Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Je genetické inženýrství hříšné?

Pomůže, nebo uškodí?
 |  10. 7. 2008
 |  Vesmír 87, 426, 2008/7

Dvouhodinová diskuse těžko udělá jasno v zapeklité problematice lidského šátrání v genetických knihovnách živých organizmů. Vysvětlování však není nikdy dost. Diskuse se tentokrát točila především kolem zemědělských plodin. Nechyběly optimizmus, varovně vztyčený prst ani moudrá umírněnost. Následuje několik neautorizovaných postřehů, sotva desetina toho, co v sále zaznělo.

16. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 21. května 2008 • hosté: profesor RNDr. František Krahulec, CSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.), profesor RNDr. František Sehnal, CSc. (Biologické centrum AV ČR, v. v. i.), docent RNDr. Vladimír Vondrejs, DrSc. (Přírodovědecká fakulta UK v Praze) • moderátor Luboš Veverka (Český rozhlas Leonardo) • záznam: www.rozhlas.cz/leonardo/portal, klikněte postupně na POŘADY – Třetí dimenze – Je genetické inženýrství hříšné? – Zvukový záznam pořadu… – DOWNLOAD (pro stažení) nebo STREAM (pro poslech).

Genetické inženýrství se zrodilo někdy v letech 1971–1972 (Vesmír 87, 439, 2008/7) a hned byl kolem něj rozruch. Veřejnost má právo vědět, co se děje v laboratořích, co zemědělci sejí a co chovají i jaké je složení potravin. Skoro všechno to lidé nějak platí, ať již oklikou z daní, nebo rovnou z peněženek. Musí tu však být oboustranná snaha – na straně vědců o srozumitelné vysvětlení, u veřejnosti o pochopení. Pokud se rozdělíme bariérou apriorního odmítání, nedomluvíme se. Někdy jsou věci natolik složité, že se veřejnost na odborníky musí spoléhat a ti je musí umět vysvětlit… a tak pořád dokola, případ od případu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyjádřila před třemi lety prognózu, podle níž se do poloviny 21. století musí produkce potravin zdvojnásobit, pokud mají rozvojové země dosáhnout zhruba stejné úrovně, jakou máme my. Tak zvýšit výnosy tradiční šlechtění nedokáže a zdá se, že jediným východiskem budou genetické modifikace. Tomu oponují ti, kteří poukazují na nevyužitý potenciál trav skupiny Triticeae. 1)

U geneticky modifikovaných plodin se komerčně využívá především odolnost proti cílovým škůdcům a tolerance vůči herbicidům. Hlavní rizika představuje vznik rezistentních škůdců a plevelů. Co umí rezistence napáchat, známe z nekončícího příběhu antibiotik. Zpovzdálí hrozí asi riziko nejvážnější – nepředvídatelný vliv na životní prostředí. Když se radujeme z výhod, nesmíme nikdy zapomínat na možná rizika.

Klasické šlechtění se vždy odehrávalo mezi příbuznými organizmy, jakmile však je gen izolován, současné technologie umožňují použít ho všude. Máme např. „gen pro odolnost“ vůči glyfosátu 2) a pomocí něj je připraveno velké množství druhů rostlin a plodin s touto odolností. K přenosu genů mezi nepříbuznými organizmy dochází sice velmi vzácně, ale opomenout to nelze. Mohou vzniknout rezistentní plevely. Daleko častější je ale přímé křížení různých příbuzných druhů. Herbicidy používáme ve velké míře také na železničních tratích. Jestliže tratě zarostou odolným plevelem, vzniknou problémy, na které zatím nikdo nemyslí. Je jedno, zda „rezistenti“ vznikli lajdáckým ošetřováním tratí, nebo přenosem genu.

Genové inženýrství není něco úplně nového. Ti, kdo se jím zabývají a vymýšlejí nové cesty, musejí být zatraceně skromní, protože si jen vypůjčují přírodní „technologie“. Všechny tyto procesy v přírodě běžně probíhají a genový inženýr jen „opisuje“. Ovšem tím, že má proces v ruce, může ho nasazovat mnohem účinněji. Otázka úniku genu je zásadní, proto se vyvíjejí obranné postupy. Geny se vnášejí v blocích, které jsou ohraničeny speciálními sekvencemi. Do těchto bloků jsou vpraveny další pomocné geny, které za určitých podmínek (například na nějaký signál) dovedou likvidovat všechno, co bylo do organizmu uměle vneseno (Vesmír 86, 689, 2007/11). Futurologicky můžeme mluvit o „genech na zapískání“.

Molekulární biologie umožnila detekovat taková křížení rostlin, o kterých se nám ani nezdálo. Rostliny, které se spolu kříží a mají plodné potomstvo, mohou mít odlišné počty chromozomů. Ze studií přirozených rezistencí vůči těžkým kovům víme, že stačí, aby se objevil odolný mutant ve frekvenci 1 : 107 až 1 : 108, a jedinci s touto výhodou se rychle rozšíří. Dosud neumíme tak nepatrnou frekvenci zachytit. Při pokusech s křížením druhů se pohybujeme v řádu nanejvýš 104. V Anglii se vyskytla hořčice s genem z modifikované řepky olejky, ačkoli v laboratoři se dosud plodného křížence připravit nepodařilo.

Lidé se naprosto správně brání importu cizích organizmů. Ale třeba přísná Austrálie pěstuje geneticky modifikovanou bavlnu, kukuřici a sóju, Nový Zéland zavedl jako první na světě geneticky modifikovanou borovici. Bourec morušový je asi jediný organizmus, který je plně závislý na člověku (i k páření ho musí člověk přimět). Byl získán křížením a výběrem ze dvou druhů, z nichž jeden už dávno vymřel. Je produktem pradávné genetické modifikace a nijak nám to nevadí. Kdybychom to udělali teď, to by byl poprask!

Genové inženýrství je nástroj, který může být velice hříšný – umožňuje zneužití. Lze přípravit velmi virulentní bakterie, velmi nebezpečné viry. A to je třeba hlídat. Kdyby to někdo udělal a uniklo to naší pozornosti, lidstvu se to vymstí, ale příroda to asi docela dobře přežije…

Poznámky

1) Do této skupiny patří např. pýrovník, ječmen, ječmenice, pšenice,žito; jejich genomikou se u nás zabývá Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., v Olomouci.
2) Glyfosát – chemicky N-fosfonomethyl glycin – je neselektivní herbicid, vyráběný např. pod obchodním názvem Roundup.

Následující diskusní večer Třetí dimenze se bude konat po prázdninách, sledujte prosím www.vesmir.czwww.rozhlas.cz/leonardo. >

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné