1) a jiné zajímavosti za našimi okny" /> Plastoflóra1) a jiné zajímavosti za našimi okny - Časopis Vesmír

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Plastoflóra1) a jiné zajímavosti za našimi okny

Výstřelky domácích miláčků
 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 189, 2009/3

Druhové složení květeny našich domovů je dáno nejen klimatickými vlastnostmi v bytech a módními trendy, ale i typem péče, kterou svým miláčkům poskytují pěstitelé. 2) Například kaktusy v našem bytě vždy pěkně kvetou, protože je držíme zkrátka a o suchu, ale naše sousedka, která nám zalévá kytky o prázdninách, jim dopřeje vlhké období. V jejím bytě se zase daří liánám a kapradinám. Kromě módy a osobního vkusu se mění klima bytů: zatímco moje babička měla doma pěkně chladno a pěstovala asparágus, mučenku, voskovku či begonie, moje maminka v panelákovém bytě přešla na tchýniny jazyky. Záleží samozřejmě také na různých libůstkách – já osobně mám ráda nádutě, begonie a africké fialky. Ne že by se jim u nás příliš dařilo, nesnesou přece jen to co kaktusy, ale fascinuje mě jejich společná vlastnost – schopnost regenerovat z listů. Pro člověka zvyklého na přírodu jen v květináči je to jistě docela všední představa, že mu ze ždibce listu vyroste nová rostlina, ale věřte, že je to vlastnost v rostlinné říši poměrně vzácná. Ve flóře České republiky je takových druhů jen několik: rosnatky, bublinatky a řeřišnice luční. Proč je častá u pokojových rostlin, je jasné, pokojové rostliny se musí snadno rozmnožovat, takže – kromě hezkého květu, přiměřené velikosti, ozdobných listů a schopnosti snášet obyvákové teploty i polostín – je právě snadná regenerace z listů užitečná pro rostlinu, která pomýšlí na kariéru úspěšného domácího miláčka.

Rostlina (jenom) z listu

Regenerace z listů je obecně vzácná, protože na listech nejsou žádné pupeny, které by mohly dát vznik nové rostlině, ty se za běžných okolností vyskytují jen na orgánech stonkového původu. List je bočním orgánem stonku, který se vyznačuje konečným růstem (neobsahuje žádné meristematické pletivo, které by vedlo k dělení buněk), je zploštělý a jeho hlavní funkce je asimilovat. V jeho paždí, tedy v místě, kde vyrůstá ze stonku, je úžlabní pupen, který může být listem chráněn a ze kterého může vyrůst boční stonek, větev, nebo dokonce celá rostlina. U některých rozchodníků, které mají tučné listy, je úžlabní pupen ponořen do hmoty listu, a když se odlomí list, odlomí se i pupen. Díky zásobě vody i dodávce asimilátů z mateřského listu z něj pak může vyrůst nová rostlina (Sedum dasyphyllum). Některé listy ale jako by se o naše definice nestaraly a klidně rostou na svém apikálním konci nebo produkují pupeny či přímo dceřiné rostlinky (náduť), některé to dělají až po poranění (begonie, africká fialka).

Rostlina (jenom) s listy

Na okně mi roste jedna tořivka (tak zní český název pro rod Streptocarpus z čeledi Gesneriaceae). V tomto rodě vznikla od základů originální růstová forma, 3) rostliny totiž vůbec nemají stonky, ale jen listy, květy a kořeny. Semenáček je stejný jako u jiných dvouděložných rostlin, pak se však vývoj zastaví, mezi děložními listy není žádný apikální meristém (tedy dělivé pletivo, ze kterého by vyrostl systém stonků), ale jeden z děložních listů pokračuje v růstu, až je z něj velký zelený lupen a stává se jediným listem rostliny po zbytek jejího dvouletého života. Druhý děložní list postupně odumírá, přídatné (adventivní) kořeny vyrůstají z prvního článku mezi kořenem a děložními listy (hypokotylu) a květenství přímo ze střední žilky listu. U některých druhů z tohoto prvního listu kromě květenství vyrůstají i další listy, takže vzniká listová růžice a rostlina je vytrvalá a pěstuje se třeba i v květináči (jako ta moje). Ve volné přírodě byste ji našli v Africe buď v podrostu vlhkých lesů, nebo jako epifyt na kmenech stromů. V rodu jsou také druhy, které mají naprosto normální stonek a listy, a příbuzné tořivkám jsou i jiné oblíbené pokojové rostliny schopné regenerovat z listu: africká fialka nebo gloxinie.

