Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Ústav byl zřízen Ministerstvem zemědělství v roce 2007 a je právním nástupcem státní příspěvkové organizace Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Praha. Předchůdcem byl Výzkumný ústav zemědělsko-lesnických meliorací (VÚZLM) se sídlem v Praze, který vznikl v roce 1954. Tento ústav vyvíjel svou činnost od roku 1962 pod názvem Výzkumný ústav meliorací Zbraslav; v roce 1977 byla do něj včleněna lukařsko-pastvinářská problematika a v roce 1981 pedologická složka – Odbor půdoznalství Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně a Ústav pro zemědělský průzkum půd Praha-Suchdol. Od tohoto roku do roku 1990 ústav nesl název Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd Praha (VÚZZP) a od roku 1991 již současný název Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha (VÚMOP); v roce 1993 byla do ústavu začleněna i problematika závlah.

Meliorační větev ústavu navázala v historickém vývoji na činnost Technické kanceláře zemědělské rady pro Království české, která byla založena v roce 1883, a na činnost Svazu zemědělských a lesnických ústavů. Půdoznalecká větev má své počátky v roce 1919 v rámci Státních výzkumných ústavů zemědělských – Ústavů agropedologických.

Ústavu při jeho založení byl vytyčen výhledový plán činnosti a rozvoje, zahrnující oblast zlepšení vodních zásob, výzkum rašeliny a rašelinišť pro jejich využití v zemědělství a lesnictví, zvyšování úrodnosti půd ochranou proti vodní a větrné erozi, výzkum zvyšování výnosů závlahou a výzkum meliorací máloplodých zemědělských a lesních půd. Byl sem zařazen i výzkum delimitace půdního fondu. Následně převzal úkoly se zaměřením na rekultivace výsypek a hald po těžbě, na meliorační opatření k zlepšení luk a pastvin, využití větrné energie v zemědělství a na využití radioizotopových metod v hydropedologickém výzkumu.

Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující.

Jak je již patrné z názvu ústavu, podstatnou náplní jeho činností je problematika půdy a vody. V současné době je naléhavá zejména otázka ochrany půdy tak, aby si zachovala své přirozené vlastnosti i pro další generace.

VÚMOP jako centrum výzkumu a vývoje v rámci České republiky řeší veškeré otázky, které s půdou přímo, nebo i nepřímo souvisejí. Jde zejména o otázky klasifikace půdy, hodnocení a oceňování půd, limitujících faktorů využívání půd a vývojových trendů půd, příčiny degradace produkčních a mimoprodukčních funkcí půd ad. Samostatným úkolem je půdní průzkum a mapování půd s využitím moderních metod dálkového průzkumu Země, hodnocení kvality půdy a jejích fyzikálně-chemických vlastností, hodnocení poškození půdy a její degradace (erozí, utužením, acidifikací apod.) a na tomto podkladě stanovení limitních hodnot při využívání půd. Pro již nalédegradované, opuštěné či jinak poškozené půdy se navrhují optimální způsoby rekultivací a obnovy. Obdobně (například při plánované výstavbě) provádí ústav odhady skrývek kvalitních humusových materiálů a jiných zúrodnitelných zemin tak, aby nedocházelo k jejich nevratné ztrátě, ale naopak k plnému využití. Předností ústavu je, že vytváří aplikované výstupy, které v sobě integrují problematiku půdy a vody, což umožňuje navrhovat komplexní řešení s optimální péčí o krajinu České republiky.

V rámci činnosti ústavu jsou stanovovány hydrologické vlastnosti půd, optimalizovány vodní režimy půd a doporučovány způsoby hospodaření na odvodněných a dlouhodobě zavlažovaných půdách a restrukturalizace zemědělské výroby zatravněním s cílem snížit podíl zornění v oblastech tvorby množství a jakosti vod. Je studováno racionální využití půdního fondu v nepříznivých oblastech a v oblastech se zvláštním režimem hospodaření, dále vliv využití půdního fondu a rozmístění různých druhů pozemků v povodí na velikost a dynamiku odnosu nutrientů se zřetelem k extrémním srážkovým a odtokovým událostem. Vymezují se potenciální i aktuální zdrojové oblasti plošného zemědělského znečištění pomocí vodohospodářského geografického informačního systému ve vazbě na návrhy ochranných pásem vodárenských nádrží, plány oblastí povodí, tvorbu mapových výstupů v oblasti zranitelnosti podzemních vod pro různá mapová měřítka, optimální management trvalých travních porostů. Cílem je zlepšit jakost a množství infiltrované vody zejména v oblastech se specifickými zájmy (např. v ochranných pásmech vodních zdrojů). Ústav tvoří podklady pro legislativu v oblasti ochrany vod před dusičnanovým zatížením, metodické postupy pro komplexní pozemkové úpravy, věnuje se monitoringu a vyhodnocení jakosti vody v povodích ve vztahu k hospodaření na pozemcích a sleduje tvorbu jakosti vody v oblastech s odvodněním a detekcí plošných i bodových zdrojů znečištění v povodí.

