Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Protein p73 jako významný cíl protinádorové terapie

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 143, 2009/3

Protein p73 je blízkým příbuzným známého protoonkogenu p53, který bývá jedním z nejčastěji mutovaných genů v mnoha formách nádorového bujení. Jeho mutace způsobuje nekontrolovatelný růst buněk, které nejsou schopny vnímat signály navádějící je k programované buněčné smrti (apoptóze).

Funkce proteinu p73 jsou do značné míry podobné jako u jeho známějšího příbuzného. Má však oproti němu jednu obrovskou výhodu – v lidských nádorech jen velmi vzácně podléhá mutacím nebo delecím (ztrátám některé z vnitřních oblastí chromozomu). To z něj činí významný potenciální cíl protinádorové terapie.

Skotští vědci nedávno oznámili, že peptid 37 aminokyselin dlouhý, odvozený ze sekvence proteinu p53 je schopen vyvolat programovanou buněčnou smrt u nejrůznějších buněčných linií nezávisle na tom, zda tyto linie obsahovaly mutovaný či nemutovaný protein p53. Později se ukázalo, že se tento peptid váže na společný inhibitor proteinů p53 a p73 a svou přítomností na inhibitoru blokuje jeho společné vazebné místo pro p53 a p73. Přidání peptidu tedy umožňuje zvýšit aktivitu p73 i v buňkách s mutovaným p53, a tím téměř zcela nahradit původní funkci nemutovaného p53 – přimět buňky, aby se chovaly slušně a přestaly se nekontrolovatelně množit.

Současné široce rozšířené léčebné onkologické techniky – chemoterapie a ozařování – mívají za následek rozsáhlé poškození DNA, což mimo jiné právě způsobuje zvýšenou expresi a aktivitu proteinů p53 a p73. Je tedy možné, že by zmíněný peptid mohl tyto drastické metody do jisté míry nahradit, popřípadě působit v součinnosti s nimi. Přinejmenším na myším modelu již tato terapie dobře funguje. Všichni víme, že cesta k aplikacím v humánní medicíně bývá dlouhá. Dosavadní výsledky jsou však velmi slibné. (Cancer Res. 68, 4959–4962, 2008; J. Clin. Invest. 117, 1008–1018, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné