Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Kofein, dědičnost a úzkost

 |  8. 5. 2008
 |  Vesmír 87, 281, 2008/5

Kofein má mírné stimulační účinky. Mnoho lidí se „opravdu“ probouzí teprve po ranní černé kávě. Pravidelně pije kávu přibližně 80 % populace. Psychiatr a farmakolog Vladimír Vondráček upozorňoval, že i kofein má charakter drogy. Může vyvolávat závislost, i když velmi vzácně – přibližně jen u 3 % pravidelných konzumentů. Hovořil o kofeinu jako o „ušlechtilé droze“: O vzniku závislosti rozhoduje především dědičnost. Je-li jedno z jednovaječných dvojčat závislé, je druhé dvojče závislé taky.

Farmakologické účinky kofeinu vysvětlujeme tím, že blokuje receptor, na který působí adenosin. Ten má charakter neurotransmiteru. Kofein tedy dělá opak toho, co dělá adenosin, který tlumí psychomotoriku, tvorbu moči a sekreci žaludeční šťávy.

Psychiatři věděli, že kofein má u mnoha lidí ještě jednu nepříjemnou vlastnost. Zvyšuje nervové napětí a často provokuje úzkost. Řadě nemocných, kteří se léčí pro úzkostné poruchy anxiolytiky (diazepamem, alprazolamem ad.) pomůže, jestliže omezí pití kávy nebo ji přestanou pít docela. Často pak anxiolytika nepotřebují vůbec nebo mohou jejich dávky výrazně snížit.

Týmu amerických a německých psychiatrů (E. Childs et al. Neuropsychopharmacol. 27. 2. 2008) se podařilo nalézt příčinu úzkosti provokované kofeinem v genetické výbavě člověka. Receptory pro adenosin jsou v mozku na podobných místech jako receptory pro dopamin. Funkční polymorfizmus těchto genů rozhoduje o tom, zda člověk reaguje na kofein úzkostí nebo ne. Kofein vyvolá úzkost u člověka, který má jednu z variací genu pro receptor adenosinu ADORA2A a genu pro receptor dopaminu DRD2.

Až bude mít lékař možnost dát vyšetřit tuto část genomu, bude umět cíleně poradit nemocným s úzkostnými poruchami, zda mohou pít černou kávu. Zatím by měla stačit rada, aby si pacient ověřil, zda se mu úzkosti po kávě nezhoršují. Úzkost může mít ovšem řadu podob. Často se skrývá i pod somatickými potížemi, jako je bušení srdce, pocení, nevolnost, hučení v uších nebo bolesti hlavy.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné