Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Ovlivňují tany vzhled některých láčkovek?

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 578, 2010/10

Láčkovky jsou masožravé rostliny s listy přeměněnými v soudečkovité pasti s tekutinou, která tráví uvízlou kořist (Vesmír 82, 559, 2003/10). V jihovýchodní Asii, Indii, na Cejlonu, na Madagaskaru nebo třeba na Nové Kaledonii se vyskytují v mnoha druzích, které se kromě jiného výrazně liší tvarem, barvou a velikostí láček. Přestože se jejich kořistí stávají především členovci (hlavně mravenci), u láčkovek s velkými láčkami (s rekordním obsahem až 2 litry) se předpokládalo, že tato velikost souvisí s lovem větší kořisti, třeba ještěrek, žabek, možná i drobných ptáků a savců. Detailní a dlouhodobý výzkum největší láčkovky světa (Nepenthes rajah) a dalších druhů však ukázal, že se obratlovec stává jejich kořistí zcela výjimečně. Na druhou stranu byl u některých druhů v láčkách pravidelně nacházen trus tany horské (Tupaia montana), což je drobný stromový savec zvící veverky, který je však příbuzný primátům a letuchám.

Podrobný pohled na život tan a láčkovek odhalil zajímavou symbiózu. Tany se chodí občerstvovat nektarem láčkovek produkovaným na jejich víčkách (což jsou takové stříšky nad ústím láčky, které též odklánějí dešťové kapky, aby neředily trávicí tekutinu). Láčkovky za to bývají odměňovány trusem tan bohatým na živiny. Láčky takových láčkovek jsou sice větší, aby tany unesly, ale také lem láčky a úhel víček jsou tvarovány tak, aby byl zadek tany při požírání nektaru nasměrován přímo nad ústí láčky, čímž se zvyšuje šance na získání trusu. Některé získané fotografie dokonce ukazují, jak má tana celou zadní partii těla i s ocasem zastrčenou v láčce.

Láčkovky, které tany využívají (např. Nepenthes lowii, N. macrophylla; a další byly vytipovány na základě morfologie láček), spojuje kromě podobné morfologie asi i výskyt ve vyšších nadmořských výškách. Není vyloučeno, že by zde bez symbiózy s tanami možná nemohly růst, protože je tu méně hmyzu. Protože bylo také pozorováno, jak tana horská značkuje některé láčky močí, a je známo i přespávání některých netopýrů během dne v láčkovkách druhů N. rafflesianaN. bicalcarata, není vyloučeno, že i jiné exkrementy, popřípadě exkrementy jiných druhů mohou láčkovky využívat ve svůj prospěch.

(news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8552000/8552157.stm; New Phytologist, 186, 461–470, 2010)

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...