Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Protein p73 jako významný cíl protinádorové terapie

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 143, 2009/3

Protein p73 je blízkým příbuzným známého protoonkogenu p53, který bývá jedním z nejčastěji mutovaných genů v mnoha formách nádorového bujení. Jeho mutace způsobuje nekontrolovatelný růst buněk, které nejsou schopny vnímat signály navádějící je k programované buněčné smrti (apoptóze).

Funkce proteinu p73 jsou do značné míry podobné jako u jeho známějšího příbuzného. Má však oproti němu jednu obrovskou výhodu – v lidských nádorech jen velmi vzácně podléhá mutacím nebo delecím (ztrátám některé z vnitřních oblastí chromozomu). To z něj činí významný potenciální cíl protinádorové terapie.

Skotští vědci nedávno oznámili, že peptid 37 aminokyselin dlouhý, odvozený ze sekvence proteinu p53 je schopen vyvolat programovanou buněčnou smrt u nejrůznějších buněčných linií nezávisle na tom, zda tyto linie obsahovaly mutovaný či nemutovaný protein p53. Později se ukázalo, že se tento peptid váže na společný inhibitor proteinů p53 a p73 a svou přítomností na inhibitoru blokuje jeho společné vazebné místo pro p53 a p73. Přidání peptidu tedy umožňuje zvýšit aktivitu p73 i v buňkách s mutovaným p53, a tím téměř zcela nahradit původní funkci nemutovaného p53 – přimět buňky, aby se chovaly slušně a přestaly se nekontrolovatelně množit.

Současné široce rozšířené léčebné onkologické techniky – chemoterapie a ozařování – mívají za následek rozsáhlé poškození DNA, což mimo jiné právě způsobuje zvýšenou expresi a aktivitu proteinů p53 a p73. Je tedy možné, že by zmíněný peptid mohl tyto drastické metody do jisté míry nahradit, popřípadě působit v součinnosti s nimi. Přinejmenším na myším modelu již tato terapie dobře funguje. Všichni víme, že cesta k aplikacím v humánní medicíně bývá dlouhá. Dosavadní výsledky jsou však velmi slibné. (Cancer Res. 68, 4959–4962, 2008; J. Clin. Invest. 117, 1008–1018, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy uzamčeno

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...