Dlouho byly jednolisté a rozetovité tořivky popisovány jen jako zvláštnosti v učebnicích morfologie a nevzbuzovaly velkou pozornost moderních badatelů. To se ovšem změnilo ve chvíli, když se začal zkoumat huseníček (Arabidopsis) a byl nalezen gen STM „shoot meristemless“ (tj. bez apikálního stonkového meristému). Nositelé nefunkční verze genu STM vypadají stejně jako rozetovitá růstová forma tořivky, ovšem s tím rozdílem, že neumějí kvést (a ani dlouhodobě udržet při životě děložní listy), nemohou totiž vytvořit květenství na listu. Zatím se zjistilo, že u druhů rodu Streptokarpus existuje gen podobný genu STM a je aktivován v adventivních pupenech na žilce listu, stále se ale neví, proč nevzniká konvenční stonek. 4) Ve hře jsou geny zajišťující produkci giberelinů (hormonů odpovědných za dlouživý růst stonků), protože aplikace giberelinu může vyvolat normální vývoj stonku u jednolistých i rozetových tořivek. 5)

Rostlina (jenom) z plastu

Pokojovými rostlinami, které zůstávají zatím trochu 6) stranou zájmu botaniků, jsou plastové kytky. Jako by z oka vypadly svým živým vzorům a jejich tvůrci jsou viditelně vedeni snahou přiblížit se skutečnosti co nejvíce, protože plastické rostliny dokonce trčí ze substrátu v květináči, ačkoliv je jasné, že by stejně tak dobře mohly stát na trojnožce. Zdá se, že kreativita tvůrců plastoflóry pokulhává za možnostmi, které materiál nabízí, v důsledku selekčního tlaku zákazníků. Ti prostě stojí o konkrétní a známé typy. Instituce, které zakládaly svou image na mramorových schodištích, kožených klubovkách a vzrostlých palmách, jsou dnes ozdobeny plastopalmami. Nejsem si jistá, zda tak trochu neodporují tomu, co měly původně symbolizovat, tedy stálost a nezávislost na klimatických výkyvech.

Předpokládám, že vědecký nezájem o plastoflóru je dočasný a že se mají evoluční biologové na co těšit. Módní trendy a změna klimatu v bytech vyvolávají neustálou potřebu domestikovat nějaké nové nevídané tvary a barvy pokojových rostlin. Tady je potenciál plastoflóry, jejíž vývoj, jakmile nad poptávkou po osvědčených tvarech převládne poptávka po novinkách, nebude ničím omezen. Kromě snad jedné maličkosti, že si nebudete moci uždíbnout kousek listu rostliny, která vás okouzlí u sousedů, a vypěstovat si ji doma.

Literatura

Harrison J., Möller M., Langdale J. et al.: The role of KNOX genes in the evolution of morphological novelty in Streptocarpus, Plant Cell 17, 430–443, 2005
Imaichi R., Omura-Shimadate M., Ayano M., Kato M.: Developmental morphology of the caulescent species Streptocarpus pallidiflorus (Gesneriaceae), with implications for evolution of monophylly, Int. J. Plant Sci. 168, 251–260, 2007
Moller M., Cronk QCB: Evolution of morphological novelty: A phylogenetic analysis of growth patterns in Streptocarpus (Gesneriaceae) Evolution 55, 918–929, 2001

Poznámky

1) Za laskavé dovolení používat tento termín děkuji jeho autorce M. Zdražílkové.
2) Podrobněji viz K. Čapek: Zahradníkův rok (1929).
3) Něco takového se stalo v evoluci krytosemenných opravdu jen několikrát, například v čeledích Gesneriaceae, Podostemaceae a u okřehků.
4) J. Harrison a kol., Plant Cell 17, 430–443, 2005.
5) I. M. Rosenblum a D. V. Basile, American Journal of Botany 7, 52–64, 1984.
6) První pokus o systematické zpracování viz M. Zdražílková: Umělá květena hospodská zemí koruny české, 1998, www.sci.muni.cz/botany/sranda/plastofl.htm.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Jitka Klimešová

Doc. RNDr. Jitka Klimešová, CSc., (*1963) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni se zabývá populační biologií, funkční morfologií a ekologií rostlin. Přednáší na Přírodovědecké fakultě JU.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné