Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Mají klasické žárovky ještě naději?

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 774, 2009/12

Podle autoritativních a ne vždy zasvěcených rozhodnutí EU nemají, podle fyziků ano. Klasické žárovky mají být již v dohledné době nahrazeny úspornějšími zářivkami. Spektrální složení světla ze zářivek však není každému příjemné a na krátké posvícení a zhasnutí se zářivky nehodí vůbec.

Fyzikové z Rochesteru proto zkoumali, jak může intenzivní laserový pulz změnit strukturu povrchu kovu. Když kov (wolfram) ozařovali velmi krátkými laserovými pulzy (10–15 s), povrch výrazně zčernal, což znamená, že prudce vzrostla jeho schopnost absorbovat světlo. A podle Kirchhoffova zákona se ve stavu tepelné rovnováhy schopnost povrchu absorbovat rovná schopnosti vyzařovat světlo. Odtud už je jen krůček k zvýšení emise světla z kovového vlákna klasické žárovky.

Zmíněná cesta je sice krátká, ale strmá a plná technologických výmolů. Růst účinnosti emise světla závisí například na počtu laserových pulzů. Do 500 pulzů účinnost výrazně roste, pak až do 4000 zůstává stejná. Pod řádkovacím elektronovým mikroskopem se ukázalo, že laserové záření vytvoří na povrchu wolframového vlákna periodické vlnité struktury rozměru nanometrů, a právě tyto vlny se významně podílejí na zvyšování emise vlákna. Fyzikové Chunlei Guo, A. Y. Vorobyev a V. S. Makin jsou přesvědčeni, že vhodnými nanotechnologickými úpravami povrchu vlákna, které potlačí infračervenou složku záření, lze dosáhnout v celém viditelném rozsahu prakticky stoprocentní účinnosti emise. Intenzita a délka laserových pulzů může ovlivnit i barevné spektrum emitovaného světla. Navíc světlo může být polarizované a to má řadu aplikací – od displejů z kapalných krystalů až po výrobu slunečních brýlí s polarizovanými skly. (Phys. Rev. Lett. 102, 234301, 2009/23; DOI: 10.1103/PhysRevLett.102.234301)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Štrajblová

RNDr. Jana Štrajblová vystudovala Matematickofyzikální fakultu UK v Praze. Pracovala ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu radiotechniky a elektroniky AV ČR na výzkumu ferroelektrických látek a později v oboru optoelektroniky. Od roku 1990 byla vedoucí a zároveň jedinou redaktorkou Československého časopisu pro fyziku. Nyní spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné