První díl čtyřdílných motýlů

Kdyby v letech mého největšího postpubescentního entomologicko-sběratelského nadšení, tj. tak před pětatřiceti lety, existovala podobná kniha, byl bych býval ochoten v zájmu jejího získání téměř k čemukoli. Naštěstí nebylo možno položit na stůl vázací akt StB a vedle něj tuto budoucí publikaci. Z tohoto hlediska je možná dobře, že se objevuje až teď, i když na našem a vůbec středoevropském trhu po léta urgentně chyběla. Jde o první díl proponované čtyřdílné série, která bude pokrývat „Macrolepidoptera“, tj. „velké“ a pro většinu zájemců o přírodu o to zajímavější motýly (další tři svazky by měly být věnovány můrám, píďalkám a motýlům denním a bez jejich vydání by zůstal tento svazek smutným torzem).

Od vytištění poslední knihy téhož rozsahu v českém jazyce, Jouklova díla Motýlové a housenky střední Evropy, uplyne letos (v roce 2008) 98 let. Bylo by zajisté skvělé, kdyby se podobného zpracování dostalo i dalším čeledím, zahrnovaným do kategorie „Microlepidoptera“, „malí“ motýli, ale je obava, že podobně náročnému dílu psanému v našem minoritním jazyce by se nedostávalo kupců (kupodivu by se v naší zemi, na entomology profesionální i amatérské podivuhodně bohaté, dostávalo autorů). Nedávno vydaný první díl nadchne každého zájemce o noční motýly, jejich faunistiku, bionomii a možnosti chovu v zajetí, která je v knize u každého druhu rovněž podrobně zpracována. Dílo šťastně balancuje na hraně mezi monografií ryze vědeckou a popularizační, zejména fascinující jsou snímky živých housenek naprosté většiny druhů, což vyžaduje námahu a píli zainteresovanému laikovi zcela nepředstavitelnou (knihu doprovázejí i fotografie řady živých exemplářů pojednávaných druhů, což je rovněž značný výkon, na rozdíl od rutinního snímkování sbírkového materiálu, který na svých špendlících počká, protože musí.

Dílo zahrnuje prakticky všechny středoevropské druhy čeledí obvykle souhrnně nazývaných „velká Heterocera“, což je kategorie ryze praktická, shrnující všechny možné skupiny typu lišajů, hřbetozubců, bourovců, bekyň, martináčů, přástevníků, lišejníkovců aj., ale třeba i hrotnokřídleců a vakonošů (poslední zmiňovaná čeleď, Psychidae, nebyla dosud nikdy v českém jazyce v tomto rozsahu pojednána ani slovem, ani obrazem). Kniha přímo volá po tom, aby byla vydána i v jiných středoevropských jazykových mutacích, tj. německy, polsky a maďarsky. Mé euforické nadšení nad ní nepatrně tlumí skutečnost, že rozšíření daných druhů v českých zemích je pojato jen globálně (nahlížím, že další mapka s body nalezišť v našem prostoru by představovala obrovskou práci navíc, ale byla by neobyčejně záslužná).

Pokud bych měl s profesorskou pedanterií nalézt nějaký příslovečný chlup, pak, pokud už mimočeské druhy musejí mít české názvy (tento názor nesdílím, ale obávám se, že v rámci nového obrozeneckého rozpuku jako jediný v celé kotlině), neměla by se Hemaris croatica jmenovat „dlouhozobka korutanská“, nýbrž „dlouhozobka chorvatská“ (Croatia = Chorvatsko, Korutany jsou Carinthia). Kniha je ovšem skvělá a přeji jejím autorům i redaktorovi hodně štěstí a entuziazmu k práci na dalších svazcích.