Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Ovlivňují tany vzhled některých láčkovek?

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 578, 2010/10

Láčkovky jsou masožravé rostliny s listy přeměněnými v soudečkovité pasti s tekutinou, která tráví uvízlou kořist (Vesmír 82, 559, 2003/10). V jihovýchodní Asii, Indii, na Cejlonu, na Madagaskaru nebo třeba na Nové Kaledonii se vyskytují v mnoha druzích, které se kromě jiného výrazně liší tvarem, barvou a velikostí láček. Přestože se jejich kořistí stávají především členovci (hlavně mravenci), u láčkovek s velkými láčkami (s rekordním obsahem až 2 litry) se předpokládalo, že tato velikost souvisí s lovem větší kořisti, třeba ještěrek, žabek, možná i drobných ptáků a savců. Detailní a dlouhodobý výzkum největší láčkovky světa (Nepenthes rajah) a dalších druhů však ukázal, že se obratlovec stává jejich kořistí zcela výjimečně. Na druhou stranu byl u některých druhů v láčkách pravidelně nacházen trus tany horské (Tupaia montana), což je drobný stromový savec zvící veverky, který je však příbuzný primátům a letuchám.

Podrobný pohled na život tan a láčkovek odhalil zajímavou symbiózu. Tany se chodí občerstvovat nektarem láčkovek produkovaným na jejich víčkách (což jsou takové stříšky nad ústím láčky, které též odklánějí dešťové kapky, aby neředily trávicí tekutinu). Láčkovky za to bývají odměňovány trusem tan bohatým na živiny. Láčky takových láčkovek jsou sice větší, aby tany unesly, ale také lem láčky a úhel víček jsou tvarovány tak, aby byl zadek tany při požírání nektaru nasměrován přímo nad ústí láčky, čímž se zvyšuje šance na získání trusu. Některé získané fotografie dokonce ukazují, jak má tana celou zadní partii těla i s ocasem zastrčenou v láčce.

Láčkovky, které tany využívají (např. Nepenthes lowii, N. macrophylla; a další byly vytipovány na základě morfologie láček), spojuje kromě podobné morfologie asi i výskyt ve vyšších nadmořských výškách. Není vyloučeno, že by zde bez symbiózy s tanami možná nemohly růst, protože je tu méně hmyzu. Protože bylo také pozorováno, jak tana horská značkuje některé láčky močí, a je známo i přespávání některých netopýrů během dne v láčkovkách druhů N. rafflesianaN. bicalcarata, není vyloučeno, že i jiné exkrementy, popřípadě exkrementy jiných druhů mohou láčkovky využívat ve svůj prospěch.

(news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8552000/8552157.stm; New Phytologist, 186, 461–470, 2010)

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné