Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ovlivňují tany vzhled některých láčkovek?

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 578, 2010/10

Láčkovky jsou masožravé rostliny s listy přeměněnými v soudečkovité pasti s tekutinou, která tráví uvízlou kořist (Vesmír 82, 559, 2003/10). V jihovýchodní Asii, Indii, na Cejlonu, na Madagaskaru nebo třeba na Nové Kaledonii se vyskytují v mnoha druzích, které se kromě jiného výrazně liší tvarem, barvou a velikostí láček. Přestože se jejich kořistí stávají především členovci (hlavně mravenci), u láčkovek s velkými láčkami (s rekordním obsahem až 2 litry) se předpokládalo, že tato velikost souvisí s lovem větší kořisti, třeba ještěrek, žabek, možná i drobných ptáků a savců. Detailní a dlouhodobý výzkum největší láčkovky světa (Nepenthes rajah) a dalších druhů však ukázal, že se obratlovec stává jejich kořistí zcela výjimečně. Na druhou stranu byl u některých druhů v láčkách pravidelně nacházen trus tany horské (Tupaia montana), což je drobný stromový savec zvící veverky, který je však příbuzný primátům a letuchám.

Podrobný pohled na život tan a láčkovek odhalil zajímavou symbiózu. Tany se chodí občerstvovat nektarem láčkovek produkovaným na jejich víčkách (což jsou takové stříšky nad ústím láčky, které též odklánějí dešťové kapky, aby neředily trávicí tekutinu). Láčkovky za to bývají odměňovány trusem tan bohatým na živiny. Láčky takových láčkovek jsou sice větší, aby tany unesly, ale také lem láčky a úhel víček jsou tvarovány tak, aby byl zadek tany při požírání nektaru nasměrován přímo nad ústí láčky, čímž se zvyšuje šance na získání trusu. Některé získané fotografie dokonce ukazují, jak má tana celou zadní partii těla i s ocasem zastrčenou v láčce.

Láčkovky, které tany využívají (např. Nepenthes lowii, N. macrophylla; a další byly vytipovány na základě morfologie láček), spojuje kromě podobné morfologie asi i výskyt ve vyšších nadmořských výškách. Není vyloučeno, že by zde bez symbiózy s tanami možná nemohly růst, protože je tu méně hmyzu. Protože bylo také pozorováno, jak tana horská značkuje některé láčky močí, a je známo i přespávání některých netopýrů během dne v láčkovkách druhů N. rafflesianaN. bicalcarata, není vyloučeno, že i jiné exkrementy, popřípadě exkrementy jiných druhů mohou láčkovky využívat ve svůj prospěch.

(news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8552000/8552157.stm; New Phytologist, 186, 461–470, 2010)

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné