Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Anatomie hadího oka

Důkaz mořského původu hadů?
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 97, 2008/2

Ještě v nedávné době se předpokládalo, že se hadi vyvinuli z hrabavých předků žijících pod zemí. Poukazovalo na to především beznohé tělo a odlišná stavba oka. Mělo se za to, že oko při přechodu pod zem u hadů zakrnělo a při návratu na povrch získalo současnou podobu. K těmto závěrům také sváděla primitivní skupina Scolecophidia, což jsou recentně žijící druhy slepáků a slepanů. Jsou to vesměs hadi se zakrnělýma očima a podzemním způsobem života.

Nové poznatky poskytly fosilie křídových mořských hadů se zadními končetinami, kteří představují přechod mezi ještěry a hady. Z jejich fylogenetické analýzy vyplynula nová teorie o původu hadů – a srovnávací oftalmologie obratlovců ji potvrdila. Zdá se, že se hadí oko od oka ještěrů v průběhu evoluce značně odlišilo. Jeho vnitřní struktura i způsob zaostřování na sítnici jsou podobné spíš očím vodních obratlovců.

Ještěři zaostřují tak, že změní tvar čočky pomocí řasinkových svalů zakotvených v kostěných částech bělimy (sklerotikálním prstenci). Hadí oko však zaostřuje díky tlaku zvětšených periferních duhovkových svalů na sklivec. Tím kulovitá čočka nezmění tvar, ale posune se dopředu. Ochabnutí duhovkových svalů naopak vede k zpětnému zatažení čočky do původní polohy.

Právě těmito charakteristikami se hadí oko podobá očím vodních obratlovců. U ryb a obojživelníků je nehybná sférická čočka zaostřována také posunem dopředu, k rohovce, pomocí duhovkového svalstva. Sekundárně ve vodě žijící obratlovci – včetně savců a ptáků – mají mnohem sféričtější čočku než jejich suchozemští příbuzní, a u velryb a tuleňů byl dokonce zjištěn podobný mechanizmus zaostřování jako u primitivních vodních obratlovců a hadů (posunem čočky).

Oftalmologická data se podařilo ověřit a vyhodnotit i pomocí kladistických a fenetických metod. Ukazuje se, že anatomie hadího oka je nejpodobnější anatomii oka primitivních vodních obratlovců (paryb a ryb) a červorů (Gymnophiona), zatímco u ostatních šupinatých – především u ještěrů – je oko podobné oku ptáků. Oko dvouplazů (Amphisbaenia) je nejpodobnější oku hrabavých savců – krtků (Talpidae). Tyto výsledky opět posilují hypotézu vodních (s největší pravděpodobností mořských) předků současných hadů. (Biological Journal of the Linnean Society 81, 469–482, 2004)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Janoušek

Václav Janoušek (*1986) vystudoval biologii na Přf UK v Praze, kde se v současnosti zabývá populační genomikou a evolucí genomu u různých organismů.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné