Je evoluce plynulá?

Ve skvěle napsané populárněnaučné knížce o zamrzlé evoluci ¹⁾ její autor mnohde ve vtipných glosách účelně žertuje na různá témata a když vykládá teorii přerušovaných rovnováh, píše, že termín punktuacionalistický je pro studenty nezapamatovatelný či alespoň nevyslovitelný. Inu, nemohlo mne toto pozoruhodné slovo jako lingvistu nezaujmout.

Začněme jednodušším z oněch dvou (k tomu druhému odkazuje název tohoto sloupku) „istických“ adjektiv. Slovo gradualistický ve všech svých tvarech má v Českém národním korpusu obsahujícím přes půl miliardy slov různých žánrů a stylů (včetně odborných) pouhých 28 výskytů. (Pro srovnání: slovo centralistický tu má 576 výskytů a slovo centrální 44 883 výskytů.) Ve většině z výskytů adjektiva gradualistický v ČNK jde o spojení se substantivy jako model, teorie, koncepce, doktrína, pojetí, přístup, strategie aj. Spojení se slovem evoluce se tu nevyskytuje ani jednou. Příznačný a zajímavý je např. tento kontext: Teorie postupného vývoje, neboli gradualistická teorie, jež tvrdí, že evoluce probíhá postupnými proměnami populace.

Ve světle těchto (velmi stručně načrtnutých) souvislostí se lze nyní ptát: Je adjektivum gradualistický ve spojení se substantivem evoluce z hlediska gramatiky současné češtiny namístě a v pořádku? Otázka sama již pochopitelně implikuje, že tomu možná tak není. Nemajíce zde opravdu mnoho místa na argumentování, řekněme již nyní rovnou, že tomu tak není jistě. Důvody tohoto tvrzení nejsou, doufám, ani příliš složité, ani neprůkazné.

Adjektiva zakončená na -istický jako centralistický, federalistický, regionalistický, konceptualistický, radikalistický, fyzikalistický aj. (pro větší názornost vybírám taková, v nichž je před koncovým -istický ještě -l-, jak je tomu v adj. gradualistický) jsou bezprostřední slovotvorné koreláty substantiv se sufixálním komplexem -ist- stojícím před koncovkou: centralistický obsahově i formálně bezprostředně souvisí s centralista, federalistický bezprostřdeně souvisí s federalista atd.

Jak adjektiva zakončená na -istický, tak s nimi souvztažná substantiva zakončená na -ista bezprostředně souvisejí s významným slovotvorným typem cizích substantiv se sufixem –ismus. Lze pak např. říci, že radikalistické názory jsou názory radikalistů, již jsou stoupenci radikalismu, federalistické postoje jsou postoje federalistů, kteří jsou zastánci federalismu atd. Na podporu svých tvrzení uvádím následující doklady z ČNK:

Jinak řečeno – často ani ne tak racionalisté sami (výjimkou potvrzující pravidlo jsou ovšem novopozitivističtí fyzikalisté a metodologové přírodních věd), ale spíše jejich odpůrci dovedou rysy racionalismu definovat velmi výstižně, důsledně a kriticky.

Pokud se identifikuje stav mozku a stav vědomí, jak se to činí ve fyzikalistických teoriích dvojího aspektu, je zřejmé, co se pokládá za cílový objekt.

V úvodníku vysvětluje The Economist hlavní rozdíl mezi příznivci tzv. „velkého třesku“ a tzv. gradualisty (zastánci postupného přechodu).

Tato idea se stala známou pod názvem gradualismus.

I z tohoto stručného výkladu je snad zřejmé, že adjektivum gradualistický se dobře hodí např. do spojení gradualistická teorie, nikoli však do spojení gradualistická evoluce. Bylo by proto možné nahradit tento termín jednodušším slovem graduální, které má ovšem tu nevýhodu, že je poměrně málo běžné a užívá se hlavně v teoriích lingvistických. Příležitostně je však užito i jinde, jak ukazuje následující kontext:

Spíše se ukázalo, že též i u zvířat existuje graduální odstupňování vázanosti na „Umwelt“ a otevřenosti vůči světu, takže se existence propasti mezi člověkem a zvířetem ve smyslu původních předpokladů filosofické antropologie už nedá nadále obhajovat.

Ještě méně vhodný je termín punktuacionalistický. Vznikl pravděpodobně tak, že k anglické slovní části punctua- obsažené v anglickém slově punctuated (znamená zhruba a v podstatě tolik co české přerušovaný) byl připojen poměrně složitý sufixální komplex -cionalistický, který se běžně vyskytuje v mnoha běžných (cizích) slovech, např. racionalistický, nacionalistický, funkcionalistický, tradicionalistický. Jenže tato adjektiva, jak jsem ukazoval výše, mají bezprostřední formální i obsahový vztah k derivátům typu racionalista a racionalismus a zde dodávám, že mají formální i významový vztah i k původním slovům základovým: ratio, nation, funkce, tradice. To ovšem o slovu punktuacionalistický říci nelze. Lze však místo něj doporučit slovo punktuální, pokud se v odborné práci nehodí užít např. české slovo bodový, které by bylo v daném smyslu dosti neobvyklé a patrně i málo výstižné, ani běžněji i v daných odborných souvislostech užívané přerušovaný.