Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Odkdy je naše ruka lidská?

Měli naši prapředkové ruce vhodné pro práci?
 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 831, 2008/12

Fosilní nálezy již poskytují zajímavé podněty pro popis toho, jak na základě postupných dílčích změn vznikala morfologie lidské ruky. Ruka moderního člověka a ruka neandertálce jsou utvářeny podobně a ukazují společně rysy odvozené od předpokládané stavby ruky posledního společného předka rodů HomoPan (člověka a šimpanzů). Výchozí model odpovídal pravděpodobně ruce současných lidoopů, především afrických. Evoluce ruky probíhala od počátku lidské vývojové linie (homininů) mozaikovitým způsobem. První viditelné změny nacházíme u australopitéka afarského (Australopithecus afarensis) před asi 3 miliony let, kdy se zkrátily prsty na rozdíl od palce a změnilo se spojení ukazováčku se zápěstními kostmi. Tato přestavba ruky se udála půl milionu let před dobou, z níž pocházejí nejstarší nálezy vyrobených kamenných nástrojů. Nabízí se hypotéza, že nástroje, možná i přímo kamennou industrii si člověk vyráběl už předtím, ale ne tak intenzivně, a tak zatím ušla naší pozornosti (nebyly dosud nalezeny archeologické doklady). Vývojové změny pak probíhaly v jednotlivých větvích homininů (jmenovitě australopitéků) odlišně.

K další významné přestavbě ruky došlo před 2 až 1,5 milionu let na koncových článcích prstů ve smyslu jejich prohnutí. Toto prohnutí lze najít (na rozdíl od australopitéka afarského) jednak u rodu Paranthropus, jednak u raných zástupců rodu Homo. Zároveň zmohutněl palec a změnilo se jeho kloubní spojení, což zefektivnilo uchopování. Primitivní (starobylé) utváření zápěstí floreského člověka (Homo floresiensis) nese znaky, které se vyskytují i u australopitéků, parantropů a raného člověka a které připomínají předpokládaný výchozí stav homininů. Floreský člověk přitom žil s poměrně rozvinutou industrií téměř do současnosti. Matthew Tocheri ze Smithsonova ústavu ve Washingtonu se proto spolu s dalšími americkými kolegy domnívá, že výrobu kamenných nástrojů lze spojovat s různými typy stavby ruky, a že dokonce taková technologie a nástrojové chování nemusely být výsadou zástupců rodu Homo, resp. pozdních příslušníků druhu Australopithecus afarensis, u nichž se předpokládá, že dali základ šíření (radiaci) prvotních lidí.

Třetí významná morfologická změna ruky nastala v reorganizaci palcové části zápěstí u společného předchůdce moderního člověka a neandertálců (snad u Homo antecessor?) zřejmě v souvislosti s opozicí palce. Tuto skutečnost lze vztahovat ke vzniku acheuléenské kultury s typickým užíváním pěstních klínů. Jak dalece je však tato změna vývojově stará, není zatím jisté. Omezené nálezy skeletu ruky Homo erectus (ostatně i problematické taxonomické přiřazení) a směs starobylých i specifických charakteristik některých jeho částí neumožňují zatím rozumně interpretovat vývojové změny v době před utvářením moderního člověka a neandertálců. (Journal of Anatomy 212, 544–562, 2008; doi: 10.1111/j.1469-7580.00865.x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...