Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jsou i delfíni brazilští infanticidní?

 |  5. 11. 2009
 |  Vesmír 88, 695, 2009/11

Někteří lidé si zvířata a přírodu neoprávněně idealizují. Snad doufají, že je příroda se svými obyvateli prostě lepší, zvířata podle nich nekradou, nelžou, v rámci svého druhu se nezabíjejí apod. Některá zvířata jsou pak ještě idealizována více než jiná – třeba kytovci, od nichž někteří lidé očekávají vskutku bizarní vlastnosti (například vyšší intelekt, schopnost komunikace s námi apod.). Je sice pravda, že kytovci jsou vůči nám, coby striktní masožravci, překvapivě vlídní (při koupání se na nás nevrhají), a dokonce i zábavní (někteří se nechají hladit, jiní si třeba rádi hrají), což by mohlo být dáno tím, že si možná odnesli něco z „klidnější nátury“ svých sudokopytných předků.

Nová pozorování je ale ukazují v poněkud „horším světle“. U delfínů brazilských byla zřejmě pozorována infanticida, tedy zabití mláděte samcem. U řady savců se samec zabitím mláďat jiného otce snaží docílit toho, aby mu samice co nejdříve porodila a vychovala jeho vlastní potomky. Někteří savci provádějí infanticidu rutinně a samice jí ani moc nebrání, jiní k ní spíše nepřistupují a raději si počkají, až samice svá předchozí mláďata odchová, a pak teprve se s ní páří. U kytovců byla infanticida doložena dvakrát u delfína skákavého a v roce 2006 byla zřejmě pozorována také u delfínů brazilských. Zatímco dva samci izolovali mládě od matky, zbylí čtyři samci jí bránili, aby se k mláděti dostala. Samice poté začala předvádět chování naznačující sexuální vyladěnost, dva samci ale mládě tloukli a vyhazovali mimo vodu. Mládě bylo dezorientované, plavalo jen s obtížemi a v dalších dnech už nebylo se samicí pozorováno. Šlo tedy buď o hravé chování, které zašlo příliš daleko, nebo o infanticidu. Uvidíme, zda detailní výzkum chování kytovců odhalí i další případy infanticidy. (news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8048000/8048288.stm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...