Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Největším nebezpečím pro žáby je člověk

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 144, 2009/3

Žáby, podobně jako další obojživelníci, mají mnoho nepřátel a nebezpečí na ně číhá na každém kroku. Jejich stavy decimují predátoři, nejrůznější choroby i změny klimatu. Největším nebezpečím pro žáby je ale člověk. Miliony jich každoročně uhynou pod koly vozidel a další miliony skončí na talířích gurmánů. Ochránci přírody bijí na poplach. S žábami by to mohlo brzy dopadnout jako s treskami. Kdysi velmi hojná ryba je dnes vzácností. Populace tresky obecné a tresky skvrnité jsou v důsledku komerčního rybolovu zcela zdecimované a hrozí jim vyhynutí.

Žabí maso je považováno za pochoutku a pečená žabí stehýnka chce mít na talíři stále více lidí. Odhaduje se, že každoročně je pro tyto účely chyceno nejméně 180 milionů žab, ale může to být až 1 miliarda. Nejvíce žab se zkonzumuje v Číně a Indonésii. V posledních 20 letech však trvale stoupá poptávka po žabím mase i v ostatních zemích, včetně zemí EU. Největšími dovozci jsou Francie a Spojené státy, na jejichž trzích skončí každoročně až 4000 tun této pochoutky. Dalšími velkými odběrateli v Evropě jsou Belgie a Lucembursko.

Největším světovým vývozcem žabího masa je Indonésie. Ta jej pro komerční účely vyprodukuje každoročně více než 5000 tun. Na světovém trhu se ale podílejí i další země, pro něž je žabí maso vítaným vývozním artiklem. Protože pro kuchyňské účely se využívají jen zadní nohy žab, jsou zmrazená stehýnka, zbavená kůže a dalších identifikačních znaků, pro konzumenta zcela „anonymní“. Nelze tedy spolehlivě určit druh žáby, ze které pocházejí. Má se všeobecně za to, že maso většiny žab je jedlé. Nicméně v době, kdy na evropském trhu panuje situace, že u každé potraviny je požadováno označení původu a každý kousek masa lze vysledovat až ke konkrétnímu zvířeti, je situace s žabími stehýnky poněkud paradoxní. (Conservation Biology, DOI: 10.1111/j.1523-1739.2008.01165.x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...