Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Protein p73 jako významný cíl protinádorové terapie

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 143, 2009/3

Protein p73 je blízkým příbuzným známého protoonkogenu p53, který bývá jedním z nejčastěji mutovaných genů v mnoha formách nádorového bujení. Jeho mutace způsobuje nekontrolovatelný růst buněk, které nejsou schopny vnímat signály navádějící je k programované buněčné smrti (apoptóze).

Funkce proteinu p73 jsou do značné míry podobné jako u jeho známějšího příbuzného. Má však oproti němu jednu obrovskou výhodu – v lidských nádorech jen velmi vzácně podléhá mutacím nebo delecím (ztrátám některé z vnitřních oblastí chromozomu). To z něj činí významný potenciální cíl protinádorové terapie.

Skotští vědci nedávno oznámili, že peptid 37 aminokyselin dlouhý, odvozený ze sekvence proteinu p53 je schopen vyvolat programovanou buněčnou smrt u nejrůznějších buněčných linií nezávisle na tom, zda tyto linie obsahovaly mutovaný či nemutovaný protein p53. Později se ukázalo, že se tento peptid váže na společný inhibitor proteinů p53 a p73 a svou přítomností na inhibitoru blokuje jeho společné vazebné místo pro p53 a p73. Přidání peptidu tedy umožňuje zvýšit aktivitu p73 i v buňkách s mutovaným p53, a tím téměř zcela nahradit původní funkci nemutovaného p53 – přimět buňky, aby se chovaly slušně a přestaly se nekontrolovatelně množit.

Současné široce rozšířené léčebné onkologické techniky – chemoterapie a ozařování – mívají za následek rozsáhlé poškození DNA, což mimo jiné právě způsobuje zvýšenou expresi a aktivitu proteinů p53 a p73. Je tedy možné, že by zmíněný peptid mohl tyto drastické metody do jisté míry nahradit, popřípadě působit v součinnosti s nimi. Přinejmenším na myším modelu již tato terapie dobře funguje. Všichni víme, že cesta k aplikacím v humánní medicíně bývá dlouhá. Dosavadní výsledky jsou však velmi slibné. (Cancer Res. 68, 4959–4962, 2008; J. Clin. Invest. 117, 1008–1018, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...