Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Centrum výzkumu ochrany půdy a vody
9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 258, 2009/4
komerční prezentace

Ústav byl zřízen Ministerstvem zemědělství v roce 2007 a je právním nástupcem státní příspěvkové organizace Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Praha. Předchůdcem byl Výzkumný ústav zemědělsko-lesnických meliorací (VÚZLM) se sídlem v Praze, který vznikl v roce 1954. Tento ústav vyvíjel svou činnost od roku 1962 pod názvem Výzkumný ústav meliorací Zbraslav; v roce 1977 byla do něj včleněna lukařsko-pastvinářská problematika a v roce 1981 pedologická složka – Odbor půdoznalství Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně a Ústav pro zemědělský průzkum půd Praha-Suchdol. Od tohoto roku do roku 1990 ústav nesl název Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd Praha (VÚZZP) a od roku 1991 již současný název Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha (VÚMOP); v roce 1993 byla do ústavu začleněna i problematika závlah.

Meliorační větev ústavu navázala v historickém vývoji na činnost Technické kanceláře zemědělské rady pro Království české, která byla založena v roce 1883, a na činnost Svazu zemědělských a lesnických ústavů. Půdoznalecká větev má své počátky v roce 1919 v rámci Státních výzkumných ústavů zemědělských – Ústavů agropedologických.

Ústavu při jeho založení byl vytyčen výhledový plán činnosti a rozvoje, zahrnující oblast zlepšení vodních zásob, výzkum rašeliny a rašelinišť pro jejich využití v zemědělství a lesnictví, zvyšování úrodnosti půd ochranou proti vodní a větrné erozi, výzkum zvyšování výnosů závlahou a výzkum meliorací máloplodých zemědělských a lesních půd. Byl sem zařazen i výzkum delimitace půdního fondu. Následně převzal úkoly se zaměřením na rekultivace výsypek a hald po těžbě, na meliorační opatření k zlepšení luk a pastvin, využití větrné energie v zemědělství a na využití radioizotopových metod v hydropedologickém výzkumu.

Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující.

Jak je již patrné z názvu ústavu, podstatnou náplní jeho činností je problematika půdy a vody. V současné době je naléhavá zejména otázka ochrany půdy tak, aby si zachovala své přirozené vlastnosti i pro další generace.

VÚMOP jako centrum výzkumu a vývoje v rámci České republiky řeší veškeré otázky, které s půdou přímo, nebo i nepřímo souvisejí. Jde zejména o otázky klasifikace půdy, hodnocení a oceňování půd, limitujících faktorů využívání půd a vývojových trendů půd, příčiny degradace produkčních a mimoprodukčních funkcí půd ad. Samostatným úkolem je půdní průzkum a mapování půd s využitím moderních metod dálkového průzkumu Země, hodnocení kvality půdy a jejích fyzikálně-chemických vlastností, hodnocení poškození půdy a její degradace (erozí, utužením, acidifikací apod.) a na tomto podkladě stanovení limitních hodnot při využívání půd. Pro již nalédegradované, opuštěné či jinak poškozené půdy se navrhují optimální způsoby rekultivací a obnovy. Obdobně (například při plánované výstavbě) provádí ústav odhady skrývek kvalitních humusových materiálů a jiných zúrodnitelných zemin tak, aby nedocházelo k jejich nevratné ztrátě, ale naopak k plnému využití. Předností ústavu je, že vytváří aplikované výstupy, které v sobě integrují problematiku půdy a vody, což umožňuje navrhovat komplexní řešení s optimální péčí o krajinu České republiky.

V rámci činnosti ústavu jsou stanovovány hydrologické vlastnosti půd, optimalizovány vodní režimy půd a doporučovány způsoby hospodaření na odvodněných a dlouhodobě zavlažovaných půdách a restrukturalizace zemědělské výroby zatravněním s cílem snížit podíl zornění v oblastech tvorby množství a jakosti vod. Je studováno racionální využití půdního fondu v nepříznivých oblastech a v oblastech se zvláštním režimem hospodaření, dále vliv využití půdního fondu a rozmístění různých druhů pozemků v povodí na velikost a dynamiku odnosu nutrientů se zřetelem k extrémním srážkovým a odtokovým událostem. Vymezují se potenciální i aktuální zdrojové oblasti plošného zemědělského znečištění pomocí vodohospodářského geografického informačního systému ve vazbě na návrhy ochranných pásem vodárenských nádrží, plány oblastí povodí, tvorbu mapových výstupů v oblasti zranitelnosti podzemních vod pro různá mapová měřítka, optimální management trvalých travních porostů. Cílem je zlepšit jakost a množství infiltrované vody zejména v oblastech se specifickými zájmy (např. v ochranných pásmech vodních zdrojů). Ústav tvoří podklady pro legislativu v oblasti ochrany vod před dusičnanovým zatížením, metodické postupy pro komplexní pozemkové úpravy, věnuje se monitoringu a vyhodnocení jakosti vody v povodích ve vztahu k hospodaření na pozemcích a sleduje tvorbu jakosti vody v oblastech s odvodněním a detekcí plošných i bodových zdrojů znečištění v povodí.

