Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Jak záření ve vodním okně využít v biologii?

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 532, 2009/9

Při zkoumání struktury organických vzorků je nejdůležitější, aby zůstala zachována povaha buněk. Na elektronovém mikroskopu, ale i v jiných přístrojích bývá vzorek umístěn ve vakuu. Za nízkého tlaku by voda začala v buňkách ihned vřít, a tím by je poškodila. Tomu lze zabránit zmrazením, a má-li se předejít krystalizaci vody v buňkách, je nutné ochladit preparát co nejrychleji. (Pozn. rec.: V posledních letech se situace trochu zlepšila díky vynálezu enviromentálního elektronového mikroskopu, který otevřel nové možnosti. Např. ve firmě Delong Instruments v Brně byl vyvinut a je vyráběn rastrovací elektronový mikroskop pracující s mírným vakuem a urychlovacím napětím pouze několik kV. To umožňuje elektronovou mikroskopii i neupravených biologických vzorků.)

Další překážkou pro zkoumání mikroskopické struktury organických vzorků obsahujících vodu je absorpce záření v oblasti kratších vlnových délek, než má viditelné světlo. V tom směru jsou pro experimentální biology atraktivní zdroje XUV záření (x-ray ultra violet) pracující v oblasti vodního okna – tj. v intervalu vlnových délek od 2,3 nm do 4,4 nm (na rozhraní ultrafialového a rentgenového záření). Proteiny v buňkách obsahují zejména uhlík, dusík, kyslík a vodík. XUV záření ve vodním okně pohlcuje hlavně uhlík a dusík, ale nikoli kyslík a vodík. Proto je voda v tomto intervalu poměrně propustná, což nabízí možnost kontrastně pozorovat vlastnosti proteinů na pozadí živých buněk (tedy té části buněk, která je složena převážně z vody).

Během experimentů provedených na Univerzitě v Haifě byly použity zdroje, které intenzivně vyzařují právě v oblasti vodního okna. Posloužil k tomu výboj v kapiláře plněné dusíkem neboli „kapilární pinč“. Keramická kapilára o délce několika cm se naplní vhodným plynem o nízkém tlaku, a když se k otvorům kapiláry přivede vysoké napětí, proběhne uvnitř elektrický výboj. Stlačením (pinch = sevření, stisknutí) plazmatu vzroste v kapiláře teplota i tlak. Asi půl mikrosekundy je plazma zdrojem intenzivního záření. Za vhodných podmínek může dojít dokonce k stimulované emisi, a tím k laserové akci. Na tomto principu již funguje řada zdrojů po celém světě, nicméně se zatím nikomu nepodařilo dosáhnout stimulované emise ve vodním okně.

V nově vzniklé laboratoři Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se tým pracovníků po spolupráci s izraelskými kolegy zabývá aplikacemi XUV záření v biologických experimentech. K tomu účelu byl na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské vyvinut kapilární zdroj plněný dusíkem a pracující v oblasti vodního okna. Pro optimalizaci vlastností výstupního svazku se rovněž využívají počítačová simulace plazmatu a XUV spektrální diagnostika.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Kolář

RNDr. Petr Kolář (*1961) vystudoval matematickou informatiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve Filozofickém ústavu Akademie věd ČR se zabývá filozofickou logikou.

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné