Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Třikrát dvacet plus deset aneb více bezpečnosti, méně znečištění

 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 138, 2008/3

Je zde nebezpečí, že bude skrytými či otevřenými prostředky vedena válka a silnější si přivlastní, co potřebuje.

Nikdo nechce žít v nedostatku, ve kterém se riskuje, že se zhroutí vnitrostátní řády a zajdou ve vlně nespokojenosti a sociální destabilizace.

Miroslav Kubín a kol.: Teplo a elektřina pro Prahu, Pražská teplárenská a. s., Praha 1997, s. 19

Největší výzva, s níž se Evropská unie musí vyrovnat, je udržitelné zásobování energií. Pokud jde o cíle, je Evropská unie velkorysá: Přišla s vizí „Tři krát dvacet plus deset“. Chtěla by do roku 2020

  • snížit emise CO2 o 20% ve srovnání s emisemi roku 1990;
  • snížit spotřebu primárních zdrojů energie o 20 % (tj. zvýšit účinnost);
  • zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu na 20 %;
  • dosáhnout alespoň 10% podílu biopaliv v palivech pro vozidla.

Materiály unie mluví o tom, že by se Evropská unie měla dostat v sektoru energií do čela. Ambiciózní cíle a ambiciózní role jsou jedna věc, jejich uskutečnění však nechce jen „trochu sádla našich mozků“, ale také odvahu. Odvahu přijmout cíl i s tím, co k němu nevyhnutelně patří – a to je mj. odložit spotřebu, investovat do výzkumu a do infrastruktury, přestat se vymlouvat na to, že za „podfinancování výzkumu může levná ropa“ (viz připojené grafy). Evropská unie v závěru loňského roku přijala – alespoň verbálně – strategický plán, který soustřeďuje pozornost na 14 technologií, pomocí nichž by bylo možné cíle do roku 2020 dosáhnout. Bylo by potěšitelné, kdybychom mohli říci, že největší překážky nespočívají v našich hlavách, ale pouze v technických problémech.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...