Kde jsou uloženy naše genetické profily? A kdo je hlídá a používá? A kdo hlídá hlídače samé?

První policejní genetická databáze obsahující DNA profily pachatelů a stop z místa činu byla spuštěna v dubnu roku 1995 ve Velké Británii. V USA pak byl tento užitečný nástroj pro spojování osob s konkrétním zločinem uveden v činnost v roce 1998 a v obou případech začaly sdělovací prostředky téměř okamžitě přinášet senzační zprávy o tom, jak kriminalisté díky jejich databázi odhalují zločince. O podobném úspěchu české policejní DNA databáze, kdy pouhým stisknutím tlačítka PROHLEDAT DATABÁZI dojde k odhalení pachatele, jsme se ze sdělovacích prostředků dozvěděli poprvé v prosinci roku 2001, kdy byl speciální databázový software CODIS (Combined DNA Indexing System) od americké FBI instalován na první počítače v Kriminalistickém ústavu Praha. Kromě pozitivních zpráv jsme ale na tuto policejní „Národní DNA databázi“ zaznamenali i negativní ohlasy, například ze strany nedávno zesnulého ombudsmana JUDr. Otakara Motejla nebo Úřadu na ochranu osobních údajů.

Představme si hypotetickou situaci. Vrátíte se ze zahraniční konference a zjistíte, že za dobu vaší nepřítomnosti se do vašeho automobilu zaparkovaného před panelákem vloupal neznámý poberta, který si s autem „drandil“ až do vyježdění nádrže a poté si kromě autorádia přivlastnil i několik CD, rezervu a nářadí, a ještě měl tu drzost, že auto nechal zaparkované téměř na stejném místě. Po okamžiku naprosté konsternace si zapalujete cigaretu na uklidnění a bez zaváhání voláte místní oddělení policie. Máte štěstí, že dosud nevyčerpali měsíční limit pohonných hmot, a tak za několik málo hodin přijíždí kriminalistický technik ohledat objekt trestného činu. Je radost ho sledovat. Štětec s argentorátem olizuje plasty, kliky a karosérii a jakoby mávnutím kouzelného proutku se na hladkých površích objevují do té doby latentní otisky prstů. Bohužel jsou všechny rozmazané. Aby těch kouzel nebylo málo, pod šikmým osvětlením silného zdroje UV se na sedáku u rozbitého okénka spolujezdce objevuje červenohnědá skvrna, která po rychlé orientační zkoušce na přítomnost železa potvrzuje podezření, že by se mohlo jednat o krev. Technik pak ještě speciálními tampony odebere vzorky DNA z povrchů, jichž se musel pachatel dotýkat, a vše řádně zadokumentuje. Připadáte si jako v americkém CSI seriálu z Miami a máte pocit, že jste udělali pro dopadení pachatele naprosPředstavme si hypotetickou situaci. Vrátíte se ze zahraniční konference a zjistíte, že za dobu vaší nepřítomnosti se do vašeho automobilu zaparkovaného před panelákem vloupal neznámý poberta, který si s autem „drandil“ až do vyježdění nádrže a poté si kromě autorádia přivlastnil i několik CD, rezervu a nářadí, a ještě měl tu drzost, že auto nechal zaparkované téměř na stejném místě. Po okamžiku naprosté konsternace si zapalujete cigaretu na uklidnění a bez zaváhání voláte místní oddělení policie. Máte štěstí, že dosud nevyčerpali měsíční limit pohonných hmot, a tak za několik málo hodin přijíždí kriminalistický technik ohledat objekt trestného činu. Je radost ho sledovat. Štětec s argentorátem olizuje plasty, kliky a karosérii a jakoby mávnutím kouzelného proutku se na hladkých površích objevují do té doby latentní otisky prstů. Bohužel jsou všechny rozmazané. Aby těch kouzel nebylo málo, pod šikmým osvětlením silného zdroje UV se na sedáku u rozbitého okénka spolujezdce objevuje červenohnědá skvrna, která po rychlé orientační zkoušce na přítomnost železa potvrzuje podezření, že by se mohlo jednat o krev. Technik pak ještě speciálními tampony odebere vzorky DNA z povrchů, jichž se musel pachatel dotýkat, a vše řádně zadokumentuje. Připadáte si jako v americkém CSI seriálu z Miami a máte pocit, že jste udělali pro dopadení pachatele naprosté maximum a vaše důvěra v instituci, jež má pomáhat a chránit, nezná mezí. Ve stavu této euforie ještě poskytnete svoje otisky prstů a také eliminační vzorek DNA, aby mohly být biologické stopy zanechané pachatelem jednoznačně identifikovány. Dokud jste v tomto CSI rauši, tak ještě podepisujete souhlas, že policie může na dobu 3 let váš DNA profil vložit do své databáze.

