Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Zacelení ozonové díry a úbytek antarktických ledovců

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 533, 2009/9

Lékaři to dobře znají – zásahy do složitého lidského organismu s sebou nesou nebezpečí, že se dobrý úmysl pomoci změní v poškození. Většina atmosférických vědců se domnívá, že v důsledku zákazu chlorovaných uhlovodíků Montrealským protokolem by se mohla ozonová díra nad Antarktidou koncem tohoto století úplně zacelit.

Judith Perlwitzová s kolegy modelovala na superpočítači NASA interakce mezi klimatem a chemickými změnami ve stratosféře a zjišťovala, jak by se takové zacelování v atmosféře projevovalo. Došla k závěru, že spodní část stratosféry (10–20 km) by absorbovala více ultrafialového záření a její teplota by vzrostla až o 9 °C. Snížily by se rozdíly teplot mezi severnějšími a jižnějšími oblastmi Antarktidy (snížil by se dosavadní silný severojižní teplotní gradient), a tedy by zeslábly západní antarktické větry, které Antarktidu izolují od teplých vzdušných mas ze severu. Důsledkem zacelení ozonové díry by tak mohlo být rychlejší tání antarktických ledovců. Nejen to – v Austrálii by mohlo být ještě tepleji a ještě méně srážek, zatímco Jižní Amerika by naopak mohla mít srážek více.

Z tohoto modelování neplyne, že bychom měli zákazy Montrealského protokolu ihned zrušit. Nejde totiž jen o to, jak přesně klimatické modely popisují skutečné děje v atmosféře (bylo by zapotřebí brát v úvahu nejen spodní část stratosféry), ale také o to, jak se budou vyvíjet koncentrace ostatních skleníkových plynů. (Geophys. Res. Lett. 35, L08714, 2008; doi: 10.1029/2008GL033317)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné