Hornicko-geologická fakulta

„V nabídce máme přes tři desítky oborů, které se specializují na životní prostředí, geologii, biotechnologie, geodézii, ekonomiku, geoinformatiku a mnoho dalších perspektivních disciplín. Snažíme se posilovat přírodovědné obory na úkor těch technických, o které je menší zájem. Dneska se třetina našich studentů zajímá o environmentální obory. Souvisí to s tím, že v posledním desetiletí minulého století došlo k výraznému útlumu těžebních aktivit. Došlo také k poklesu studentů a my jsme museli hledat nové zaměření, otevřít se novým věcem. Logicky v souvislosti s revitalizací, v regionu postiženém těžbou, jsme našli silnou parketu v environmentu. Dneska se tomu říká revitalizace brownfieldů, což je obnova regionů postižených jakoukoliv průmyslovou činností. Z více než 4000 studentů máme zhruba 1300 v těchto oborech, které se zabývají životním prostředím.“

HGF je jedinou fakultou v České republice, která nabízí hornické a jim příbuzné obory. Je o ně v dnešní době vůbec zájem? Ze strany firem, tedy potenciálních zaměstnavatelů, určitě. Domácí i zahraniční společnosti v oblasti těžebního průmyslu se dokonce předhánějí, kdo „ukořistí“ větší počet našich absolventů. Jdou tak daleko, že nabízejí velice zajímavá stipendia, kterými mladé lidi motivují ke studiu a zavazují si je tak k nástupu do svého podniku po ukončení jejich vysokoškolského studia. To je, alespoň si to myslím, velmi pozitivní. My však zatím nejsme schopni pokrýt všechny jejich požadavky. Možná je to i proto, že zájemci o studium přicházející z nejrůznějších středních škol nevědí, že jako absolventi našich oborů mají obrovskou perspektivu také v zemích, kde se těží například ropa, plyn nebo jiné suroviny.

plyn nebo jiné suroviny.

Ropa, uhlí, plyn a další komodity – to je v současnosti velmi aktuální a diskutované téma. Jak vy sám vnímáte problematiku surovinové politiky ČR?

To v žádném případě není jenom problém České republiky. Vzpomeňme si, jak začal letošní rok… myslím tím krizi v distribuci plynu z východních zemí. Každý stát Evropské unie by se měl snažit o maximální energetickou a surovinovou soběstačnost – stačí nahlédnout do Zelené knihy EU z roku 2006. Návrat k využití domácích surovin je tedy více než nutný, stejně jako vytvoření ucelené, a hlavně aktuální surovinové a energetické politiky státu, která bude maximálně zdůrazňovat nezávislost ČR na dovozech, a to při souběžném zachování přísných environmentálních a bezpečnostních kritérií. Jsem přesvědčen o tom, že právě věda a výzkum tady sehrají strategickou úlohu. Jeden příklad za všechny. Na Hornickogeologické fakultě jsme v rámci operačního programu Věda a výzkum pro inovace připravili zcela unikátní projekt „Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin“. Následně jsme ho představili zástupcům těžebních společností a ministerstev. Jejich reakce, ve kterých především ocenili aktivní podporu vědy a výzkumu při řešení energetické krize a úzké propojení s praxí, nám potvrdily, že je to cesta správným směrem. Obdobnou podporu takovým projektům vzápětí deklaroval i hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

O vás je známo, že jste nejenom pedagog a vědecký pracovník, ale máte i praktické zkušenosti z řízení firem. Před několika týdny jste byl oceněn jako finalista soutěže Manažer ČR za rok 2008. V tomto kontextu organizátoři soutěže tvrdí, že výběr nejlepších manažerů nezastavilo ani bujení finanční a hospodářské krize, i když se promítlo do kritérií, podle kterých se vítěz soutěže vybíral. Domníváte se, že vás světová krize – další aktuální téma současnosti – může nějak ovlivnit, a pokud ano, tak v jakém směru?

Jsem přesvědčen, že ano, a to kupodivu pozitivně, neboť současná světová finanční krize jednou skončí a je zapotřebí již dnes řešit budoucnost. Významným východiskem z krize je právě podpora vzdělávacích systémů, což ve svých cílech deklarují i USA nebo Evropská unie. Na druhé straně se ale asi nevyhneme problému, který pocítí i jiné vysoké školy, a tím bude jakýsi přirozený úbytek zájemců o studium na vysoké škole, způsobený nástupem slabších ročníků do vzdělávacího procesu. I v tomto případě jsem ovšem optimistou a věřím, že VŠBTU Ostrava je kvalitní vysokou školou a HGF moderní fakultou, která má mladým lidem co nabídnout. Doufám, že to tak budou vnímat i studenti, kteří se nám pomaličku do těchto technických a přírodovědných oborů vracejí. I jejich přičiněním jsme nyní druhou největší a v rámci technických fakult dokonce nejžádanější fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Na závěr se tedy nabízí otázka, co nového chystáte pro svoje studenty?

Právě v těchto dnech dokončujeme přípravy na otevření nového denního bakalářského oboru s názvem Aplikované vědy o zemi a vesmíru. V rámci něj budeme využívat i Planetárium Johanna Palisy, které je součástí univerzitního kampusu. Prozatím jsme ho nabízeli jen komerčně pro studenty středních a základních škol. V blízkém budoucnosti ho ale začnou využívat i studenti našeho nového oboru, předpokládám od studijního roku 2010/2011. Jeho absolventi budou mít široké spektrum uplatnění, od muzeí po hvězdárny a planetária. Chtěli bychom také nabídnout jeho pokračování, zatím se jeví jako nejschůdnější magisterské studium v oboru Aplikovaná fyzika. Co se týče studia v rámci Evropské unie a jejího programu LLP/Erasmus, úspěšně rozšiřujeme spolupráci s našimi partnerskými vysokými školami především ve Španělsku. Spolupracujeme zde se čtyřmi univerzitami ve Valencii, Oviedu, Vigu a nově i v Madridu. Těch novinek je ale v průběhu každého akademického roku hodně. Proto je aktuálně zveřejňujeme na našich webových stranách www.hgf.vsb.cz, kde je možné získat i řadu dalších informací.