Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

První díl čtyřdílných motýlů

JAN MACEK a kol.: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I., Academia, Praha 2007, 340 stran, doporučená cena 495 Kč, ISBN 978-80-200-1521-1
 |  8. 5. 2008
 |  Vesmír 87, 339, 2008/5

Kdyby v letech mého největšího postpubescentního entomologicko-sběratelského nadšení, tj. tak před pětatřiceti lety, existovala podobná kniha, byl bych býval ochoten v zájmu jejího získání téměř k čemukoli. Naštěstí nebylo možno položit na stůl vázací akt StB a vedle něj tuto budoucí publikaci. Z tohoto hlediska je možná dobře, že se objevuje až teď, i když na našem a vůbec středoevropském trhu po léta urgentně chyběla. Jde o první díl proponované čtyřdílné série, která bude pokrývat „Macrolepidoptera“, tj. „velké“ a pro většinu zájemců o přírodu o to zajímavější motýly (další tři svazky by měly být věnovány můrám, píďalkám a motýlům denním a bez jejich vydání by zůstal tento svazek smutným torzem).

Od vytištění poslední knihy téhož rozsahu v českém jazyce, Jouklova díla Motýlové a housenky střední Evropy, uplyne letos (v roce 2008) 98 let. Bylo by zajisté skvělé, kdyby se podobného zpracování dostalo i dalším čeledím, zahrnovaným do kategorie „Microlepidoptera“, „malí“ motýli, ale je obava, že podobně náročnému dílu psanému v našem minoritním jazyce by se nedostávalo kupců (kupodivu by se v naší zemi, na entomology profesionální i amatérské podivuhodně bohaté, dostávalo autorů). Nedávno vydaný první díl nadchne každého zájemce o noční motýly, jejich faunistiku, bionomii a možnosti chovu v zajetí, která je v knize u každého druhu rovněž podrobně zpracována. Dílo šťastně balancuje na hraně mezi monografií ryze vědeckou a popularizační, zejména fascinující jsou snímky živých housenek naprosté většiny druhů, což vyžaduje námahu a píli zainteresovanému laikovi zcela nepředstavitelnou (knihu doprovázejí i fotografie řady živých exemplářů pojednávaných druhů, což je rovněž značný výkon, na rozdíl od rutinního snímkování sbírkového materiálu, který na svých špendlících počká, protože musí.

Dílo zahrnuje prakticky všechny středoevropské druhy čeledí obvykle souhrnně nazývaných „velká Heterocera“, což je kategorie ryze praktická, shrnující všechny možné skupiny typu lišajů, hřbetozubců, bourovců, bekyň, martináčů, přástevníků, lišejníkovců aj., ale třeba i hrotnokřídleců a vakonošů (poslední zmiňovaná čeleď, Psychidae, nebyla dosud nikdy v českém jazyce v tomto rozsahu pojednána ani slovem, ani obrazem). Kniha přímo volá po tom, aby byla vydána i v jiných středoevropských jazykových mutacích, tj. německy, polsky a maďarsky. Mé euforické nadšení nad ní nepatrně tlumí skutečnost, že rozšíření daných druhů v českých zemích je pojato jen globálně (nahlížím, že další mapka s body nalezišť v našem prostoru by představovala obrovskou práci navíc, ale byla by neobyčejně záslužná).

Pokud bych měl s profesorskou pedanterií nalézt nějaký příslovečný chlup, pak, pokud už mimočeské druhy musejí mít české názvy (tento názor nesdílím, ale obávám se, že v rámci nového obrozeneckého rozpuku jako jediný v celé kotlině), neměla by se Hemaris croatica jmenovat „dlouhozobka korutanská“, nýbrž „dlouhozobka chorvatská“ (Croatia = Chorvatsko, Korutany jsou Carinthia). Kniha je ovšem skvělá a přeji jejím autorům i redaktorovi hodně štěstí a entuziazmu k práci na dalších svazcích.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné