Řeřicha a huseníček: pomohou při hledání min?

Minová pole jsou určena k posílení obranných pozic a znemožnění průchodu nepřátelských jednotek. Na Zemi jsou jich stovky. Najdeme je na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii, Jižní Americe, Africe, ale i v Evropě, například v Chorvatsku.
Kvalifikované odhady uvádějí, že nacelém světě je zahrabáno asi 100 milionů min, které ročně usmrtí nebo zmrzačí kolem 26 000 lidí, převážně civilistů. Likvidace tak obrovského množství min je spojena nejen se značným rizikem, ale také s obrovskými finančními náklady.

Kodaňská firma Aresa Biodetection, která se specializuje na využití vyšších rostlin jako bioindikátorů, připravila geneticky modifikovaný huse níček rolní (Arabidopsis thaliana) a řeřichu setou (Lepidium sativum), které zčervenají, když se jejich kořeny dostanou do styku s oxidem dusičitým. Tato schopnost rostlin může mít význam při vyhledávání min. Všechny trhaviny, tvořící náplň min, jsou totiž nitrosloučeniny a uvolňují do svého okolí oxidy dusíku. Citlivé minohledačky pracují také na tomto principu. V geneticky modifikované rostlině nastartuje přítomnost oxidu dusičitého syntézu antokyanů, jimiž se (mimo jiné) barví listy na podzim. Po vysetí huseníčku nebo řeřichy na podezřelé plochy (například pomocí letadel) stačí jen počkat, až rostliny vzejdou a během tří až šesti týdnů zčervenají, čímž označí místa, kde jsou miny zakopány. Pokud se ukáže, že jsou rostliny na přítomnost oxidů dusíku dostatečně citlivé a metoda funguje v praxi, mohlo by to přinést zásadní zlom při odminování rozsáhlých území. (gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_report.aspx?CurNot=B/DK/07/05)