Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jsou i delfíni brazilští infanticidní?

 |  5. 11. 2009
 |  Vesmír 88, 695, 2009/11

Někteří lidé si zvířata a přírodu neoprávněně idealizují. Snad doufají, že je příroda se svými obyvateli prostě lepší, zvířata podle nich nekradou, nelžou, v rámci svého druhu se nezabíjejí apod. Některá zvířata jsou pak ještě idealizována více než jiná – třeba kytovci, od nichž někteří lidé očekávají vskutku bizarní vlastnosti (například vyšší intelekt, schopnost komunikace s námi apod.). Je sice pravda, že kytovci jsou vůči nám, coby striktní masožravci, překvapivě vlídní (při koupání se na nás nevrhají), a dokonce i zábavní (někteří se nechají hladit, jiní si třeba rádi hrají), což by mohlo být dáno tím, že si možná odnesli něco z „klidnější nátury“ svých sudokopytných předků.

Nová pozorování je ale ukazují v poněkud „horším světle“. U delfínů brazilských byla zřejmě pozorována infanticida, tedy zabití mláděte samcem. U řady savců se samec zabitím mláďat jiného otce snaží docílit toho, aby mu samice co nejdříve porodila a vychovala jeho vlastní potomky. Někteří savci provádějí infanticidu rutinně a samice jí ani moc nebrání, jiní k ní spíše nepřistupují a raději si počkají, až samice svá předchozí mláďata odchová, a pak teprve se s ní páří. U kytovců byla infanticida doložena dvakrát u delfína skákavého a v roce 2006 byla zřejmě pozorována také u delfínů brazilských. Zatímco dva samci izolovali mládě od matky, zbylí čtyři samci jí bránili, aby se k mláděti dostala. Samice poté začala předvádět chování naznačující sexuální vyladěnost, dva samci ale mládě tloukli a vyhazovali mimo vodu. Mládě bylo dezorientované, plavalo jen s obtížemi a v dalších dnech už nebylo se samicí pozorováno. Šlo tedy buď o hravé chování, které zašlo příliš daleko, nebo o infanticidu. Uvidíme, zda detailní výzkum chování kytovců odhalí i další případy infanticidy. (news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8048000/8048288.stm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné