Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Tady všude chodil…

Jiří Padevět: Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Academia, 2010
 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 645, 2010/10

Kdybychom chtěli obejít pěšky všechna místa, která Karel Hynek Mácha navštívil během svého nedlouhého života, museli bychom si vzít roční studijní volno, o nutnosti sportovního tréninku předem a návštěv ortopéda poté ani nemluvě. Leč není nutno sahat k prostředkům zcela krajním: stačí si zakoupit knihu Jiřího Padevěta a můžeme s Karlem Hynkem zočit Hrady spatřené, byť na nich mezitím velmi zapracoval zub času, a ještě více chrup památkové péče – mnohé jsou dnes mnohem gotičtější, než kdy bývaly… Autor projevil vskutku neobyčejnou píli a vytrvalost, ba tvrdošíjnost při objíždění všech máchovských míst v české kotlině, o fotografické dovednosti a shromáždění spousty historických dat ani nemluvě. A to v knize nejsou ještě další máchovské lokality z Rakous a severní Itálie… Fotografované objekty nezahrnují jen hrady a další historické pozoruhodnosti Máchou navštívené – máme zde i obrázky všech míst, kde Mácha žil, studoval, pracoval a posléze i zemřel. V Sovětském svazu měli kdysi „leninskije mjesta“, lokality, jichž se neblahý Vladimír Iljič dotkl svou nohou, většinou s nevelkým muzeem. Je možná dobře, že tentokrát jde o básníka, chceme-li, jakéhosi českého Lermontova či Byrona. Dá se směle říci, že Mácha byl jedním z „živelných průkopníků turistiky“ v našich zemích – připomeňme, že starší čeština jako ekvivalent slova „turista“ uvádí potulník. Také pomysleme, že až na nějaký ten dostavník a šíf žil Mácha ještě v době prakticky bez veřejné dopravy a většinou se musel přesunovat po svých. Trochu už téměř pan doctor iuris, trochu extravagantní intelektuál a trochu umolousaný pobuda, prošel českou kotlinu křížem krážem. Českou ve smyslu böhmisch, protože v řadě případů šlo o kraje německojazyčné, k nimž měl Karel Hynek, pardon, Karl Ignaz, navzdory česko-nacionálnímu nadšení velkou inklinaci: nezapomeňme, že jeho nejzásadnější dílo se odehrává u rybníka tehdy známého jako Hirschberger Gross-Teich. Je možná škoda, že zároveň nejsou reprodukované příslušné Máchovy kresby, pokud se ovšem dochovaly. Nelze nežli autorovi k jeho mimořádné knize gratulovat a těm, kterým není Máchův odkaz a češství v širokém slova smyslu cizí, vřele doporučit, aby si ji opatřili. Rád bych si splnil ještě jeden sen: až už mi svraskalost stáří či svraskalost konta neumožní podívat se řekněme na Celebes, rád bych si, s nějakou seniorskou okružní jízdenkou, ještě obhlédl všechna máchovská místa z Padevětovy knihy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...