Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Anatomie hadího oka

Důkaz mořského původu hadů?
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 97, 2008/2

Ještě v nedávné době se předpokládalo, že se hadi vyvinuli z hrabavých předků žijících pod zemí. Poukazovalo na to především beznohé tělo a odlišná stavba oka. Mělo se za to, že oko při přechodu pod zem u hadů zakrnělo a při návratu na povrch získalo současnou podobu. K těmto závěrům také sváděla primitivní skupina Scolecophidia, což jsou recentně žijící druhy slepáků a slepanů. Jsou to vesměs hadi se zakrnělýma očima a podzemním způsobem života.

Nové poznatky poskytly fosilie křídových mořských hadů se zadními končetinami, kteří představují přechod mezi ještěry a hady. Z jejich fylogenetické analýzy vyplynula nová teorie o původu hadů – a srovnávací oftalmologie obratlovců ji potvrdila. Zdá se, že se hadí oko od oka ještěrů v průběhu evoluce značně odlišilo. Jeho vnitřní struktura i způsob zaostřování na sítnici jsou podobné spíš očím vodních obratlovců.

Ještěři zaostřují tak, že změní tvar čočky pomocí řasinkových svalů zakotvených v kostěných částech bělimy (sklerotikálním prstenci). Hadí oko však zaostřuje díky tlaku zvětšených periferních duhovkových svalů na sklivec. Tím kulovitá čočka nezmění tvar, ale posune se dopředu. Ochabnutí duhovkových svalů naopak vede k zpětnému zatažení čočky do původní polohy.

Právě těmito charakteristikami se hadí oko podobá očím vodních obratlovců. U ryb a obojživelníků je nehybná sférická čočka zaostřována také posunem dopředu, k rohovce, pomocí duhovkového svalstva. Sekundárně ve vodě žijící obratlovci – včetně savců a ptáků – mají mnohem sféričtější čočku než jejich suchozemští příbuzní, a u velryb a tuleňů byl dokonce zjištěn podobný mechanizmus zaostřování jako u primitivních vodních obratlovců a hadů (posunem čočky).

Oftalmologická data se podařilo ověřit a vyhodnotit i pomocí kladistických a fenetických metod. Ukazuje se, že anatomie hadího oka je nejpodobnější anatomii oka primitivních vodních obratlovců (paryb a ryb) a červorů (Gymnophiona), zatímco u ostatních šupinatých – především u ještěrů – je oko podobné oku ptáků. Oko dvouplazů (Amphisbaenia) je nejpodobnější oku hrabavých savců – krtků (Talpidae). Tyto výsledky opět posilují hypotézu vodních (s největší pravděpodobností mořských) předků současných hadů. (Biological Journal of the Linnean Society 81, 469–482, 2004)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Janoušek

Václav Janoušek (*1986) vystudoval biologii na Přf UK v Praze, kde se v současnosti zabývá populační genomikou a evolucí genomu u různých organismů.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné