Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ad Stromy obalené „pavučinou“

Vesmír 88, 535, 2009/9
 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 765, 2009/12

Při listování Vesmírem (9/2009) jsem si všiml chybné odpovědi u dotazu čtenářů. Pod obrázkem na straně 535 je velmi podrobně popsaná bionomie vztyčnořitky lipové (Phalera bucephala), ale na obrázku je lípa postižená žírem bourovce březového (Eriogaster lanestris). Oba druhy mají natolik odlišnou bionomii a projevy žíru, že se domnívám, že determinace byla provedena takříkajíc bez fotky. Co je na celé fotografii tak typické? Je to typ žíru, protože bourovec březový většinou doslova sežere listí celé větve, někdy i celého stromu! Paradoxem je jeho druhové jméno, protože břízu téměř nepřijímá a živí se především lipami. Dalším charakteristickým znakem jsou zapředené pytle plné trusu. Tento jev je typický právě pro rod Eriogaster a žádný jiný druh motýla naší přírody to nedělá.

Bourovec březový má natolik zajímavý vývojový cyklus, že není na škodu jej zmínit. Dospělí motýli se totiž líhnou již velmi brzy na jaře, za ideálních podmínek (tedy dostatečné teploty) již koncem února, a v tuto dobu jde téměř o jediné noční motýly, které v přírodě můžeme potkat. Samci létají v noci krajinou a jsou pohlavními feromony lákáni k samičkám, jež sedí na kmenu hostitelské rostliny a na samečky čekají. Po kopulaci, která může trvat celý den, klade samička vajíčka na vrcholové části větví živné rostliny. Do těchto míst musí samička pomalu vylézt, je totiž nachystanými vajíčky příliš zatížená, a tudíž téměř neschopná letu. Nakladená vajíčka přikryje vrstvou chloupků, které si vyčeše ze zadečku. Po nakladení první snůšky vajíček je lehčí a může přelétat i na jiná místa. S prvním listím se líhnou housenky, které žijí gregarickým způsobem života, jak zmiňuje O. Nedvěd. Poslední larvální instar slézá na zem, kde se často kuklí hned u paty stromu, na němž se housenka vyvinula. Kuklí se ve velmi pevném kokonu, který lze při troše štěstí najít v hrabance pod stromy označenými „spředenými pytli“.

Jde o motýla charakteristického především pro podhůří, často jej nalézáme například na zmíněném Příbramsku, Českomoravské vysočině, Křivoklátsku, v Českém lese a jinde. V České republice má dva příbuzné: bource trnkového (E. catax) a bource cerového (E. rimicola). Oba tyto druhy jsou velmi vzácné v celé Evropě. Bourec trnkový se vyskytuje pouze na jižní a jihovýchodní Moravě a všechny plochy jeho výskytu jsou chráněny jako evropsky významné lokality (Natura 2000); bourovec cerový je v současnosti znám jen z několika málo míst nejjižnější Moravy. Bourovec trnkový a bourec cerový jsou v našich podmínkách považovány některými autory za druhy vázané na pařezinové hospodaření v listnatých lesích a jejich vazba na tento mizející typ hospodaření vedla téměř k jejich vyhynutí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Vladimír Hula

Ing. Vladimír Hula, Ph.D., (*1978) vystudoval aplikovanou a krajinnou ekologii na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. V tamním Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství se věnuje ekologii bezobratlých, především motýlů a pavouků.
Hula Vladimír

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné