Lze dietou uzdravovat a prodloužit život?

Lidstvo za poslední tisíciletí prošlo sérií hladomorů, které někdy byly spojeny s epidemiemi a zlikvidovaly podstatnou část obyvatelstva. Ostatně poslední velký hladomor byl na Ukrajině v třicátých letech minulého století a obyvatelé některých rozvojových zemí se stávají oběťmi hladomorů i dnes, zejména ve spojení s násilnými konflikty, vynucenou migrací a stupňujícím se nedostatkem vody. Lidský genom se tomu přizpůsobil, stabilizovaly se v něm úživné geny (thrifty genes), které orientují metabolizmus na ukládání a zachování energetických zdrojů v době nadbytku. Když ale pak v pokročilých společnostech ten nadbytek přišel, vznikla – jak jinak – hrozivá epidemie obezity. Se známými negativními důsledky pro zdraví i přežití, jako jsou ateroskleróza, infarkty, mozkové mrtvice, a zejména cukrovka. Takže u nás i v jiných „bohatých“ společnostech je problémem spíše nadbytek (navíc nevhodné) stravy než její nedostatek, až ovšem na některé vyloučené skupiny obyvatelstva. K výživové situaci nijak příznivě nepřispívá ani nebývalý a pokračující nárůst alkoholizmu, kouření a drog.

A tak je na místě, že se vzdělané veřejnosti dostává do rukou stručný přehled dietologie, tedy návodů co, jak a kdy jíst ve zdraví, a zejména v nemoci. I když je kniha primárně určena lékařům a dietním sestrám, najde v ní poučení i vzdělaný laik, zejména když trpí nějakou chorobou, kterou lze léčit dietou, a se zběžným vysvětlením svého lékaře (pokud se mu nějakého vůbec dostane) se nespokojuje. Navíc je lékárenský, ale i jiný trh zaplaven intenzivně propagovanými „dodatky výživy“, které nezřídka slibují posílení imunity, úlevu v nemocech prostaty, kloubů i jiných orgánů a o kterých se čtenář dočte, že jejich hodnota je vesměs pochybná a jejich konzumace je jen vyhazováním peněz. Konečně kniha napravuje neutěšený stav informovanosti o dietologii nejen mezi lékaři a sestrami, ale zejména v řadách studentů medicíny, kteří obvykle přicházejí do praxe se znalostmi velmi kusými.

A přece je dietologie významnou složkou moderní medicíny a v dnešní záplavě reklamy a falešných tvrzení to nemá snadné. Nikdo nepochybuje o nutnosti dietní léčby cukrovky, ale v knize se dočte, jaké metody ve kterých stadiích jsou optimální a jak diabetická dieta nemusí příliš znepříjemňovat pacientův život. Dozví se také o nemocech (ledvin, jater, střev, žlučníku aj.), při kterých je přiměřená dieta nezbytnou součástí léčby. Ani otázky diety ve stáří nejsou vynechány, i když ovšem návod na „elixír mládí“ neexistuje. Kupodivu ale je poměrně snadná cesta k prodloužení zdravého života: neztloustnout. Ti, kdo preferují makrobiotiku, vegetariánství, či dokonce veganství (to už má jistá rizika), se dočtou jak své návyky (někdy dokonce mánie) rozumně používat pro své zdraví. Jako červená nit se knihou táhne nezbytnost informace od lékaře, pokud možno neudílené ve spěchu a pacientem dobře pochopené.

Každý, kdo trpí nějakou chorobou vyžadující (obvykle kromě medikamentů) dietu, si zde najde vědecké vysvětlení toho, proč je dietoterapie nezbytná. Snad se mu pak podaří ji lépe dodržovat. Všichni čtenáři se poučí, že v dnešní době jsou hlavními nepřáteli zdraví nadbytek potravy vedoucí k obezitě, některé tuky, nadbytek soli, nedostatek fyzické aktivity, pokud tělo slouží (popř. co dělat, když neslouží, třeba v pokročilém věku). Zároveň se dovědí, že racionální dieta má snižovat a nikoli zvyšovat trápení nemocného.