Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Zacelení ozonové díry a úbytek antarktických ledovců

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 533, 2009/9

Lékaři to dobře znají – zásahy do složitého lidského organismu s sebou nesou nebezpečí, že se dobrý úmysl pomoci změní v poškození. Většina atmosférických vědců se domnívá, že v důsledku zákazu chlorovaných uhlovodíků Montrealským protokolem by se mohla ozonová díra nad Antarktidou koncem tohoto století úplně zacelit.

Judith Perlwitzová s kolegy modelovala na superpočítači NASA interakce mezi klimatem a chemickými změnami ve stratosféře a zjišťovala, jak by se takové zacelování v atmosféře projevovalo. Došla k závěru, že spodní část stratosféry (10–20 km) by absorbovala více ultrafialového záření a její teplota by vzrostla až o 9 °C. Snížily by se rozdíly teplot mezi severnějšími a jižnějšími oblastmi Antarktidy (snížil by se dosavadní silný severojižní teplotní gradient), a tedy by zeslábly západní antarktické větry, které Antarktidu izolují od teplých vzdušných mas ze severu. Důsledkem zacelení ozonové díry by tak mohlo být rychlejší tání antarktických ledovců. Nejen to – v Austrálii by mohlo být ještě tepleji a ještě méně srážek, zatímco Jižní Amerika by naopak mohla mít srážek více.

Z tohoto modelování neplyne, že bychom měli zákazy Montrealského protokolu ihned zrušit. Nejde totiž jen o to, jak přesně klimatické modely popisují skutečné děje v atmosféře (bylo by zapotřebí brát v úvahu nejen spodní část stratosféry), ale také o to, jak se budou vyvíjet koncentrace ostatních skleníkových plynů. (Geophys. Res. Lett. 35, L08714, 2008; doi: 10.1029/2008GL033317)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné