Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mají klasické žárovky ještě naději?

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 774, 2009/12

Podle autoritativních a ne vždy zasvěcených rozhodnutí EU nemají, podle fyziků ano. Klasické žárovky mají být již v dohledné době nahrazeny úspornějšími zářivkami. Spektrální složení světla ze zářivek však není každému příjemné a na krátké posvícení a zhasnutí se zářivky nehodí vůbec.

Fyzikové z Rochesteru proto zkoumali, jak může intenzivní laserový pulz změnit strukturu povrchu kovu. Když kov (wolfram) ozařovali velmi krátkými laserovými pulzy (10–15 s), povrch výrazně zčernal, což znamená, že prudce vzrostla jeho schopnost absorbovat světlo. A podle Kirchhoffova zákona se ve stavu tepelné rovnováhy schopnost povrchu absorbovat rovná schopnosti vyzařovat světlo. Odtud už je jen krůček k zvýšení emise světla z kovového vlákna klasické žárovky.

Zmíněná cesta je sice krátká, ale strmá a plná technologických výmolů. Růst účinnosti emise světla závisí například na počtu laserových pulzů. Do 500 pulzů účinnost výrazně roste, pak až do 4000 zůstává stejná. Pod řádkovacím elektronovým mikroskopem se ukázalo, že laserové záření vytvoří na povrchu wolframového vlákna periodické vlnité struktury rozměru nanometrů, a právě tyto vlny se významně podílejí na zvyšování emise vlákna. Fyzikové Chunlei Guo, A. Y. Vorobyev a V. S. Makin jsou přesvědčeni, že vhodnými nanotechnologickými úpravami povrchu vlákna, které potlačí infračervenou složku záření, lze dosáhnout v celém viditelném rozsahu prakticky stoprocentní účinnosti emise. Intenzita a délka laserových pulzů může ovlivnit i barevné spektrum emitovaného světla. Navíc světlo může být polarizované a to má řadu aplikací – od displejů z kapalných krystalů až po výrobu slunečních brýlí s polarizovanými skly. (Phys. Rev. Lett. 102, 234301, 2009/23; DOI: 10.1103/PhysRevLett.102.234301)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Štrajblová

RNDr. Jana Štrajblová vystudovala Matematickofyzikální fakultu UK v Praze. Pracovala ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu radiotechniky a elektroniky AV ČR na výzkumu ferroelektrických látek a později v oboru optoelektroniky. Od roku 1990 byla vedoucí a zároveň jedinou redaktorkou Československého časopisu pro fyziku. Nyní spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné