Naše povětří, Atlas podnebí Česka

Jedenáctou veřejnou besedu Třetí dimenze pořádaly Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze a časopis Vesmír v Městské knihovně v Praze 12. prosince 2007. Vysílal ji Český rozhlas Leonardo a záznam je k stažení na www.rozhlas.cz/leonardo/audio/?p_po=3057&p_.... Hosty by li RNDr. Anna Valeriánová, klimatoložka Českého hydrometeorologického ústavu, Ing. Petr Seidl, ředitel firmy ARCDATA Praha, s. r. o., a geofyzik RNDr. Pavel Kalenda, moderoval Luboš Veverka z Českého rozhlasu Leonardo. Následují neautorizované poznámky (nejde o doslovný přepis).

A. V.: Klima je dlouhodobý charakteristický režim stavu počasí, který je podmíněn radiační bilancí, všeobecnou cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a činností člověka. Můžeme si ho představit jako dlouhodobý průměr počasí, ale počasí popisuje aktuální stav atmosféry, klima se snaží o popis v delším období (alespoň třiceti let)… V ČR existuje síť meteorologických a srážkoměrných stanic spravovaných ČHMÚ, data se sledují podle standardů Světové meteorologické organizace.

P. S.: Klima je významnou složkou životního prostředí a je to jedna z aplikačních sfér geografického informačního systému.

P. K.: Na klima se dívám z pohledu milionů let. Posledních dvanáct tisíc let máme v našich zeměpisných šířkách zhruba stabilní klima, ale v kratších úsecích vidíme výkyvy (pětisetleté, tisícileté, šestitisícileté). V dlouhodobém pohledu se střídají dlouhé doby ledové s krátkými dobami meziledovými, kdy bylo dokonce tepleji než dnes… Co můžeme čekat? Opět nástup doby ledové… Mechanizmus se chová jako model, který má kladnou zpětnou vazbu s prahovou hodnotou – při jejím překročení dojde k zvratu klimatu na celé zeměkouli, a to se opakuje asi po 1,5 milionu let. V pravidelných menších cyklech se ještě střídají kratší teplé klimatické anomálie s delšími periodami zalednění (po 80 000 až 120 000 letech). Ještě jemnější výkyvy mají periodu 17 000 let a méně. V minulém století srbský geofyzik Milutin Milanković objasnil podstatu některých těchto změn na základě geografických parametrů, dráhy Země a sklonu zemské osy vůči Slunci (Vesmír 74, 488, 1995/9).

L. V.: Má vůbec cenu, aby se člověk snažil globální změny nějak brzdit? Nebo je to jen obdoba starého „poručíme větru dešti“, tedy „poručíme klimatu“?

P. K.: Všechny teplé meziledové periody se zastavily na teplotě zhruba o dva stupně vyšší než dnes. Při této teplotě se něco stane s celkovým klimatem na Zemi a nastává návrat k dobám ledovým. Třeba se zastaví Golfský proud, který přináší teplé vody z nižších zeměpisných šířek do vyšších… To může vést k přehřátí Země, po němž následuje ochlazení. Profesor George Kukla říká, že každá doba ledová začíná přehřátím atmosféry…

L. V.: Jak by mohl vypadat Atlas podnebí Česka vydaný za 50 let?

A. V.: Budou přepsány některé extrémní hodnoty (maximální rychlost větru, maximální teploty), dá se očekávat jiné rozložení teplot a jiné rozložení srážek…

P. S.: Myslím, že za padesát let budeme mít čtyřrozměrný model (trojrozměrný plus čas), všechny meteorologické složky budou provázány, počítač bude komunikovat lidským hlasem, model bude uživateli klima názorně předvádět.