Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Urushiol, yperit z přírody

 |  7. 5. 2009
 |  Vesmír 88, 294, 2009/5

Urushiol je žlutá olejovitá tekutina s bodem varu 200–210 °C. V Japonsku se již po staletí získává z pryskyřice stromu kiurushi – škumpy lakodárné (Rhus verniciflua) – a vyrábí se z ní lak na dřevo. Urushiol je součástí mízy některých stromů, zejména rodu Toxicodendron. Při dotyku nechráněné kůže s různými částmi těchto dřevin vyvolá urushiol dermatitidu, která může mít řadu projevů: od mírného zarudnutí kůže po mokvavé, špatně se hojící puchýře, podobné těm, které způsobuje bojová otravná látka yperit. Nebezpečné je vdechování par nebo kapiček urushiolu stejně jako žvýkání listů.

V Severní Americe, kde je rod Toxicodendron zastoupen třemi druhy, bývají tyto otravy na denním pořádku, přestože o nebezpečnosti těchto dřevin lidé vědí. Děti ve Spojených státech dokonce znají říkanku, která na toto nebezpečí upozorňuje.

V České republice vídáme na zahradách či v parcích škumpu orobincovou (Rhus typhina), která sice rovněž produkuje urushiol, ale otravy touto látkou u nás nebývají ani časté, ani závažné. Když škumpa unikne do přírody, stává se z ní invazní rostlina.

Urushiol je směs mnoha organických látek, z nichž toxikologicky nejvýznamnější jsou 3-alkyl-pyrokatecholy (urushioly). Jejich alkylová skupina může mít 15 nebo 17 uhlíků a v řetězci několik dvojných vazeb. Mechanizmus toxického účinku spočívá ve vazbě urushiolu na proteiny, které změní své imunologické vlastnosti a organizmus je začne považovat za cizorodé bílkoviny (J. Med. Chem. 24, 28, 1981). To vede k narušení imunity. Je to tedy podobný mechanizmus, jaký se uplatňuje při toxicitě yperitu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Patočka

Josef Frynta

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...