Příběh pokračuje po několika měsících, kdy Vám je sděleno, že pachatele trestného činu se nepodařilo identifikovat, a proto je případ odložen. Je vám to trochu divné, když se v autě našla cizí krev a stěry z volantu a řadicí páky musely také obsahovat DNA poberty, ale jelikož jste na celou záležitost už pomalu zapomněl, tak se těmito myšlenkami zaobíráte opravdu jen krátkou dobu, ještě jednou si v duchu zanadáváte na pojišťovnu, která vám za škodu na vozidle nedala ani korunu, a nakonec vše pustíte z hlavy. Vše však pokračuje se smrtící setrvačností dál. Stopy zajištěné z místa činu nebyly ve forenzní laboratoři zpracovány, protože dostaly nejnižší prioritu, a tak jsou pouze uloženy v obálce na dně skříně spolu s dalšími odloženými případy, kde pachatel měl prospěch ze šetření a přetíženosti genetických laboratoří. Váš eliminační vzorek ale doputoval do laboratoře pro referenční vzorky, kde došlo k jeho robotickému zpracování, a výsledný DNA profil byl vložen do policejní DNA databáze. O rok později vás v zaměstnání navštíví policista v civilu a začne se vás vyptávat na vaše rodinné poměry, kolik máte bratrů a sester, zda ještě žijí vaši rodiče (to vše už ví z registru obyvatel a jen vás zkouší), a nakonec se zeptá na to, co dělal před dvěma měsíci ve středu patnáctého váš osmnáctiletý syn. Nedopalek cigarety, který se našel při prohledávání herny, kde došlo k zavraždění barmanky, totiž nesl stopy DNA, které se v polovině autozomálních STR znaků shodovaly s vaším vzorkem uloženým do databáze při vyšetřování krádeže automobilu. A přesnou polovinu znaků spolu se shodným haplotypem Y-chromozomu s největší pravděpodobností předá jen otec svému biologickému synovi. Díky tomu, že policie nakonec našla skutečného pachatele, se vám syn obviněný z vraždy po osmi měsících vazby v Ruzyni vrátil domů. Za těch osm měsíců čekání jste si ale stačil vytrhat většinu předčasně zšedivělých vlasů a proklínal jste den, kdy jste si dobrovolně do úst vložil ten tampon pro odběr vzorku DNA a vše předal Velkému bratrovi, který následně stiskl tlačítko VYHLEDAT PŘÍBUZNÉ K NEZNÁMÉMU PROFILU.

Připravovaný český zákon o DNA by měl oblast uchování DNA profilů v databázích jednoznačně ošetřit tím, že by stanovil okruh osob (například podle druhů trestné činnosti), jejichž profil může být do databáze vložen. Dále je nutné stanovit dobu, po jakou je zde profil uložen, jakému okruhu lidí jsou data zpřístupněna, a také určit způsob využití údajů (například zakázat vyhledávání příbuzných nebo předávání citlivých osobních údajů určité kategorie osob do zahraničí).