Odvádění a regulaci nadbytečné vody se v ústavu věnuje pozornost zejména v měřítku malých zemědělsko-lesních povodí. Experimenty, které jsou základem vědecké práce, jsou založeny na kvalitním vybavení vhodných povodí měřicí technikou a na zajištění kontinuity mnohaletých řad měření.

Získaná data umožňují retrospektivně analyzovat odtokový proces, včetně zákonitostí tvorby odtoku za normálních i extrémních hydrologických situací, jejich příčiny a popisují velikosti a dynamiku retence a akumulace vod v povodí. Umožňují však také provádět predikce vývoje odtokových procesů.

Exaktními pokusy byly získány také poznatky o vlivu městských odpadních vod na výnosy vybraných druhů plodin a jejich jakost, na půdní vlastnosti a jakost pozemních vod. Ukázalo se, že za určitých podmínek mohou být městské odpadní vody v ČR významným alternativním zdrojem závlahové vody. Tyto podmínky jsou stanoveny v certifikované metodice „Kritéria využití městských odpadních vod k závlaze zemědělských plodin“.

Odborné řízení závlahového režimu plodin je základním předpokladem účinné, a přitom hospodárné a životnímu prostředí neškodné závlahy. Současnou nabídku prostředků pro odborné řízení závlahových režimů plodin v ČR doplňuje závlahový program ZAPROG 1, vyvinutý ve VÚMOP. Program je určen uživatelům závlahy, hlavně samostatně hospodařícím zemědělcům a zemědělským podnikům. Umožňuje jim pomocí osobního počítače a vlastním bilancováním exaktně stanovit potřebu doplňkové závlahy pro pěstované plodiny na jejich pozemku ve vegetačním období. Program je založen na bilanci zásoby vody v půdě. Jeho velkou výhodou je to, že je pro obsluhu jednoduchý. Je možné jej využívat pro řízení závlahového režimu plodin zavlažovaných postřikem nebo mikrozávlahou na pozemcích o jakékoliv výměře.

Ústav se významně podílí na řešení výzkumných projektů a grantů, jejichž náplní je protierozní a protipovodňová ochrana, krajinné plánování, ochrana půdy a vody opatřeními pozemkových úprav a prevence možných negativních důsledků klimatických změn na zemědělství.

Metodicko-poradenská, odborně-technická a návrhově-projekční činnost v oblasti pozemkových úprav se zaměřuje především na řešení projektů pozemkových úprav pro rozvoj venkova, tvorbu a ochranu krajiny zejména v oblastech specifických zájmů – pásem ochrany vodních zdrojů, chráněných krajinných oblastí a pro zemědělství okrajových oblastí. Dále na řešení ochrany území před erozí, hospodaření vodou v malých zemědělsko-lesních povodích a zpracování odborných stanovisek, koncepcí, prognóz, vyjádření a podkladů pro rozhodování o legislativních a jiných závazných předpisech.

K podpoře řešení jednotlivých projektů je využívána rozsáhlá pedologická a hydrologická databáze VÚMOP. Ústav je vybaven programy umožňujícími jak automatizované postupy, tak volbu nových způsobů při hledání optimálního řešení ochrany a organizace území. Zároveň se provádí i poradenská a konzultační činnost. Zkušenosti získané výzkumem a odbornou činností se publikují a dále předávají odborné i širší veřejnosti, a zejména studentům univerzit.

Pro tyto účely ústav vytváří SOWAC GIS (Geoinformation System For Soil and Water Conservation). Hlavním cílem je zajistit přístup k datům komplexního průzkumu půd (KPP), bonitace půdně-ekologických jednotek (BPEJ) a dalším podpůrným datům, která produkuje nebo spravuje VÚMOP. SOWAC GIS obsahuje čtyři internetové aplikace, jež jsou dostupné z úvodní stránky projektu (www.sovac-gis.cz), a umožňuje integraci různých informací a dat v rámci provozu mapového serveru VÚMOP. Jednotlivé vrstvy mapových projektů jsou zpřístupněny také pomocí WMS služeb.

Metainformační katalog MICKA je samostatnou částí mapového serveru, která slouží k správě popisných informací (metadat) prostorových dat. Kromě toho systém poskytuje katalogové služby, které umožňují publikovat a vyhledávat metadata prostorových dat a služeb. Pro interakci s uživatelem využívá samostatné rozhraní, které je rovněž jako mapový klient dostupné přes jakýkoliv internetový prohlížeč. Systém podporuje všechny v současné době platné standardy ISO týkající se metadat prostorových dat a je plně v souladu s požadavky směrnice Evropské unie INSPIRE, která považuje katalogové služby za základní kámen Evropské prostorové infrastruktury.