Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Řeřicha a huseníček: pomohou při hledání min?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 607, 2009/10

Minová pole jsou určena k posílení obranných pozic a znemožnění průchodu nepřátelských jednotek. Na Zemi jsou jich stovky. Najdeme je na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Americe, Africe, ale i v Evropě, například v Chorvatsku.
Kvalifikované odhady uvádějí, že nacelém světě je zahrabáno asi 100 milionů min, které ročně usmrtí nebo zmrzačí kolem 26 000 lidí, převážně civilistů. Likvidace tak obrovského množství min je spojena nejen se značným rizikem, ale také s obrovskými finančními náklady.

Kodaňská firma Aresa Biodetection, která se specializuje na využití vyšších rostlin jako bioindikátorů, připravila geneticky modifikovaný huse níček rolní (Arabidopsis thaliana) a řeřichu setou (Lepidium sativum), které zčervenají, když se jejich kořeny dostanou do styku s oxidem dusičitým. Tato schopnost rostlin může mít význam při vyhledávání min. Všechny trhaviny, tvořící náplň min, jsou totiž nitrosloučeniny a uvolňují do svého okolí oxidy dusíku. Citlivé minohledačky pracují také na tomto principu. V geneticky modifikované rostlině nastartuje přítomnost oxidu dusičitého syntézu antokyanů, jimiž se (mimo jiné) barví listy na podzim. Po vysetí huseníčku nebo řeřichy na podezřelé plochy (například pomocí letadel) stačí jen počkat, až rostliny vzejdou a během tří až šesti týdnů zčervenají, čímž označí místa, kde jsou miny zakopány. Pokud se ukáže, že jsou rostliny na přítomnost oxidů dusíku dostatečně citlivé a metoda funguje v praxi, mohlo by to přinést zásadní zlom při odminování rozsáhlých území. (gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_report.aspx?CurNot=B/DK/07/05)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné