Kofein, dědičnost a úzkost

Kofein má mírné stimulační účinky. Mnoho lidí se „opravdu“ probouzí teprve po ranní černé kávě. Pravidelně pije kávu přibližně 80 % populace. Psychiatr a farmakolog Vladimír Vondráček upozorňoval, že i kofein má charakter drogy. Může vyvolávat závislost, i když velmi vzácně – přibližně jen u 3 % pravidelných konzumentů. Hovořil o kofeinu jako o „ušlechtilé droze“: O vzniku závislosti rozhoduje především dědičnost. Je-li jedno z jednovaječných dvojčat závislé, je druhé dvojče závislé taky.

Farmakologické účinky kofeinu vysvětlujeme tím, že blokuje receptor, na který působí adenosin. Ten má charakter neurotransmiteru. Kofein tedy dělá opak toho, co dělá adenosin, který tlumí psychomotoriku, tvorbu moči a sekreci žaludeční šťávy.

Psychiatři věděli, že kofein má u mnoha lidí ještě jednu nepříjemnou vlastnost. Zvyšuje nervové napětí a často provokuje úzkost. Řadě nemocných, kteří se léčí pro úzkostné poruchy anxiolytiky (diazepamem, alprazolamem ad.) pomůže, jestliže omezí pití kávy nebo ji přestanou pít docela. Často pak anxiolytika nepotřebují vůbec nebo mohou jejich dávky výrazně snížit.

Týmu amerických a německých psychiatrů (E. Childs et al. Neuropsychopharmacol. 27. 2. 2008) se podařilo nalézt příčinu úzkosti provokované kofeinem v genetické výbavě člověka. Receptory pro adenosin jsou v mozku na podobných místech jako receptory pro dopamin. Funkční polymorfizmus těchto genů rozhoduje o tom, zda člověk reaguje na kofein úzkostí nebo ne. Kofein vyvolá úzkost u člověka, který má jednu z variací genu pro receptor adenosinu ADORA2A a genu pro receptor dopaminu DRD2.

Až bude mít lékař možnost dát vyšetřit tuto část genomu, bude umět cíleně poradit nemocným s úzkostnými poruchami, zda mohou pít černou kávu. Zatím by měla stačit rada, aby si pacient ověřil, zda se mu úzkosti po kávě nezhoršují. Úzkost může mít ovšem řadu podob. Často se skrývá i pod somatickými potížemi, jako je bušení srdce, pocení, nevolnost, hučení v uších nebo bolesti hlavy.