Kdo koho lovil?

Objev člověka vysokého asi metr (Homo floresiensis) roku 2004 v svrchnopleistocenních vrstvách ostrova Flores byl velkým překvapením a dodnes zaměstnává řadu paleoantropologů, kteří „hobita“ dále zkoumají ze všech možných hledisek.

Nyní snad konečně převládl názor, že šlo o svébytný a dosti odlišný druh člověka. Krom intelektuálního potěšenívšak tento objev podnítil i jisté neduhy vědecké obce, jako bylo osobní osočování, nebo dokonce ničení diagnostických znaků na kosterním materiálu. Někteří lidé prostě nebyli na takový nález připraveni, i když zoologové dobře vědí, že se řada druhů na ostrovech buď zmenšuje (vesměs velká zvířata, na Floresu třeba vymřelý slon Stegodon florensis), nebo naopak zvětšuje (vesměs drobná zvířata, na Floresu třeba myšovitý hlodavec rodu Papagomys).

Nyní byl na stejném ostrově, a dokonce ve stejně starých vrstvách (18 000 let) objeven obří marabu, který dostal jméno Leptoptilos robustus. Tento zvláštní čáp byl patrně až 1,8 metru vysoký a vážil 16 kg. Jeho objevitelé ho považují za jednoho z vrcholových predátorů ostrova, spolu s varanem komodským. Proto tedy vyvstává otázka: Byl obří marabu loven floreským člověkem, nebo tomu bylo alespoň někdy naopak? Dodejme, že marabu se dnes vyskytuje v Africe a jihovýchodní Asii, přičemž vymřelý marabu by byl oproti svému dnešnímu asijskému příbuznému větší o nějakých 60–70 cm, oproti africkému „jenom“ o 30–60 cm. Je tedy zajímavé, že se marabu jako poměrně velké zvíře v průběhu evoluce v ostrovních podmínkách nezmenšil, ale naopak zvětšil. (Science 321, 1023, 2008 a www2.nrm.se/ve/birds/sape/SAPE_abstracts_20...)