Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Tady všude chodil…

Jiří Padevět: Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Academia, 2010
 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 645, 2010/10

Kdybychom chtěli obejít pěšky všechna místa, která Karel Hynek Mácha navštívil během svého nedlouhého života, museli bychom si vzít roční studijní volno, o nutnosti sportovního tréninku předem a návštěv ortopéda poté ani nemluvě. Leč není nutno sahat k prostředkům zcela krajním: stačí si zakoupit knihu Jiřího Padevěta a můžeme s Karlem Hynkem zočit Hrady spatřené, byť na nich mezitím velmi zapracoval zub času, a ještě více chrup památkové péče – mnohé jsou dnes mnohem gotičtější, než kdy bývaly… Autor projevil vskutku neobyčejnou píli a vytrvalost, ba tvrdošíjnost při objíždění všech máchovských míst v české kotlině, o fotografické dovednosti a shromáždění spousty historických dat ani nemluvě. A to v knize nejsou ještě další máchovské lokality z Rakous a severní Itálie… Fotografované objekty nezahrnují jen hrady a další historické pozoruhodnosti Máchou navštívené – máme zde i obrázky všech míst, kde Mácha žil, studoval, pracoval a posléze i zemřel. V Sovětském svazu měli kdysi „leninskije mjesta“, lokality, jichž se neblahý Vladimír Iljič dotkl svou nohou, většinou s nevelkým muzeem. Je možná dobře, že tentokrát jde o básníka, chceme-li, jakéhosi českého Lermontova či Byrona. Dá se směle říci, že Mácha byl jedním z „živelných průkopníků turistiky“ v našich zemích – připomeňme, že starší čeština jako ekvivalent slova „turista“ uvádí potulník. Také pomysleme, že až na nějaký ten dostavník a šíf žil Mácha ještě v době prakticky bez veřejné dopravy a většinou se musel přesunovat po svých. Trochu už téměř pan doctor iuris, trochu extravagantní intelektuál a trochu umolousaný pobuda, prošel českou kotlinu křížem krážem. Českou ve smyslu böhmisch, protože v řadě případů šlo o kraje německojazyčné, k nimž měl Karel Hynek, pardon, Karl Ignaz, navzdory česko-nacionálnímu nadšení velkou inklinaci: nezapomeňme, že jeho nejzásadnější dílo se odehrává u rybníka tehdy známého jako Hirschberger Gross-Teich. Je možná škoda, že zároveň nejsou reprodukované příslušné Máchovy kresby, pokud se ovšem dochovaly. Nelze nežli autorovi k jeho mimořádné knize gratulovat a těm, kterým není Máchův odkaz a češství v širokém slova smyslu cizí, vřele doporučit, aby si ji opatřili. Rád bych si splnil ještě jeden sen: až už mi svraskalost stáří či svraskalost konta neumožní podívat se řekněme na Celebes, rád bych si, s nějakou seniorskou okružní jízdenkou, ještě obhlédl všechna máchovská místa z Padevětovy knihy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...