Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Největším nebezpečím pro žáby je člověk

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 144, 2009/3

Žáby, podobně jako další obojživelníci, mají mnoho nepřátel a nebezpečí na ně číhá na každém kroku. Jejich stavy decimují predátoři, nejrůznější choroby i změny klimatu. Největším nebezpečím pro žáby je ale člověk. Miliony jich každoročně uhynou pod koly vozidel a další miliony skončí na talířích gurmánů. Ochránci přírody bijí na poplach. S žábami by to mohlo brzy dopadnout jako s treskami. Kdysi velmi hojná ryba je dnes vzácností. Populace tresky obecné a tresky skvrnité jsou v důsledku komerčního rybolovu zcela zdecimované a hrozí jim vyhynutí.

Žabí maso je považováno za pochoutku a pečená žabí stehýnka chce mít na talíři stále více lidí. Odhaduje se, že každoročně je pro tyto účely chyceno nejméně 180 milionů žab, ale může to být až 1 miliarda. Nejvíce žab se zkonzumuje v Číně a Indonésii. V posledních 20 letech však trvale stoupá poptávka po žabím mase i v ostatních zemích, včetně zemí EU. Největšími dovozci jsou Francie a Spojené státy, na jejichž trzích skončí každoročně až 4000 tun této pochoutky. Dalšími velkými odběrateli v Evropě jsou Belgie a Lucembursko.

Největším světovým vývozcem žabího masa je Indonésie. Ta jej pro komerční účely vyprodukuje každoročně více než 5000 tun. Na světovém trhu se ale podílejí i další země, pro něž je žabí maso vítaným vývozním artiklem. Protože pro kuchyňské účely se využívají jen zadní nohy žab, jsou zmrazená stehýnka, zbavená kůže a dalších identifikačních znaků, pro konzumenta zcela „anonymní“. Nelze tedy spolehlivě určit druh žáby, ze které pocházejí. Má se všeobecně za to, že maso většiny žab je jedlé. Nicméně v době, kdy na evropském trhu panuje situace, že u každé potraviny je požadováno označení původu a každý kousek masa lze vysledovat až ke konkrétnímu zvířeti, je situace s žabími stehýnky poněkud paradoxní. (Conservation Biology, DOI: 10.1111/j.1523-1739.2008.01165.x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné