Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Jsou i delfíni brazilští infanticidní?

 |  5. 11. 2009
 |  Vesmír 88, 695, 2009/11

Někteří lidé si zvířata a přírodu neoprávněně idealizují. Snad doufají, že je příroda se svými obyvateli prostě lepší, zvířata podle nich nekradou, nelžou, v rámci svého druhu se nezabíjejí apod. Některá zvířata jsou pak ještě idealizována více než jiná – třeba kytovci, od nichž někteří lidé očekávají vskutku bizarní vlastnosti (například vyšší intelekt, schopnost komunikace s námi apod.). Je sice pravda, že kytovci jsou vůči nám, coby striktní masožravci, překvapivě vlídní (při koupání se na nás nevrhají), a dokonce i zábavní (někteří se nechají hladit, jiní si třeba rádi hrají), což by mohlo být dáno tím, že si možná odnesli něco z „klidnější nátury“ svých sudokopytných předků.

Nová pozorování je ale ukazují v poněkud „horším světle“. U delfínů brazilských byla zřejmě pozorována infanticida, tedy zabití mláděte samcem. U řady savců se samec zabitím mláďat jiného otce snaží docílit toho, aby mu samice co nejdříve porodila a vychovala jeho vlastní potomky. Někteří savci provádějí infanticidu rutinně a samice jí ani moc nebrání, jiní k ní spíše nepřistupují a raději si počkají, až samice svá předchozí mláďata odchová, a pak teprve se s ní páří. U kytovců byla infanticida doložena dvakrát u delfína skákavého a v roce 2006 byla zřejmě pozorována také u delfínů brazilských. Zatímco dva samci izolovali mládě od matky, zbylí čtyři samci jí bránili, aby se k mláděti dostala. Samice poté začala předvádět chování naznačující sexuální vyladěnost, dva samci ale mládě tloukli a vyhazovali mimo vodu. Mládě bylo dezorientované, plavalo jen s obtížemi a v dalších dnech už nebylo se samicí pozorováno. Šlo tedy buď o hravé chování, které zašlo příliš daleko, nebo o infanticidu. Uvidíme, zda detailní výzkum chování kytovců odhalí i další případy infanticidy. (news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8048000/8048288.stm)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Vědec, který manipuloval genomem lidí, přišel o práci

Vědec, který manipuloval genomem lidí, přišel o práci

Marek Janáč  |  23. 1. 2019
Univerzita v čínském Šen-čenu propustila vědce Che Ťien-kchueje (v anglické transkripci Jiankui He), stojícího za kontroverzním experimentem s...
Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné