Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Váš mozek neodpočívá, ani když spíte

 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 72, 2008/2

Zatímco jste včera spali, některé oblasti mozku znovu „přehrávaly“ události, které se během předchozího dne odehrály, a ukládaly je do dlouhodobé paměti. Rychlost přehrávání byla však v porovnání se skutečným časoprostorovým zážitkem šestinásobně až sedminásobně vyšší. To loni zjistil a v listopadu publikoval v časopisu Science David Euston se svým týmem z Arizonské univerzity v Tusconu.

Vědci implantovali elektrody do krysích mozků a sledovali v mediální nefrontální kůře oblast (přibližně 120 neuronů), která je odpovědná za cílově orientované exekutivní funkce, jakýsi mozkový „velín“ organizující myšlenky na plánovanou aktivitu. Potom pokusná zvířata absolvovala úlohy spojené s navigací v experimentálním bludišti. Tým sledoval po několik týdnů aktivitu nervových buněk při průchodu bludištěm a stejně tak aktivitu během pomalovlnného (tedy nikoli snového) spánku. Vědci zjistili, že se vzorec neuronálních aktivit v bdění opakuje ve spánku. Podobnost byla na první pohled nápadná, s jediným rozdílem, a to že spánková aktivita probíhala šestkrát až sedmkrát rychleji. Takže zatímco během bdění je mozková aktivita vázána na aktivitu těla, ve spánku může mozek svou aktivitu několikanásobně zrychlit.

Tento fenomén „přehrávání“ byl již dříve pozorován v hipokampu (jakési paměťové „bance“) a některých oblastech předního mozku podílejících se na funkcích epizodické paměti. Arizonští vědci mají za to, že popsané procesy souvisejí s plasticitou mozku, s posilováním, nebo naopak oslabováním spojů mezi nervovými buňkami, které jsou odpovědné za proces učení.

„Jednou z cest jak upevňovat paměť je přehrávat v mozku určitou skutečnost opakovaně,“ říká David Euston. V diskusi k zjištěným výsledkům se však ozývají také názory, že nemusí jít o přehrávání skutečností, ale o jejich vymazávání z paměti. Obě hypotézy o konsolidaci paměťové stopy se však dlouhodobě diskutují také v problematice významu snů. Posiluje sen paměťovou stopu, nebo naopak některé prvky vymazává? (Science 318, 1147–1150, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.