Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Energetika a změny klimatu

Je Česká republika připravena na energetickou krizi?
 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 738, 2008/11

Letošní 6. veřejná beseda Třetí dimenze (celkově 15.) • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 17. března 2008 • hosté: Ing. Dana Drábová (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), Petr Holub (Ministerstvo životního prostředí) • moderátor Luboš Veverka (Český rozhlas Leonardo) • pomoc při přípravě Radka Matějíčková • záznam a další informace: media.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio.... Za krátký neautorizovaný výběr z besedy odpovídá redakce Vesmíru.

Luboš Veverka: Téma dnešní diskuse skrývá hlubší rozpor. Záleží na tom, čemu kdo dává přednost. Zda je pro něj na prvním místě blaho člověka či společnosti, nebo naopak zachování přírody a šetření jejích zdrojů. Někde mezi těmito póly najdeme praktickou energetickou politiku. V současnosti je pro ni (alespoň v Evropě) typické, že se snaží vyhovět společenským potřebám a zároveň šetřit přírodu. Je ovšem otázka, kterému pólu jsme momentálně blíže a z jakých důvodů. Na celém problému je důležitý fakt, že jednou se prostě vyřeší, ať už s naším přispěním, nebo bez něj. Lidé se mohou snažit o minimalizaci dopadů, ale opět se ptáme: Chceme minimalizovat dopady na společnost, nebo na přírodu? Každé zvolené řešení se ve svých důsledcích setká s člověkem.

Nakolik naše společnost závisí na energii? A pokud by o ni přišla, nakolik se s tím dokáže vyrovnat? Za možný náznak energetické krize můžeme považovat pověstný blackout. Jde o nedostatek zdrojů, nebo spíše o nedostatky v distribuci?

Dana Drábová: Evropa zatím jako celek nedostatek energie nemá. Jak to ale bude v budoucnosti, je otázka. To, proč v poslední době dochází k blackoutům častěji, je dáno spíše omezenou kapacitou distribuční soustavy a jejím věkem. K poslední důkladné modernizaci a velkému investování do distribuční soustavy došlo 15–20 let po druhé světové válce. Pak na tom byla Evropa tak dobře, že si mohla dovolit o přenosové soustavě dlouhá léta nepřemýšlet. Kdo dnes nemluví o energetice, o potřebě modernizace a investic do energetiky, tak není in. Odhady EU jdou do bilionů eur. A nejsou to jen investice do zdrojů. Jsou to zejména investice do těch úzkých míst, která omezují kapacitu přenosu. Energetika však není jen elektrická energie.

L. V.: Jak by vypadala společnost zbavená energie?

D. D.: Ondřej Neff velmi dobře vystihl, co se stane se společností, která není schopna zajistit základní lidské potřeby, ve sci-fi Tma. Člověk v takové situaci bere dříve nebo později zákon do vlastních rukou a čára mezi civilizovaností a necivilizovaností je hodně tenká.

Koneckonců se některé aspekty, které Neff popsal, projevily poté, co New Orleans navštívil hurikán Katrin. Vzhledem k tomu, že tam přestalo fungovat zásobování energií, potravinami a vodou, selhaly bezpečnostní složky státu a během deseti dnů převzaly vládu nad městem různé organizované skupiny až gangy. New Orleans se z této situace dosud plně nevzpamatoval.

Nedostatek energie by znamenal rychlý rozpad společenského řádu, a i kdyby se podařilo obnovit energetické zásobování, bude návrat k civilizovanosti daleko složitější než překročení čáry mezi civilizací a necivilizací.

L. V.: Spotřeba energie roste. Nejjednodušším opatřením je šetřit. Mohou nám tato opatření pomoci?

Petr Holub: Úspory jsou důležitým energetickým zdrojem. Uvedu dva příklady. Potenciál úspor v českých budovách je někde kolem 60–70 % její spotřeby. To znamená úsporu poloviny plynu, který dovážíme z Ruska. Pasivní domy mohou ušetřit až 90 % proti domům postaveným podle současné normy. Dokonce bychom se mohli dostat až k tomu, že postavíme domy energeticky aktivní. Druhý příklad se týká Kalifornie. Tamní regulační úřad dovolil energetickým firmám, které zásobují občany a firmy elektřinou, aby investice do úsporných opatření promítly do svého zisku. To mělo za následek, že se těmto firmám vyplatí podporovat úsporná opatření u svých zákazníků.

L. V.: Jaký však mají úspory význam z „makropohledu“?

P. H.: Jak jsem se již zmínil, existují studie, které říkají, že v sektoru budov lze ušetřit 60 % energie, v sektoru průmyslu zhruba 25 % energie. Hlavním problémem je veliká centralizovanost české energetiky. Decentralizovaná soustava by znamenala větší kontrolu obcí a konzumentů.

D. D.: Problém není v opozici centralizovaná, či decentralizovaná soustava. Jde o to, že někde jsou vhodnější decentralizované zdroje, jinde centralizované.

L. V.: Jak je ČR připravena na energetickou krizi?

D. D.: Na energetickou krizi připraveni nejsme. Krizí teď nemyslím krátkodobý výpadek. Jeden z opravdu černých scénářů naší energetiky je zvýšení spotřeby plynu v Rusku samotném. Kdyby se opakovala zima roku 2006, muselo by Rusko snížit dodávky plynu do střední a západní Evropy o 80 %.

P. H.: Řešením mohou být právě zmiňované úspory. Pokud budeme stavět domy, které nepotřebují otopnou soustavu a vystačí s teplem lidí a elektropřístrojů, budeme vůči takovým výpadkům odolnější. Částečné řešení je také výroba bioplynu. Tyto technologie již existují.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorovi

redakce

Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21  Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21  Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné