Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Ovlivňují tany vzhled některých láčkovek?

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 578, 2010/10

Láčkovky jsou masožravé rostliny s listy přeměněnými v soudečkovité pasti s tekutinou, která tráví uvízlou kořist (Vesmír 82, 559, 2003/10). V jihovýchodní Asii, Indii, na Cejlonu, na Madagaskaru nebo třeba na Nové Kaledonii se vyskytují v mnoha druzích, které se kromě jiného výrazně liší tvarem, barvou a velikostí láček. Přestože se jejich kořistí stávají především členovci (hlavně mravenci), u láčkovek s velkými láčkami (s rekordním obsahem až 2 litry) se předpokládalo, že tato velikost souvisí s lovem větší kořisti, třeba ještěrek, žabek, možná i drobných ptáků a savců. Detailní a dlouhodobý výzkum největší láčkovky světa (Nepenthes rajah) a dalších druhů však ukázal, že se obratlovec stává jejich kořistí zcela výjimečně. Na druhou stranu byl u některých druhů v láčkách pravidelně nacházen trus tany horské (Tupaia montana), což je drobný stromový savec zvící veverky, který je však příbuzný primátům a letuchám.

Podrobný pohled na život tan a láčkovek odhalil zajímavou symbiózu. Tany se chodí občerstvovat nektarem láčkovek produkovaným na jejich víčkách (což jsou takové stříšky nad ústím láčky, které též odklánějí dešťové kapky, aby neředily trávicí tekutinu). Láčkovky za to bývají odměňovány trusem tan bohatým na živiny. Láčky takových láčkovek jsou sice větší, aby tany unesly, ale také lem láčky a úhel víček jsou tvarovány tak, aby byl zadek tany při požírání nektaru nasměrován přímo nad ústí láčky, čímž se zvyšuje šance na získání trusu. Některé získané fotografie dokonce ukazují, jak má tana celou zadní partii těla i s ocasem zastrčenou v láčce.

Láčkovky, které tany využívají (např. Nepenthes lowii, N. macrophylla; a další byly vytipovány na základě morfologie láček), spojuje kromě podobné morfologie asi i výskyt ve vyšších nadmořských výškách. Není vyloučeno, že by zde bez symbiózy s tanami možná nemohly růst, protože je tu méně hmyzu. Protože bylo také pozorováno, jak tana horská značkuje některé láčky močí, a je známo i přespávání některých netopýrů během dne v láčkovkách druhů N. rafflesianaN. bicalcarata, není vyloučeno, že i jiné exkrementy, popřípadě exkrementy jiných druhů mohou láčkovky využívat ve svůj prospěch.

(news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8552000/8552157.stm; New Phytologist, 186, 461–470, 2010)

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné