyla splavná a jiná doprava byla nákladná. Dříví se nakonec nechalo přímo na místě zuhelnit. Stejný problém však po nějaké době vyvstal znovu, když začaly odumírat okolní, dosud stojící porosty.

Po značné finanční ztrátě obchodníka, který zkusil dříví splavit po neupravené Nežárce za vysokého stavu vody na jaře, což se nepodařilo, vstoupil na scénu c. k. loďmistr Vojtěch Lanna.3) Hrabě Evžen Černín s ním v lednu 1842 osobně uzavřel smlouvu, podle níž se Lanna zavázal během 12 let porazit a odebrat z jemčinských porostů na 140 000 sáhů dřeva s tím, že těžba stromů, jejich doprava k vodě a úprava propustí na řece Nežárce půjde k Lannově tíži. Lanna měl se zpřístupňováním českých řek pro plavbu bohaté zkušenosti. Od dvorní kanceláře dostal povolení k úpravě řek na vlastní náklady s výsadou výhradního užívání toku po dobu 12 let, a to Nežárky od Jindřichova Hradce až k ústí do Lužnice u Mezimostí (dnešní Veselí nad Lužnicí), a následně Lužnice do Roudné, odkud už byla řeka pro vory splavná. Úpravu koryt obou řek dokončil podle závazku za dva roky. Lesmistr jemčinského panství Jiří Wachtel událost komentoval: Podmínku splavnění Nežárky kupec splnil a revíry Markéta, Nový Mlýn, Rudolfov, Barbora a Klenov ponenáhlu pronikly svým dřívím do světového obchodu.4)

V jemčinských lesích tuto událost stále připomíná vysoký železný kříž, který zde nechal r. 1854 postavit Lanna v místech, kde dřevo porážel.

Poznámky

1) Obora u jemčinského zámečku byla pro štvanice s jezdci na koních a se psy speciálně upravena a v době největšího rozkvětu, na přelomu 18. a 19. století, za hraběte Jana Rudolfa Černína, se na Jemčinu sjíždělo panstvo z celé monarchie. Důležitost, jakou hrabě Černín honům přikládal, dokládá i to, že každý ze 300 jelenů chovaných v oboře měl své jméno a hraběcí myslivci museli každého jelena bezpečně poznat i při shozeném paroží.

2) K historickým mírám a váhám více v rámečku na straně 157.

3) Vojtěch (Adalbert) Lanna (1805–1866), který zdědil podnikavost po svém otci Tadeáši, c. k. loďmistrovi, po něm převzal i řemeslo. Později založil plavební a stavební firmu Lanna. Z jeho podnětu došlo ke splavnění horního toku Vltavy i jiných českých řek a říček, byla mu svěřena stavba řetězového mostu císaře Františka a nábřeží v Praze. Jeho jméno je spojeno i s dalšími stavbami a technickými divy českých zemích (Pražské, dnešní Masarykovo nádraží v Praze, řetězový most přes Vltavu u Podolska ad.).

4) Georg Wachtel: Memoiren des Gräfl, Czerninschen Schlosses Gestütthof nächst Neuhas, 1875.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Zuzana Jankovská

Ing. Zuzana Jankovská (*1979) vystudovala lesní inženýrství na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem se věnuje vnějším vztahům.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné