Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Protein p73 jako významný cíl protinádorové terapie

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 143, 2009/3

Protein p73 je blízkým příbuzným známého protoonkogenu p53, který bývá jedním z nejčastěji mutovaných genů v mnoha formách nádorového bujení. Jeho mutace způsobuje nekontrolovatelný růst buněk, které nejsou schopny vnímat signály navádějící je k programované buněčné smrti (apoptóze).

Funkce proteinu p73 jsou do značné míry podobné jako u jeho známějšího příbuzného. Má však oproti němu jednu obrovskou výhodu – v lidských nádorech jen velmi vzácně podléhá mutacím nebo delecím (ztrátám některé z vnitřních oblastí chromozomu). To z něj činí významný potenciální cíl protinádorové terapie.

Skotští vědci nedávno oznámili, že peptid 37 aminokyselin dlouhý, odvozený ze sekvence proteinu p53 je schopen vyvolat programovanou buněčnou smrt u nejrůznějších buněčných linií nezávisle na tom, zda tyto linie obsahovaly mutovaný či nemutovaný protein p53. Později se ukázalo, že se tento peptid váže na společný inhibitor proteinů p53 a p73 a svou přítomností na inhibitoru blokuje jeho společné vazebné místo pro p53 a p73. Přidání peptidu tedy umožňuje zvýšit aktivitu p73 i v buňkách s mutovaným p53, a tím téměř zcela nahradit původní funkci nemutovaného p53 – přimět buňky, aby se chovaly slušně a přestaly se nekontrolovatelně množit.

Současné široce rozšířené léčebné onkologické techniky – chemoterapie a ozařování – mívají za následek rozsáhlé poškození DNA, což mimo jiné právě způsobuje zvýšenou expresi a aktivitu proteinů p53 a p73. Je tedy možné, že by zmíněný peptid mohl tyto drastické metody do jisté míry nahradit, popřípadě působit v součinnosti s nimi. Přinejmenším na myším modelu již tato terapie dobře funguje. Všichni víme, že cesta k aplikacím v humánní medicíně bývá dlouhá. Dosavadní výsledky jsou však velmi slibné. (Cancer Res. 68, 4959–4962, 2008; J. Clin. Invest. 117, 1008–1018, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...