Co je vzácné, to je dobré

Jedna dobrá a jedna špatná zpráva. Výjimečně nejprve ta dobrá: nová studie potvrdila, že lidé pokládají vzácnější druhy rostlin a zvířat za hodnotnější. A špatná: ilegální obchodníci to vnímají stejně a hodnotu vzácných druhů vyjadřují stále vyšší cenou. Nic překvapivého, takové věci lze intuitivně předpokládat. Skupina francouzských výzkumníků však experimentálně prokázala, že průměrná populace – tedy nejen sběratelé a chovatelé – má vyšší zájem o vzácné druhy.

Když se běžný návštěvník zastaví v pařížské zoo u zarostlého terária, stráví před ním v průměru 6 sekund hledáním ukrytého gekona. Pokud je však u stejného druhu gekona umístěna cedulka, že jde o vzácný druh, návštěvník se věnuje hledání v průměru 12 sekund, tedy dvakrát déle. Další experimenty ukázaly, že za vzácným druhem je návštěvník ochoten vystoupat více schodů nebo zaplatit více peněz. Méně také hudrá, když se při tom zpotí nebo když má žízeň. A vůbec nejbizarnější pokus ukázal, že z vystavených semen vzácné rostliny ukradnou návštěvníci zhruba 30 kousků denně, zatímco semínka rostlinky běžné (byť je to ta samá) mizejí pouze rychlostí 18 kusů za den.

Dopad takového zjištění může být bohužel dvojí. Raritní druhy se stávají předmětem stále čilejšího ilegálního obchodu, který může vést až k jejich vyhubení. Na druhou stranu zprávy o ohroženosti a vzácnosti vedou k zvýšenému obecnému zájmu a k vyšší finanční podpoře eventuálních záchranných projektů či jiných akcí. (Angulo E. et al.: Fatal attraction: rare species in the spotlight, Proceedings of the Royal Society B, 2009, DOI: 10.1098/rspb.2008.1475)