Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Mají klasické žárovky ještě naději?

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 774, 2009/12

Podle autoritativních a ne vždy zasvěcených rozhodnutí EU nemají, podle fyziků ano. Klasické žárovky mají být již v dohledné době nahrazeny úspornějšími zářivkami. Spektrální složení světla ze zářivek však není každému příjemné a na krátké posvícení a zhasnutí se zářivky nehodí vůbec.

Fyzikové z Rochesteru proto zkoumali, jak může intenzivní laserový pulz změnit strukturu povrchu kovu. Když kov (wolfram) ozařovali velmi krátkými laserovými pulzy (10–15 s), povrch výrazně zčernal, což znamená, že prudce vzrostla jeho schopnost absorbovat světlo. A podle Kirchhoffova zákona se ve stavu tepelné rovnováhy schopnost povrchu absorbovat rovná schopnosti vyzařovat světlo. Odtud už je jen krůček k zvýšení emise světla z kovového vlákna klasické žárovky.

Zmíněná cesta je sice krátká, ale strmá a plná technologických výmolů. Růst účinnosti emise světla závisí například na počtu laserových pulzů. Do 500 pulzů účinnost výrazně roste, pak až do 4000 zůstává stejná. Pod řádkovacím elektronovým mikroskopem se ukázalo, že laserové záření vytvoří na povrchu wolframového vlákna periodické vlnité struktury rozměru nanometrů, a právě tyto vlny se významně podílejí na zvyšování emise vlákna. Fyzikové Chunlei Guo, A. Y. Vorobyev a V. S. Makin jsou přesvědčeni, že vhodnými nanotechnologickými úpravami povrchu vlákna, které potlačí infračervenou složku záření, lze dosáhnout v celém viditelném rozsahu prakticky stoprocentní účinnosti emise. Intenzita a délka laserových pulzů může ovlivnit i barevné spektrum emitovaného světla. Navíc světlo může být polarizované a to má řadu aplikací – od displejů z kapalných krystalů až po výrobu slunečních brýlí s polarizovanými skly. (Phys. Rev. Lett. 102, 234301, 2009/23; DOI: 10.1103/PhysRevLett.102.234301)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Štrajblová

RNDr. Jana Štrajblová vystudovala Matematickofyzikální fakultu UK v Praze. Pracovala ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu radiotechniky a elektroniky AV ČR na výzkumu ferroelektrických látek a později v oboru optoelektroniky. Od roku 1990 byla vedoucí a zároveň jedinou redaktorkou Československého časopisu pro fyziku. Nyní spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné