Odkdy je naše ruka lidská?

Fosilní nálezy již poskytují zajímavé podněty pro popis toho, jak na základě postupných dílčích změn vznikala morfologie lidské ruky. Ruka moderního člověka a ruka neandertálce jsou utvářeny podobně a ukazují společně rysy odvozené od předpokládané stavby ruky posledního společného předka rodů Homo a Pan (člověka a šimpanzů). Výchozí model odpovídal pravděpodobně ruce současných lidoopů, především afrických. Evoluce ruky probíhala od počátku lidské vývojové linie (homininů) mozaikovitým způsobem. První viditelné změny nacházíme u australopitéka afarského (Australopithecus afarensis) před asi 3 miliony let, kdy se zkrátily prsty na rozdíl od palce a změnilo se spojení ukazováčku se zápěstními kostmi. Tato přestavba ruky se udála půl milionu let před dobou, z níž pocházejí nejstarší nálezy vyrobených kamenných nástrojů. Nabízí se hypotéza, že nástroje, možná i přímo kamennou industrii si člověk vyráběl už předtím, ale ne tak intenzivně, a tak zatím ušla naší pozornosti (nebyly dosud nalezeny archeologické doklady). Vývojové změny pak probíhaly v jednotlivých větvích homininů (jmenovitě australopitéků) odlišně.

K další významné přestavbě ruky došlo před 2 až 1,5 milionu let na koncových článcích prstů ve smyslu jejich prohnutí. Toto prohnutí lze najít (na rozdíl od australopitéka afarského) jednak u rodu Paranthropus, jednak u raných zástupců rodu Homo. Zároveň zmohutněl palec a změnilo se jeho kloubní spojení, což zefektivnilo uchopování. Primitivní (starobylé) utváření zápěstí floreského člověka (Homo floresiensis) nese znaky, které se vyskytují i u australopitéků, parantropů a raného člověka a které připomínají předpokládaný výchozí stav homininů. Floreský člověk přitom žil s poměrně rozvinutou industrií téměř do současnosti. Matthew Tocheri ze Smithsonova ústavu ve Washingtonu se proto spolu s dalšími americkými kolegy domnívá, že výrobu kamenných nástrojů lze spojovat s různými typy stavby ruky, a že dokonce taková technologie a nástrojové chování nemusely být výsadou zástupců rodu Homo, resp. pozdních příslušníků druhu Australopithecus afarensis, u nichž se předpokládá, že dali základ šíření (radiaci) prvotních lidí.

Třetí významná morfologická změna ruky nastala v reorganizaci palcové části zápěstí u společného předchůdce moderního člověka a neandertálců (snad u Homo antecessor?) zřejmě v souvislosti s opozicí palce. Tuto skutečnost lze vztahovat ke vzniku acheuléenské kultury s typickým užíváním pěstních klínů. Jak dalece je však tato změna vývojově stará, není zatím jisté. Omezené nálezy skeletu ruky Homo erectus (ostatně i problematické taxonomické přiřazení) a směs starobylých i specifických charakteristik některých jeho částí neumožňují zatím rozumně interpretovat vývojové změny v době před utvářením moderního člověka a neandertálců. (Journal of Anatomy 212, 544–562, 2008; doi: 10.1111/j.1469-7580.00865.x)