Odvádění a regulaci nadbytečné vody se v ústavu věnuje pozornost zejména v měřítku malých zemědělsko-lesních povodí. Experimenty, které jsou základem vědecké práce, jsou založeny na kvalitním vybavení vhodných povodí měřicí technikou a na zajištění kontinuity mnohaletých řad měření.

Získaná data umožňují retrospektivně analyzovat odtokový proces, včetně zákonitostí tvorby odtoku za normálních i extrémních hydrologických situací, jejich příčiny a popisují velikosti a dynamiku retence a akumulace vod v povodí. Umožňují však také provádět predikce vývoje odtokových procesů.

Exaktními pokusy byly získány také poznatky o vlivu městských odpadních vod na výnosy vybraných druhů plodin a jejich jakost, na půdní vlastnosti a jakost pozemních vod. Ukázalo se, že za určitých podmínek mohou být městské odpadní vody v ČR významným alternativním zdrojem závlahové vody. Tyto podmínky jsou stanoveny v certifikované metodice „Kritéria využití městských odpadních vod k závlaze zemědělských plodin“.

Odborné řízení závlahového režimu plodin je základním předpokladem účinné, a přitom hospodárné a životnímu prostředí neškodné závlahy. Současnou nabídku prostředků pro odborné řízení závlahových režimů plodin v ČR doplňuje závlahový program ZAPROG 1, vyvinutý ve VÚMOP. Program je určen uživatelům závlahy, hlavně samostatně hospodařícím zemědělcům a zemědělským podnikům. Umožňuje jim pomocí osobního počítače a vlastním bilancováním exaktně stanovit potřebu doplňkové závlahy pro pěstované plodiny na jejich pozemku ve vegetačním období. Program je založen na bilanci zásoby vody v půdě. Jeho velkou výhodou je to, že je pro obsluhu jednoduchý. Je možné jej využívat pro řízení závlahového režimu plodin zavlažovaných postřikem nebo mikrozávlahou na pozemcích o jakékoliv výměře.

Ústav se významně podílí na řešení výzkumných projektů a grantů, jejichž náplní je protierozní a protipovodňová ochrana, krajinné plánování, ochrana půdy a vody opatřeními pozemkových úprav a prevence možných negativních důsledků klimatických změn na zemědělství.

Metodicko-poradenská, odborně-technická a návrhově-projekční činnost v oblasti pozemkových úprav se zaměřuje především na řešení projektů pozemkových úprav pro rozvoj venkova, tvorbu a ochranu krajiny zejména v oblastech specifických zájmů – pásem ochrany vodních zdrojů, chráněných krajinných oblastí a pro zemědělství okrajových oblastí. Dále na řešení ochrany území před erozí, hospodaření vodou v malých zemědělsko-lesních povodích a zpracování odborných stanovisek, koncepcí, prognóz, vyjádření a podkladů pro rozhodování o legislativních a jiných závazných předpisech.

K podpoře řešení jednotlivých projektů je využívána rozsáhlá pedologická a hydrologická databáze VÚMOP. Ústav je vybaven programy umožňujícími jak automatizované postupy, tak volbu nových způsobů při hledání optimálního řešení ochrany a organizace území. Zároveň se provádí i poradenská a konzultační činnost. Zkušenosti získané výzkumem a odbornou činností se publikují a dále předávají odborné i širší veřejnosti, a zejména studentům univerzit.

Pro tyto účely ústav vytváří SOWAC GIS (Geoinformation System For Soil and Water Conservation). Hlavním cílem je zajistit přístup k datům komplexního průzkumu půd (KPP), bonitace půdně-ekologických jednotek (BPEJ) a dalším podpůrným datům, která produkuje nebo spravuje VÚMOP. SOWAC GIS obsahuje čtyři internetové aplikace, jež jsou dostupné z úvodní stránky projektu (www.sovac-gis.cz), a umožňuje integraci různých informací a dat v rámci provozu mapového serveru VÚMOP. Jednotlivé vrstvy mapových projektů jsou zpřístupněny také pomocí WMS služeb.

Metainformační katalog MICKA je samostatnou částí mapového serveru, která slouží k správě popisných informací (metadat) prostorových dat. Kromě toho systém poskytuje katalogové služby, které umožňují publikovat a vyhledávat metadata prostorových dat a služeb. Pro interakci s uživatelem využívá samostatné rozhraní, které je rovněž jako mapový klient dostupné přes jakýkoliv internetový prohlížeč. Systém podporuje všechny v současné době platné standardy ISO týkající se metadat prostorových dat a je plně v souladu s požadavky směrnice Evropské unie INSPIRE, která považuje katalogové služby za základní kámen Evropské prostorové infrastruktury.

Žabovřeská 250

Praha 5 – Zbraslav

www.vumop.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné